Abducted [Z.M.]

my heart is bleeding

Beatrice's point of view
,,Můžeme-Můžeme si o tom promluvit doma?" zašeptám, přičemž si hřbetem ruky otřu své uslzené oči. Máma mě od svého těla odtáhne na délku paží. ,,No dobře." souhlasí neochotně, ,,Ale chci slyšet pravdu, Bee. Tomuhle se už nevyhneš." něžně mě pohladí po mých mokrých vlasech. To mi bylo jasné již od začátku, že se tomuto nevyhnu - bohužel.

V naprosté tichosti, panujíc mezi námi, dojdeme pěšky domů. Jsem tak mokrá od studeného deště, že bych se dala ždímat - máma to samé. Při cestě domů mě máma celou dobu držela ve své těsné blízkosti. Její ruka byla omotaná kolem mých ramen, zatímco její dlaň něžně hladila mou paži ukrytou pod mikinou.

Byla jsem mimo realitu - myšlenkami jsem byla úplně někde jinde. Byť jsem se snažila cokoli vymyslet, abych se vykroutila z této situace - nenapadlo mě absolutně nic. Má mysl byla jako vygumovaná. Jediné, co jsem dokázala, bylo přemýšlet nad Zaynem. Nemohla jsem jej dostat ze své mysli. Připadala jsem si jím jako posedlá.

,,Rychle se vysprchuj, obleč se do teplého a přijď do kuchyně, jasné? Udělám nám čaj, abychom se zahřály." příkaže mi máma, jakmile dorazíme do našeho bytu. ,,Mhm..." zamručím neochotně na souhlas. Sundám si své mokré, pláťené tenisky a zamířím rovnou do koupelny. Za sebou zanechávám mokré stopy, protože mám promočené ponožky.

Zavřu za sebou dveře koupelny, zamykajíc je. Během pár minut mé promočené oblečení skončí odhozené na zemi. Celá promrzlá z venku zalezu do sprchového koutu, spouštějíc na své tělo horký proud vody. Po pár minutách jsem umytá voňavým, sprchovým gelem a šampónem. Mé tělo je dostatečně zahřáté, ale i přesto nadále zůstávám stát pod proudem horké vody. Bojím se následujícího rozhovoru s mámou. Nechci s ní mluvit o těch událostech, které se v mém životě odehrály. Nejraději bych se roztekla a stekla do odpadu.

Koupelnou se rozhlehne hlasité zaklepání na dveře. ,,Bee, dělej!" ozve se mámin hlas za dveřmi koupelny, ,,Jdu nám připravit ten čaj, tak abys ho nepila studenej!" ,,No jo, už jdu." odpovím, přičemž jsem nepatrně zvýšila hlas, aby mě máma slyšela dostatečně nahlas. Tiše povzdechnu, načež vypnu horký proud vody. Ticho, které se rozprostilo koupelnou, mi umožňuje zaslechnout máminy vzdalující se kroky.

Vylezu ze sprchového koutu a kolem svého těla omotám huňatou osušku. Líným krokem zamířím k zamlženému zrcadlu, u kterého se následně zastavím. Svou dlaní setřu kousek zamlženého zrcadla, abych na sebe viděla, načež zůstanu překvapeně sledovat svůj odraz v zrcadle.

Pomalým pohybem ruky sáhnu na svou pohmožděnou tvář, na kterou před několika minutami dopadla Zaynova velká dlaň. Slabě zkřivím svůj obličej do bolestné grimasy, jakmile se dotknu své pohmožděné tváře. Vypadá to, že mou tvář bude pár následujících dní "zdobit" menší modřina.

,,Pěkný..." povzdechnu tiše. Raději se od zamlženého zrcadla oddálím a uchopím do levé ruky fén, visíc na zdi. Následně jej zapojím do zásuvky a rychle si jím profoukám své dlouhé vlasy. Poté rozehřátý fén vrátím na své původní místo na zdi a zamířím do svého pokoje.

Chuť zamknout se ve svém pokoji byla obrovská. Cokoli jiného, než říct mámě pravdu, by bylo přijatelnější. Alespoň pro mě. Už oblečená do teplého oblečení šouravým krokem zamířím do kuchyně, opouštějíc svůj pokoj. Musím momentálně vypadat jako člověk, který jde na popravu. Třeba se z této situace ještě vykroutím, ačkoli nevím jak.

,,No konečně, Bee. Hrozně ti to trvalo." zafuní máma, jakmile vkročím do kuchyně. Svými lokty se opírá o kuchyňský pult, přičemž čajovou lžičkou míchá svůj šálek čaje. ,,Pojď. Udělala jsem ti ovocnej čaj, ten máš ráda." věnuje mi úsměv. Svým pohledem mě vybízí k pohybu, když stále nehnutě stojím na místě jako tvrdé y.