Abducted [Z.M.]

getting drunk [15+]

Beatrice's point of view
,,To je jedna věc. Druhá věc je, že ty mi nestojíš za to, abych k tobě nějaký city choval." řekne pohrdavě, jakmile ke mně dojde. Pokud za mnou přišel pouze proto, aby mě mohl urážet a ubližovat mi svými slovy, tak se může otočit a zase odejít.

Nechápu, co dělám neustále špatně, že mě Zayn nedokáže mít alespoň trochu rád. To jsem vážně až tak hrozná? Za tu dobu, co jej znám, jsem mu neprovedla nic hrozného, čím bych si vysloužila jeho nenávist. Dobře, možná jsem jej jednou udeřila do nosu a dvakrát málem vykastrovala, ale jak říkám - nic hrozného jsem mu neprovedla.

,,Proč? Co jsem ti udělala tak hroznýho?" zavrtím nechápavě hlavou. ,,Proč? Podívej se na sebe. Seš nicka, nemáš absolutně nic, kromě dvou fakanů na krku-" má napřáhnutá ruka jej přeruší. Překvapeně se chytí za svou tvář, na které nyní svítí obtisk mé dlaně, a věnuje mi šokovaný pohled zpod svých chvějících se řas. Už jednou jsem jej upozornila, aby dvojčata neoslovoval; ,,parchanti". Sice je nyní oslovil; ,,fakani", ale pro mě ta dvě slova (parchanti a fakani) mají stejný význam. Uráží tím dvojčata tak či onak.

,,Už jednou jsem ti řekla, že máš celou moji rodinu nechat na pokoji! Ještě jednou o dvojčatech řekneš, že jsou fakani, tak tě-" ,,Tak co?!" přeruší mě svým zvýšeným hlasem, ,,Zabiješ mě snad?! Nebuď směšná! Ty bys něco takovýho nedokázala! Ale garantuju ti, že ty si na mě sáhla naposledy. Ještě jednou mi dáš facku a zmlátím tě tak, že budeš plivat zuby." zavrčí nenávistně. ,,Jistě, tohle ti jde. Vyhrožovat a ubližovat slabším." odfrknu si. Jeho výhružku beru na lehkou váhu. Vždy mi pouze vyhrožoval, ubližoval a zase vyhrožoval - a takhle stále dokola.

,,Děvko!" zasyčí, načež své dlouhé prsty omotá kolem mého krku. Zády mě tvrdě narazí na chladnou zeď a můj krk surově stiskne. ,,Jak nečekané." zasípu ztěžka. Sice jsem nebyla připravená na jeho útok, ale nejsem překvapená. Tak trochu jsem očekávala, že mě chytí pod krkem. Je tak moc předvídatelný.

,,Pusť mě." zašeptám namáhavě, jakmile jeho stisk na mém krku zesílí. ,,Pustit tě? Ani za milion, ty malá děvko. Zabiju tě. Jednou pro vždy." zavrčí nenávistně. I přesto, že jsem zesláblá, zvednu svou ruku. Zayn si nejspíše myslel, že jej chci zachytit za zápěstí a pokusit se odtáhnout jeho ruku z mého krku, protože mým následným činem byl nemile překvapen. Svým palcem jsem jej bolestivě píchla do levého oka. Tento útok mě naučil Liam - respektive mi poradil, jak se zachovat, pokud mě někdo bude opět škrtit.

Zayn můj obranný útok nečekal a okamžitě pustil můj krk ze svého sevření. Chytil se za své poraněné oko a z úst vypouštěl nespočet nadávek, zatímco já lapala po dechu. Patří mu to.

,,Hajzle." zasípu ztěžka, načež do něj strčím, ale protože jsem příliš zesláblá, tak to s ním nepohne ani o centimetr. ,,Kurvo!" zasyčí a pustí své oko, snažíc se mnou způsobenou bolest rozmrkat. ,,Nesnáším tě!" vykřiknu. ,,To ti tak žeru. Ještě před chvíli si tady fňukala, proč tě nemůžu mít rád jako máš ráda ty mě." vysměje se mi.

,,Moje city k tobě jsou jako na horský dráze. Jednou k tobě cítím lásku a podruhé nenávist. Ale jsem si jistá tím, že nenávist k tobě je silnější, protože ty jsi ten nejodpornější člověk, kterýho jsem kdy poznala. Ani nevím, proč tě mám ráda, když si mě v životě připravil o tolik. Pane Bože, ty si mě znásilnil, ponížil, chtěl si mě prodat mému otci... Tak moc si mi ublížil a já tě i přesto mám ráda. Uvědomuješ si to?" uchechtnu se ironicky. Do mých očí se hrnou horké slzy. Nemám daleko k pláči - v krku cítím obrovský knedlík, značíc hysterický pláč. Několik dlouhých vteřin čekám, co Zayn odpoví na má slova. Jeho následná slova mě opravdu odrovnají.