Wattpad /w MenT

Hádka

Začal mi vyzvánět budík. Sakra, škola! Rychle jsem vstala a uháněla do koupelny. Najednou jsem si vzpomněla na to, co se stalo včera. Na ten nádherný pocit v tu chvíli, kdy se to dělo. A na to, jak jsem byla stupidní a odešla jsem.

Rychle jsem se oklepala, abych na to přestala myslet. Co bylo, bylo, teď s tím nic neudělám. Každopádně jsem se umyla studenou sprchou jako každé ráno, vyčistila si zuby a převlékla se.

Po snídani jsem vyrazila do školy, kam jsem dorazila přesně na zvonění. Sedla jsem si na svoje místo vedle Simči. Ani se na mě nepodívala. Co jí zas je, řekla jsem si.

No, co si budem, celou češtinu jsem byla úplně mimo. Ještě že mě učitelka nevyvolala. Probrala jsem se až po zazvonění. Rozhodla jsem se pozdravit Es: ,,Ahoj, je všechno v poho?" zeptala jsem se ještě.
,,Vážně? Vážně se ptáš? Bože můj, ty seš hrozná!" vyprskla Simča.
,,Hele klid, já fakt nevím, co jsem ti udělala?" vyhrkla jsem překvapeně.

Simča protočila oči a vyjekla: ,,To to teda připomenu! Včera jsem šla na vás zazvonit, že se zeptám, jestli nepůjdeš ven, protože jsi mi nebrala mobil. Otevřela tvoje máma se slovy, že jsi říkala, že jdeš za mnou. A to není všechno!" Es potřebovala nabrat vzduch do plic. Pak pokračovala: ,, Šla jsem tě hledat, a pak vidím, jak sedíš v kavárně s MenTem! Ani jsi mi to neřekla!"

S těmito slovy se obrátila na patě a šla asi trucovat na záchody. Jak typické...

Vybavily se mi zmeškané hovory a zprávy, na které jsem jí neodpověděla, jelikož jsem byla unavená. Jo, asi jsem jí o tom mohla říct... Ale fakt nechápu, proč kvůli tomu tak šílí! Kriste, kdybych já dělala scénu pokaždý, když mi něco neřekne, to by bylo.

Pokrčila jsem rameny a rozhlédla se kolem sebe. Všichni na mě čuměli. Povzdechla jsem si a usadila se zpátky do lavice. Seděla jsem až do začátku další hodiny.

/Čusky, tu vaše Okurka😁 Jen chci poděkovat za vaše skvělý ohlasy, a poprosila bych, pokud se vám příběh líbí, zda by jste ho nenasdíleli mezi své kamarády. Díky 💕/