Wattpad /w MenT

Kde je omáčka?

Začínalo to samozřejmě směřovat k tomu, že se spolu vyspíme. Jenže to by nesměl přijít Betyin bratr.

,,Alžběto! Kde je ta omáč... Ježiši kriste! Zamykejte se!" vyjekl, když nás viděl.
,,Alexi! Vypadni ty idiote! A příště klepej!" začala na něj řvát Bety.
,,Příště jo? A vůbec, já myslel, že už spolu nejste." řekl.
,,To není tvoje věc, taky se nestarám o to, s kým spí-... chodíš." odcekla Bety.

Alex koukal z jednoho na druhého. Pak mi řekl: ,,Můžu s tebou chvilku mluvit? O samotě."
,,Podpis ti může dát i předemnou." poznamenala Bety.
,,Mlč. A ty pojď."  zavelel.

Tak jsem se zvedl a šel s ním na chodbu.
,,Tak hele," začal, ,,Je mi jedno, jak hodně slavnej jsi a tak, ale mojí sestru využívat nebudeš!"
Nechápavě jsem se zamračil. ,,Já že jí využívám? Prosim, jak jsi na to přišel?"
,,Teď jste se nebavili a najednou se s ní vyspíš?"
,,Nespali jsme spolu! Hele, vím že ji máš rád, že je to tvá sestra, ale nemusíš se o ní bát. Já jí neublížim! Nikdy." řekl jsem.
,,Už jsi jí ublížil! Jestli ne, tak proč teda byla dva dny zavřená v pokoji?" vyštěkl.
,,Jdi se jí zeptat! Ona ti to vysvětlí."

Kývl hlavou a vklouzl za Bety do pokoje. Zabouchl dveře. Za chvíli už byl zase venku. Podíval se na mě pěkně z blízka a pronesl: ,,Dávej si na mě pozor."

Pak ještě houkl na Bety: ,,Kde že je ta omáčka?"
,,V lednici, kde by byla." křikla Bety zpátky.

Pohled Bety: Když Alex odešel, Honza se za mnou vrátil.
,,Co ti chtěl?" zeptala jsem se.
,,Prej že tě využívám." pokrčil  rameny.
,,A využíváš?" řekla jsem tázavě.
,,Samozřejmě že ne." vyhrkl MenT.
,,Ale vždyť já vím." usmála jsem se.
,,Jenom by mě nenapadlo, že zrovna Alex bude tak hrotit moje vztahy." poznamenala jsem.

Honza potichu řekl: ,,Má o tebe starost no. Ale nemá proč. A kde jsme to skončili?"
,,Ale, ale." zasmála jsem se. ,,Chtěli jsme hrát šachy."
,,Hmm... Ne, jsem si jistý že to bylo něco lepšího. Ale radši zamknu, ať se zas nestane něco podobnýho."

Otočil klíčem v zámku a vmžiku byl zpátky u mě.

,,Škoda že tohle nemůže být každou noc." řekla jsem smutně když jsme ,,dohráli partii".
,,Mohlo by... Kdyby ses ke mně nastěhovala." navrhl z ničeho nic Honza.
,,Cože? T-to by nešlo. Rodiče nebudou souhlasit, mám před maturitou, je mi teprve devatenáct a... A-ale neber to nijak zle, já bych hrozně ráda." vykoktala jsem zaskočeně. ,,A navíc, tvůj byt je akorát pro jednoho, a nechci tě rušit při točení videí."

,,To máš asi pravdu, myslím s tím malým bytem. Na návštěvu je to asi dobrý, ale že by tam bydlelo víc lidí... No vidíš, to mi nedošlo." pípl zklamaně MenT.
,,Tak se s tím netrap." řekla jsem a dala mu pusu. ,,Určitě spolu někdy budeme bydlet. A kdo ví, třeba to bude už brzo."

Usnuli jsme v objetí a probudili se brzy ráno. Dostala jsem menší šok, že už je dnes škola, ale pak mi došlo, že začíná až dalšího dne.

S Honzou jsme sešli dolů do kuchyně na snídani. Bohužel tady byla už máma s tátou.

,,Ále, to jsou k nám hosti." řekla máma jako pozdrav. ,,Vy už jste zase spolu?"
,,Mami prosím, teď ne." umlčela jsem jí.

Honza se posadil a já mu podala rohlík a šunku. Nic lepšího jsme doma neměli. Taky jsme si chtěla sednout, jenže jak jsem se naklonila, udělalo se mi šíleně zle.

,,Je ti dobře?" zeptal se táta. Jako zkušený doktor se ani nemusel ptát, samozřejmě že to poznal.
,,Pardon." řekla jsem a odběhla na záchod. Vyzvracela jsem celou včerejší večeři. Bylo mi hrozně.