Abducted [Z.M.]

i love you

Beatrice's point of view
,,Co se tak culíš?" pohlédnu na Louise, jakmile vkročí do obýváku culící se jako malé dítě. ,,Ále..." mávne rukou a posadí se vedle mě na sedačku. Odpověď na svůj dotaz nezískám.

,,Ále?" zopakuju po něm, očekávajíc, že svá slova dopoví. ,,Viděl jsem nahýho Harryho." nakrčí svůj nos, přičemž se spokojeně zaculí. ,,No fuuuuj. Nahatej strejda Harry." okomentuje Katie Louisova slova, tváříc se znechuceně. ,,Kvůli tomu se tak culíš?" pozvednu své obočí. ,,Jo. Hned mi to zlepšilo den." zasměje se Louis. Pouze nad jeho slovy protočím očima a přemístím svůj pohled zpět na televizi, ve které hraje pohádka, jenž dvojčata vybrala.

,,Řekl ti to v neděli a už je středa. Jak dlouho ještě hodláš bejt naštvaná?" zeptá se Louis. Nemusí zmiňovat jméno dotyčné osoby, abych věděla, o kom mluví. ,,Dlouho." odseknu. ,,Beatrice, každej den se ti omlouvá nejméně desetkrát. Jeho to opravdu mrzí." snaží se mě přemluvit. ,,Mhm... Nezajímá mě to." zabručím.

Harry se může omlouvat tak často, jak se mu zlíbí, ale já mu stejně neodpustím. Možná se chovám příliš přehnaně, ale jeho slova mi opravdu ublížila. Cítím se jako pitomec, že jsem za ním chodila, plakala mu v náruči a svěřovala se jen proto, aby to později mohl využít proti mně. Věřila jsem mu.

,,Zaynovi si odpustila i horší věci." zkonstatuje Louis. ,,Omyl. Neodpustila. Mimochodem, už se Zayn vrátil?" pohlédnu na Louise, věnujíc mu svůj zvědavý pohled. Od neděle, kdy jsem Zaynovi řekla ta drsná slova a přečetla si onen dopis, se Zayn zde neukázal. Je mi naprosto jasné, že odjel pryč pouze kvůli mně, aby se mnou nemusel být pod jednou střechou.

Aktuální situace mě opravdu mrzí. Cítím se zatraceně provinile kvůli svým slovům, která jsem Zaynovi řekla. Nemám ani možnost se Zaynovi omluvit, protože Zayn s nikým z kluků, natož se mnou, nekomunikuje.

,,Ne, nevrátil. Zajímavý, že Zayn tě zajímá, ale Harryho omluvy ne." uchechtne se Louis. ,,Zmlkni." obdaruju jej zamračeným pohledem. ,,Za pravdu se každej zlobí." zašklebí se. ,,Proto ses minule naštval, když ti Harry řekl, že jsi čurák?" zašklebím se tentokrát já. ,,Tak to jsi přehnala!" vyjekne. Popadne dekorativní polštář, který ležel na konci pohovky, a udeří mě jím přes obličej.

,,Hej!" zaječím ublíženě, jakmile se jeho údery pravidelně opakují. Místo toho, abych Louisovi vracela jeho údery, si rukama chráním svou hlavu.

Po několika dlouhých minutách přestane tato činnost Louise bavit - díky Bohu. Odhodí dekorativní polštář na zem a následně uteče pryč z obýváku. Sundám své ruce ze své hlavy, přičemž z mých rtů unikne úlevné vydechnutí.

,,Strejda Louis je prdlej." zasměje se Sammy. Pohlédnu na dvojčata, která, jak se zdá, celou dobu pozorovala, jak mě Louis bombardoval polštářem. ,,Vy hadi malí, vy jste na mě jen koukali a nepomohli mi?" přimhouřím své hnědé oči. ,,Jo." zahihňá se Katie, ,,Byla sranda koukat na strejdu Louise, jak tě mlátí." zaculí se pobaveně. ,,Tohle si s vámi později vyřídím." uraženě našpulím své rty a zabořím svá záda zpět do sedačky. Svou veškerou pozornost začnu opět věnovat pohádce v televizi.

Jsem natolik zaujatá pohádkou, že si ani nevšimnu Louise, který se vrátil zpět do obýváku. Zaregistruju jej až tehdy, kdy se opět posadí vedle mě na sedačku a začne dloubat do mé paže jakýmsi předmětem. Pouze nakrčím své obočí a nepříjemně se ošiju, i nadále svou veškerou pozornost věnuju pohádce v televizi.

,,Tak co ti je?!" vyjeknu a vztekle pohlédnu na Louise, když nepříjemné dloubání do mé paže neustane. Prohlédnu si onen předmět, kterým dloube do mé paže. Jedná se o jakéhosi vycpaného holuba - Louis využívá jeho zobák na dloubání do mé paže.