Abducted [Z.M.]

an eye for an eye, a tooth for a tooth

Harry's point of view
Opustím dětský pokojíček, načež zamířím dolů do kuchyně, protože mě Katie požádala o něco k pití. Jakmile vkročím do kuchyně, tak mě vcelku vyleká Beatrice, která zde stojí jako solný sloup a upírá svůj pohled do prázdného bodu.

,,Beo?" oslovím jí nejistým hlasem. Ovšem Beatrice na mé oslovení nijak nezareaguje, ani na mě nepohlédne. Přejdu blíže k ní a lusknu svými prsty před jejím obličejem, což již zabere a probere jí z myšlenek.

,,Jsi v pohodě?" zeptám se starostlivě. ,,Jo. Jo, jsem." zamrká, ,,Jen jsem zaskočená." přizná. ,,Proč?" nepatrně pozvednu své obočí. ,,Kvůli Zaynovi." vydechne. ,,Takže jsi s ním mluvila?" ,,Jo." usměje se, ,,Myslím, že je to na dobré cestě, protože si nechal snímek ultrazvuku a omluvil se mi." usmívá se, zatímco její hnědé oči překypují radostí a štěstím.

,,A o Madison jste se nebavili?" zeptám se se zájmem. ,,Ne. Vlastně jsme se bavili jenom o mým těhotenství. Ukázala jsem mu ten snímek ultrazvuku, řekla mu, že si to miminko chci nechat no a pak se Zayn omluvil. A vlastně mi ještě přivezl jahodovej milkshake." prohlásí nadšeně. ,,Jako omluvu?" nakrčím své obočí. ,,Ne, to ne. Spíš, aby mě potěšil, když jsem teď těhotná a mám chuť na sladký. Je pozornej, třeba ho moje těhotenství ještě změní." usměje se nejistě, načež obemkne své rty okolo brčka a upije růžovou tekutinu ze svého kelímku.

,,A kde je teď? Taky bych s ním rád pokecal." pronesu. ,,Já nevím." povzdechne, ,,Jakmile se omluvil, tak odešel pryč. Nevím kam, ale možná šel jen k sobě do ložnice." pokrčí ledabyle rameny. ,,Fajn, zkusím jeho ložnici a případně mu zavolám." přikývnu hlavou na souhlas. ,,A o čem s ním chceš mluvit?" zeptá se zvědavě.

,,Chtěl bych se dozvědět něco o Madison." lehce se ušklíbnu. ,,Oh, tak to jo. Tak potom za mnou přijď, pokud budeš mít nějaký nový drby. Půjdu si lehnout." informuje mě, načež své rty opět obemkne okolo brčka, upíjejíc růžovou tekutinu ze svého kelímku. ,,Neboj, budeš první, komu vyslepičím drby o Madison." zasměju se. ,,Toho si vážím." věnuje mi pobavený úšklebek, než opustí prostory kuchyně a nechá mě zde samotného.

Přemístím se k lednici, ze které následně vytáhnu jablkové pitíčko a poté jí opět zavřu. Zamířím zpět nahoru do dětského pokojíčku.

,,Co ti tak dlouho trvalo, strejdo?" zeptá se Katie, tváříc se nasupeně, jakmile jsem vkročil do jejich pokojíčku. ,,Povídal jsem si s Bee." zodpovím její dotaz, přičemž jí předám její požadované pití. ,,Děkuju. Měl si sem ségru přivíst - mohla si hrát s náma." poučí mě. ,,Nemohl, šla si lehnout." pronesu.

,,Zase je smutná?" zeptá se Sammy, který ve svých rukou drží dětské hračky v podobě závodních aut. ,,Ne, spíš jen unavená." zkonstatuju, přičemž si dřepnu, abych alespoň trochu vyrovnal výškový rozdíl, ,,Kam šla Alex?" zeptám se. ,,Volala jí kámoška." odpoví dvojčata sborově. Pouze chápavě přikývnu hlavou, ,,Půjdu za Zaynem. Budete tu s Alex sami, nevadí?" slabě pozvednu své obočí. ,,Ne, nevadí. Aspoň nám nebudeš kecat do hraní." zahihňá se Katie. Je tak mladá a už začíná být drzá - to má určitě po Beatrice.

,,Skřítku drzej." nepatrně našpulím své rty, přičemž jí svými prsty cvrnknu do nosu. ,,Neříkej mi skřítku nebo řeknu Alex, že jí máš rád." zafuní Katie. ,,Ty jsi pěkná vyděračka." zasměju se, načež se svými dlaněmi zapřu o svá stehna a postavím se na nohy. Sammy trpělivě čeká, až mu Katie začne opět věnovat veškerou svou pozornost.

,,Tak už běž, Harry." snaží se mě Katie vyhnat pryč z jejich pokojíčku. ,,Už jdu, neboj." uchechtnu se, kráčejíc ke dveřím dětského pokojíčku. Katie je občas velmi drzá - musela tu drzost odkoukat od Beatrice, jinak si to nedokážu vysvětlit. Ale ani její drzost nemění nic na faktu, že jí a Sammyho mám rád. Nemyslím svá slova nijak úchylně, ale mám děti rád. Proto rád trávím svůj čas s dvojčaty. A ještě raději budu trávit svůj čas s miminkem Beatrice, které bude již za pár měsíců na světě. Neuvěřitelně moc se těším na její maličké. Chci si vynahradit to, co jsem, bohužel, nemohl zažít.