Abducted [Z.M.]

attempt to escape

Beatrice's point of view
Pokojně ležím na Harryho prostorné posteli, zírajíc do obrazovky notebooku, který mi Harry propůjčil.

Uteklo již dlouhých sedm dní od mého vysvobození z té sklepní místnosti - strávila jsem tam přibližně jeden celý den. Možná, neměla jsem moc pojem o čase. Nebýt Harryho, tak v té sklepní místnosti trčím ještě teď. To on pro mě přišel.

Jsem mu za to moc vděčná. V té sklepní místnosti byla hrozná zima - byla jsem promrzlá až do morku kostí. Tím, že jsem stále ležela na té roztrhané, špinavé, zapáchající matraci, jsem neustále myslela na předešlé hodiny - Zaynovo znásilnění. Jediné, co jsem dokázala, bylo plakat a litovat se.

Byla jsem dehydratovaná a hladová. Není divu, byla jsem bez jídla a pití již několik hodin. Kvůli neúnosné bolesti v mém podbřišku jsem nebyla schopná se postavit na vlastní nohy, tudíž mě Harry musel zvednout do své pevné náruče a odnést mě. Byla jsem natolik zesláblá a vyčerpaná, že jsem s ním nedokázala ani komunikovat - nedokázala jsem říct ani pitomé; ,,Děkuji.".

Harry stále dokola opakoval, jak ho mrzí, co se stalo. Cítil se vinen za to, co mi Zayn provedl, protože to on na mě ošklivě křičel a vyhnal mě tím ze svého pokoje. Já jej za Zaynovi činy nevinila - nenesl vinu nikdo jiný, než Zayn.

Harry se o mě postaral jako bych byla malé, nemohoucí dítě. Byla jsem jako hadrová panenka - nechávala jsem Harryho manipulovat s mým tělem, jak se mu zlíbilo. Připravoval pro mě horkou vanu, aby zahřál mé tělo a očistil jej. Bohužel, mě musel celou umýt on sám bez mé pomoci, protože jsem byla úplně vyčerpaná. Nebylo mi příliš příjemné být před Harrym nahá, ale v porovnání s předešlými hodinami se jednalo o maličkost. A pokaždé, kdy jsem pohlédla na jeho osobu, upíral svůj pohled na mou tvář, přičemž v jeho očích byla upřímná lítost a smutek - mé nahé tělo si nijak neprohlížel.

Po horké koupeli mě přenesl do svého pokoje, ve kterém mé tělo následně oblékl do svého oblečení. Poté mě na pár minut opustil, nechávajíc mě samotnou ve svém pokoji, do kterého se následně vrátil s plným tácem jídla a pití. Ačkoliv jsem kvůli pohmožděnému krku a bolesti břicha snědla naprosté minimum - ani ne čtvrtinu táce, byl můj žaludek plný. Následně mi Harry dal prášek proti bolesti a prášek na spaní, abych si mohla konečně odpočinout. Dělal mi společnost, dokud jsem neupadla do hlubokého spánku. A tímhle podobným způsobem probíhalo celých sedm dní.

Během uplynulých sedmi dní jsem se snažila dát dohromady, s čímž mi Harry pomáhal - staral se o mě, strávil se mnou veškerý svůj čas. Každý večer mě uspával hraním na svou kytaru - bylo to od něj opravdu milé gesto. Při hraní na kytaru vypadal naprosto uvolněně, jakoby všechny své starosti hodil za hlavu - užíval si hraní na kytaru stejně jako já poslouchání jej. Při usínání jsem musela mít rozsvícenou stolní lampu na nočním stolku. Šíleně jsem se bála té tmy, i když mě Harry utěšoval, že se není čeho bát a je hned vedle mě.

Během těchto sedmi dní jsem měla třikrát noční můry. Samozřejmě se mi nezdálo o nikom jiném, než Deanovi a Zaynovi. Budila jsem se s hysterickým křikem, celá zpocená a uplakaná. Harry mě nedokázal utěšit jinak, než něžným hlazením - dodávalo mi to pocit bezpečí. Byla jsem opravdu jako malá, vyděšená holčička.

Měla jsem obavy, že Harrymu mé chování vadí a jsem mu pouze na obtíž, nad čímž on nesouhlasně vrtěl hlavou. Vyvracel mi má slova a utěšoval mě, že je s mým chováním naprosto v pořádku. Byl ochotný pro mě udělat cokoli, aby odčinil své předešlé, zlé chování. Nechal si narušit své soukromí - spala jsem v jeho pokoji, v jeho prostorné posteli vedle něj, jen proto, aby odčinil své předešlé, zlé chování. Opravdu se snažil, čehož si nesmírně vážím.