Wattpad /w MenT

Já jí zabiju...

Pokrčila jsem rameny. ,,Jo, asi jo. Bylo mi blbě, mám pár dní spoždění s krámama, tak jsem doma vyhrabala tohle a prostě to takhle vyšlo."
,,Ví o tom někdo?" zeptala se Andula.
,,Ne, a chraň tě pánbůh to někomu říct!" pohrozila jsem jí.
,,Musíš to říct Honzovi! Co nejdřív."
,,Šílíš?! Co mi na to asi tak řekne?" vyjela jsem na ní.
,,Čím dřív mu to řekneš, tím líp. Asi by mu bylo lepší zavolat než mu to říct osobně ne?" řekla Andul.

Nevěřícně jsem zakroutila hlavou.
,,A na to jsi přišla jak?" zeptala jsem se.
,,No tak určitě bude příjemnější, když na tebe bude řvát po telefonu než naživo ne?"
,,Bude na mě řvát? Myslíš že bude až tak naštvanej?" strachovala jsem se.

Andula pokrčila rameny. Pak se chvíli zamyslela a řekla: ,,A nebo mu teď zavolej, nějak zkus nadhodit - ale nenápadně - že je tady možnost, že bude táta. Pak zajedem na gyndu, uvidíme co nám řeknou, a pak si to vyřešíte osobně."

To znělo celkem chytře. Pravda byla, že tady pořád byla možnost, že těhotná nejsem. Sice minimální, ale pořád jsem doufala.

Vzala jsem teda mobil a vytočila Hoznovo číslo. Okamžitě to zvedl, jakoby čekal, až mu zavolám.
,,Ahoj. Potřebuješ nakonec vyzvednout?" zeptal se.
,,Ahoj, ne, ne, já... Já jsem chtěla... Pamatuješ jak jsme se rozešli?"

I když sem MenTa neviděla, dokázala jsem si představit jeho zmatený výraz.
,,No?"
,,Jak jsem ti řekla, že si musíme promluvit a ty sis myslel..."
,,Myslel co?" skočil mi do řeči Honza.
,,N-no že, že..." koktala jsem, když tu mi Andula vytrhla mobil z ruky a típla to.

,,Co děláš?!" křikla jsem na ní.
,,Řekly jsme snad jen naznačit ne?" odůvodnila Andul svůj nekalý čin.
,,Ale..."
,,Žádný ale, pakuj se, sedej do auta a jedem." nařídila Andula.

Vzala jsem teda do ruky kabelku a vyšla ven před dům následována Andulou. Odemkla svého Forda Mondeo a popohnala mě dovnitř. Sedla jsem si na místo spolujezdce a Andula za volant. Nastartovala, šlápla na pedál a rozjela se rychle jak prase.

,,Zpomal! Nerodim přece!" zařvala jsem na ní.
,,Hele řídíš ty nebo já? Já, tak buď zticha a radši mi řekni, jestli zprava nic nejede."
,,Hmm..."
,,Až se to narodí, tak můžete jít bydlet ke mně. Mám barák sama pro sebe, a i když se zdám jako samotářka, je tam celkem nuda..." básnila Andul o svých plánech.
,,Co když nejsem těhotná?"
,,Ale prosimtě."

Bože, že já se s ní bavím. Před nemocnici jsme dojely asi za pět minut, protože Andula jela jako vyšinutá. Doufala jsem, že mě přijmou, protože jsem samozřejmě nebyla objednaná. Vystoupily jsme z auta a vydaly jsme se hledat oddělení gyndy.

Pohled MenTa: Přemýšlel jsem nad tím, co mi to Bety řekla. Co to mělo být? Seděl jsem ve studiu a snažil se stříhat, ale nemohl jsem se soustředit. Pořád mi to vrtalo hlavou. Co jsem si tenkrát myslel? Hluboce jsem se ponořil do vzpomínek z minulosti, z doby, kdy jsme byli s Bety poprvé spolu, z doby, kdy se se mnou rozcházela. Snažil jsem se si přehrát celý náš tehdejší rozhovor.

,,Musíme si promluvit." řekla tenkrát Bety. Vyzval sem jí, ať si sedne, a zeptal jsem se jí, o čem chce mluvit. Řekla, že o nás...

Najednou se mi asi na chvíli zastavilo srdce. Vzpomněl jsem si, co jsem tenkrát řekl. Řekl jsem: ,,Nejsi v tom, že ne?"

Tak tohle tím chtěla naznačit? Ne, ne, ne, ne, ne... Jak se to mohlo stát? Vždyť jsme si přece dávali pozor...

Ihned jsem vzal telefon a snažil se dovolat Bety. Marně. Naštvaně jsem ho odhodil na stůl, vyskočil jsem ze židle a nakopl jsem radiátor jakožto nejbližší věc, která byla k nakopnutí vhodná.

Pohled Betyiny matky (paní Ptáčkové): Rozhodla jsem se uklidit koupelnu, když tam Bety zvracela. Jistě to tam celé ušpinila, a navíc, neuklízela jsem tam už pěknou chvíli.

Vzala jsem si mop, hadr, různé mycí přípravky a pustila se do šůrování pěkně z gruntu.

Otevřela jsem i šuplíky, že je přeskládám a srovnám, ale v jednom mi něco nehrálo. Mívala jsem tam dva těhotenské testy. No, testy...

Ale byl tam jen jeden. Začala jsem si dávat dvě a dvě dohromady. Zvracení, viditelná únava, test...

,,Já jí zabiju..." vydechla jsem potichu.

Hola hej, hlásí se Okurka 🥒 Píšete mi hezké komentáře, za což jsem samozřejmě velice vděčná ❤️ Takže tohle je poděkování všem, kterým se příběh líbí, co mi dávají zpětnou vazbu (nebojte se mi příběh i zkritizovat, jsem ráda za každý komentář, ať vím, co zlepšit 🙂) a hlasují ✨
Taky chci jen tak nadhodit, že se něco připravuje...🕵️😏 Není to nic velkého, ale bude to příjemný dodatek k tomuto příběhu alespoň pro některé z Vás 😎 V příštím díle už bych Vám snad mohla říct, o co jde :)
Mějte se hezky, páčko 🌻