Abducted [Z.M.]

his touches

Beatrice's point of view
V naprosté tichosti jsem opustila Harryho pokoj, nechávajíc za sebou pootevřené dveře. Překvapeně jsem se rozhlédla po prázdné chodbě - čekala jsem, že tu budou muži, pracujíc pro Zayna, a hlídat prostory vily. Pár vteřin jsem tupě stála na místě, rozhodujíc se, kam mám jít. Kde mám Zayna hledat? Zkusím jeho ložnici, do které mě minule zavedl.

Váhavým krokem jsem se rozešla ke dveřím, stojíc na konci dlouhé chodby. Mé kroky byly naprosto tiché - sotva slyšitelné. Jakmile jsem stála před dveřmi Zaynovi ložnice, tak jsem se zastavila. Mé srdce tlouklo jako splašené. Neměla jsem odvahu zaklepat na dveře Zaynovi ložnice, proto jsem před nimi chvíli postávala, sbírajíc odvahu.

,,Za prvé, dveře jsou zamčené. A za druhé, to je moje ložnice, do které jsem tě nezval." ozve se hrubý hlas za mými zády, zrovna když jsem svou ruku natahovala ke klice dveří. Polekaně jsem sebou trhla a otočila se k Zaynovi čelem. Namáhavě jsem polkla při pohledu do jeho tváře. Má odvaha mě zcela opustila.

,,Chtěla jsem se tě na něco zeptat." pronesu váhavě, nervózně přešlapujíc na místě. Mezi prsty uchopím lem svého bíleho trika a začnu jej neklidně mnout.

,,Já bych toho chtěl." odpoví s nezájmem, přičemž své dlouhé prsty omotá kolem mé paže, odtahujíc mé tělo na stranu, aby se mohl dostat ke dveřím své ložnice. Klíčem, který vytáhl ze své zadní kapsy kalhot, odemkne dveře ložnice a vkročí dovnitř.

,,Pápá." pronese ironicky a zamává mi, vyhánějíc mě od své ložnice. ,,Prosím," zaprosím zoufale, ,,Zee." dodám zdrobnělinu jeho jména, jakmile se chystal zavřít dveře ložnice. Mé oslovení jej donutí zastavit v pohybu.

,,Jestli nechceš, abych tě zabil na místě, tak mi tak okamžitě přestaň říkat." probodne mě svým chladným pohledem, přičemž pevně zatne svou čelist. ,,Jestli chceš, abych ti tak přestala říkat, tak mě pusť dovnitř a odpověz mi na otázku." řeknu nekompromisně a nezapomenu přitom nevinně zakmitat svými řasami. Přece se nenechám zastrašit jeho chladným pohledem a chabou výhružkou - sice mi tím nahnal trochu strach, ale nesmím na sobě nechat nic znát.

,,Začínáš být kurevsky drzá." zamračí se nespokojeně. ,,Jen jsem chtěla vědět odpověď na jednu pitomou otázku. Když už mě tady držíš bez mého souhlasu, tak bys mi aspoň v tomhle mohl vyjít vstříc. Je to maličkost, která tě nic nestojí, ale tobě to i přesto dělá hroznej problém." také se zamračím. Můj hněv se protlačil na povrch. Náhle jsem vyděšeně o krok ustoupila - Zayn se přiblížil blíž ke mně, což se mi ani v nejmenším nelíbilo, vzhledem k jeho naštvanému výrazu ve tváři. Má bojovnost mě pomalu, ale jistě, opouštěla.

,,Okamžitě si rozmysli, jak se se mnou budeš bavit, protože já nejsem žádnej tvůj kamarád, abys ses se mnou mohla bavit tímhle způsobem. Tohle si dovolat nebudeš, Beatrice." varuje mě. Hned na to napřáhne svou pravou ruku, chystajíc se mě udeřit. Díky Bohu, jsem se stihla skrčit k zemi dřív, než jeho velká dlaň stihla dopadnout na mou tvář. Mé tělo se strachy rozechvělo. I přes svůj strach jsem se narovnala, abych aspoň trochu vyrovnala výškový rozdíl, a bojovně pohlédla do jeho tmavých očí.

,,Tohle mu řeknu. Jak se ke mně chováš." probodnu jej pohledem. ,,Ty si myslíš, že on s tím něco udělá? Harrymu to bude úplně u prdele." zasměje se uvolněně. ,,Ale já nemyslím Harryho. Myslím toho, kterej by tě zabil za to, kdybych byla těhotná." potlačím vítězný úšklebek. Nepřestávám překvapovat samu sebe. Kde se ve mně ta drzost bere? Nikdy předtím jsem se takhle nechovala.

,,Ty o něm víš?" vydechne překvapeně. Doufala jsem, že jej má slova vystraší, což se očividně povedlo. Ten někdo, o kom Zayn mluvil v Harryho pokoji, působí na Zayna jako stopka. Asi jej budu využívat častěji proti Zaynovi, abych jej mohla vydírat.