Wattpad /w MenT

,,Co tady děláš?"

Dalšího odpoledne mě opravdu pustili domů. Dostala jsem berle, na kterých jsem se rychle naučila. Řekli mi, že se to za chvíli zahojí, a tak možná už na Vánoce nebudu muset mít nohu obvázanou.

Vánoční prázdniny byly za rohem a tak jsme ve škole doháněli spoustu učení. Přednášky, projekty, testy, ... Byla toho kopa.

Ještě že jsem měla Honzu, který navíc párkrát přišel do školy na přednášku. Byla mířena sice spíš na nižší gympl, ale i my maturanti jsme se mnohé přiučili.

No jo, blížily se Vánoce a s nimi spousta tradic. Já tu svou každoroční taky dodržela, a sice jsem ještě pár dní před Štědrým dnem neměla žádný dárek.

S berlemi se mi nikam nechtělo chodit, takže jsem se rozhodla nakupovat přes internet, což osobně nemám zrovna v lásce.

Chtěla jsem něco dát jen těm nejbližším.

Simču jsem odbyla jednoduše nějakou sadou na pečení, které má tak ráda, a Alexovi jsem objedlala nějakou novou videohru co chtěl.

Mámu a tátu jsem se rozhodla obdarovat velmi "netradičně". Každému jsem vzala šampon a pyžamo.

Ale ještě tu zbývali mý dva zachránci, Andula a Honza.

Nevěděla jsem, co má Andula ráda, protože jsem jí prakticky neznala, a tak jsem doufala že jí uspokojí kýčovitý hrníček s obřím nápisem "SANTA IS COMMING" plný čokoládových bonbonů.

Ale co dát Honzovi? Chtěla jsem, aby to bylo něco výjimečného, stejně jako je on pro mě. Žádná věc mě ale nenapadala.

Zamyšleně jsem hleděla na mojí stěnu polepenou fotkami. Zrak se mi zastavil na fotce s Eiffelovkou z Paříže.

,,To je ono! Koupím nám oběma letenky a někam se vydáme!" vykřikla jsem v duchu.

Jenže na to jsem se potřebovala poradit s rodičema. Ještě jsem let nikdy nezařizovala a nebyla jsem si úplně jistá, jak se můžu někde ubytovat.

Každopádně jsem věděla, kam se chce Honza podívat. Do Ameriky!

Ještě mi blesklo hlavou, že teď přece nemůžu nikam letět, budu maturovat a měla bych se učit, ale pak jsem si uvědomila, že jsou tu ještě jarní prázdniny.

Místo každoročních hor s rodinou prostě poletím s Honzou pryč.

Zavřela jsem notebook, u něhož jsem seděla už pěknou chvíli. Zjistila jsem, že už je skoro večer. Byla jsem doma sama, rodiče měli noční a Šimon šel někam s kámošema, takže jestli se taky do rána nevrátí, bude mít průser.

Začala hrát písnička kterou mám jako vyzvánění. Volal mi Honza. Zvedla jsem to, ale nikdo se neozýval.

,,Haló? Haló!" křičela jsem do mobilu.
,,Haló, haló, co se stalo..." ozvalo se za mnou.
Otočila jsem se ke dveřím, kde stál MenT.

,,Co? Jak ses sem dostal?" zeptala jsem se zmateně, ale byla jsem ráda, že přišel.

Honza se ke mně mezitím začal blížit a řekl: ,,Bylo odemčeno, měla by ses zamykat... A proč? A přece abych mohl..." to už byl úplně u mě.
,, ...udělat tohle." dokončil větu a začal mě vášnivě líbat.