Moje malé tajemství

20. kapitola

„Takže mě to nebavilo, což jsem přesně očekávala..." postěžovala jsem si svojí přítelkyni o včerejším večeru přes teamspeak „ale tebe by to asi bavilo," vydechla jsem.

„Jo, asi by mě to bavilo, ale tohle se mi stejně na tobě taky líbí!" zareagovala Adéla se smíchem.

„Ale nebyla bys snad radši, kdybys chodila s někým, komu nevadí hospody, pije alkohol a tak..." pronesla jsem nejistě, a i když jsem se zeptala, tak jsem se bála její odpovědi.

„Upřímně ani ne," zasmála se „miluju tě takovou, jaká jsi a tohle je náhodou docela roztomilé," odpověděla mi.

Zrudnula jsem „Mmm..." vydala jsem ze sebe „Hele, co budeš dělat o podzimních prázdninách?" zeptala jsem se dívky „Mohli bychom je strávit spolu..."

„Promiň, ale už mám něco domluveného," zareagovala. Trochu mě to rozesmutnilo. Samozřejmě, že je nesmyslné, aby kvůli mně měnila plány, ale i tak jsem měla chuť se jí zeptat, jestli by to nezrušila „ale mohli bychom spolu strávit nějaké to odpoledne!" řekla vesele.

„Dobře, já mám beztak čas vždycky!" zasmála jsem se „Tak kdy a..." všimla jsem si, že mi napsala Lucka. Bylo to video mých tančících spolužaček společně i s učitelkou. Začala jsem se smát tomu, jak směšně to vypadalo.

„Co se děje?" zeptala se mě.

„Ale, kamarádka mi poslala video ze stužkované, když jsem šla domů a spolužačky tam tancují s učitelkou," řekla jsem pobaveně.

„Hele, co takhle kdybys mě seznámila s tou tvojí kamarádkou?" pronesla Adéla.

„Chceš?" zeptala jsem se.

„Jo! Zní jako, že je s ní zábava. Navíc ty jsi už mojí partu poznala, i když asi ne v dobrém světle..." všimla jsem si, že poslední část řekla o něco tišeji. Napadlo mě, jestli se za to pořád styděla, ale nereagovala jsem na to.

„No jo, tak já se jí zeptám, jestli bude chtít..." vydechla jsem a okamžitě Lucce napsala.

Vnitřně jsem trochu chtěla, aby to kamarádka odmítla, ale její odpověď byla rychlá „Jo!" napsala.

„Tak prý přijde..." zasmála jsem se.

„Super!" působila opravdu nadšeně. Dál jsme se jen domluvily na tom, kdy se sejdeme a co budeme dělat. Nakonec jsme se rozhodly, že půjdeme spolu do nějaké kavárny. Sice jsem se nedomlouvala s Luckou, ale věděla jsem, že si určitě čas najde.

„Už se těším, až ji poznám!" řekla Lucka se smíchem „A co všechno ji řeknu!"

Zrudnula jsem „Opovaž se jí říct něco divného!"

„Neboj..." raději jsem od ní odvrátila obličej, protože jsem ji na tváři viděla, jak moc se těší, že mě nějakým způsobem zesměšní. Pak mě napadlo, jestli nechtěla udělat nějakou jinou podezřelou věc.

Všimla jsem si, že přijel autobus, na který jsme čekaly. Adéla z něj vyšla, rychle jsem běžela za ní a objala ji „Chyběla jsi mi..." pronesla jsem.

„Ty mě taky," řekla přítelkyně.

Pustila jsem ji a s výdechem šla za svojí kamarádkou, která stála pořád na stejném místě čekajíc na nás „Adél, tohle je Lucka, moje nejlepší kamarádka. Lucko tohle je Adéla."

„Těší mě," řekla Lucka s úsměvem „kdybys něco chtěla vědět o Nice, tak se mě můžeš zeptat na všechno!"

„Všechno říkáš?" Adéla se ďábelsky usmála „Tak to je velmi dobrá nabídka..."

Vydechla jsem a rychle vyrazila do kavárny, kam jsme chtěly jít. Přítelkyně za mnou rychle došla a byla po mé pravé ruce, přitom jsem cítila, že se naše ruce občas trkly. Zrudnula jsem, měla jsem pocit, že to udělala schválně. Kamarádka nešla tak blízko nás, ale i tak jsme si povídaly, zatím nekuly žádné pikle.

Na neštěstí se moje starosti vyplnily, hned když jsme se usadily a objednaly si pití „Řekla ti Nika o tom, jak přemýšlela, jestli spolu budete nebo ne?" pronesla Lucka „Zajímalo by mě, jestli se řídila mojí radou..."

„Jakou radou?" zeptala se Adéla.

„Žádnou radou jsem se neřídila!" zalhala jsem.

„Víš, ona celý týden přemýšlela, jestli s tebou má chodit, anebo ne, tak jsem jí dala radu, ať si představí, že spolu máte sex..." ušklíbnula se. Chytila jsem si obličej „Takže ses tou radou řídila!" zasmála se dívka.

„Vážně?" zeptala se přítelkyně.

Zrudnula jsem „A co když jo?"

Všimnula jsem si, že Adéla se taky trochu začervenala. Slyšela jsem Lucku se smát a mírně do ní strčila, aby byla slušná a nedělala si z nás srandu. Nakonec ale celou dobu mluvila jen o mě a mých vcelku trapných momentů. Hodně dlouho se věnovala mé minulosti, především prvního ročníku na střední, kdy jsem se chovala jako idiot. Naštěstí alespoň nerozebírala věci, které jsem jí říkala o našem vztahu.

Později na autobusovém nádraží jsem vydechla, když jsem se dívala na Adélu. Štvalo mě, že už musela jít a jediné, co jsem z dnešku měla, bylo pouhé ztrapnění. Lucka mě vážně zradila. Kamarádka si pravděpodobně všimnula mého nepříliš veselého výrazu, chytila nás obě za ruce a dovedla nás na místo, kde nikdo nebyl. Vypadalo to tam dost nechutně, protože se tady občas setkávali vcelku pochybní lidi "O co ti jde?" zeptala jsem se jí.

"Můžete si tu užít posledních pár minut spolu, já budu hlídat!" zněla docela vesele, pravděpodobně byla pyšná na to, co ji napadlo. Nechápavě jsem na ni pohlédla, vždyť jsme spolu byly skoro celý den "Bože, prostě dělejte takové ty věci, co dělají páry! Třeba se polibte ne? To ti mám všechno říkat?"

Zrudnula jsem, ale nápad se mi líbil. Pohlédla jsem na Adélu nervózně, nevěděla jsem, co si o tom bude myslet. Dát si pusu na tak odporném místě, bude jí to vadit? Měla jsem spoustu starostí, které ale přítelkyně přerušila tím, že mě chytila za tváře a políbila. Dala jsem jí ruce kolem pasu a užívala si její hebké rty. Lucka nás přerušila tím, že řekla "Už tu máš autobus."

Zarazila jsem se "Ah... vážně musíš?"

Adéla kývnula "Promiň,"

Zavrtěla jsem hlavou "To se nedá nic dělat," pousmála jsem se. Všechny jsme šly na zastávku, kde ještě stál dopravní prostředek. Naposledy jsem objala svoji přítelkyni a ona pak zmizela v autobuse. Mávala jsem jí, dokud neodjel.

"Je příjemná." řekla vesele Lucka "Povoluji!"

"Jaké povoluji?! Už s ní chodím pět měsíců!" řekla jsem naštvaně, ale zároveň jsem vtipkovala "Kdyby se ti nelíbila, tak bych se s ní měla rozejít nebo co?"

"Přesně tak!" vyhrkla "Protože já vím, co je pro tebe nejlepší!" Chtěla jsem pokračovat v hádce, ale ani jedna z nás se už neudržela a začaly jsme se smát. Vím, že se mě tímhle snažila utěšit a povedlo se jí to skvěle.