Wattpad /w MenT

Kroky

Vešli jsme do chladné chodby. Přes víkend se netopí, takže tu byla fakt zima. No, a v létě tady zase chcípám hicem. Hrůza.

,,Tak, jak velký prostor by jste potřebovali?" zeptala se Simča.
,,No, asi... Nevím, můžem se kouknout třeba do vaší tělocvičny?" řekl Honza.
,,Jo, tak pojďte." pobídla jsem je.

Otevřela jsem dveře a kluci spatřili prostornou tělocvičnu. ,,Tyjo, to je možná moc velký." řekl Tomáš. ,,Nemáte něco o trošku menšího? Program bude stejně lepší pro menší skupiny."

,,Aula!" řekla rychle Es, abych to náhodou neřekla první.
,,Jo, to je fakt. " řekla jsem a vyšli jsme k ní.

Aula se jim zamlouvala asi tak jako mě Honz... Aula se jim hodně zamlouvala. Rozhodli se přednášky a program dělat tam.

Prošli jsme ještě zbytek školy a pak vyšli ven. Honza řekl: ,,No, do jakýho vlastně chodíte ročníku?"
,,Do čtvrťáku." odpověděla jsem.
,,Jo, debilní maturity! Asi umřu." řekla Simča.

,,Se vám ani nedivím." zasmál se Tomáš. ,, Každopádně, už asi půjdem, co, Honzo? Honzo! Hej!"
,,Co? Jo, jasně." probral se MenT. Celou dobu totiž koukal na mě. Věděla jsem to, ačkoli já se na něj nepodívala.

,,Tak asi ahoj." rozloučila jsem se. ,,Jo, Es, asi jdi beze mě, ještě si něco zařídím na poště. No, a víš jak to chodí. Nechceš tam na mě hodinu čekat, co?" zasmála jsem se, ale jak jsem si vzpomněla na tu mrzutou babku, co mi na poště minule odmítala vydat balíček, hned mě úsměv přešel. Doufám, že tam nebude.

,,No, ne, jasný. Tak ahoj v pondělí." řekla Simča, objaly jsme se a já šla směr pošta.

Ohlédla jsem se, jak se Simča s klukama loučí, a jak odchází na opačnou stranu než já.

Došla jsem k budově pošty. Na dveřích byly mříže. ,,Sakra!" křikla jsem a kopla do do nich. Zapomněla jsem, že v sobotu zavírají dřív. Vzdechla jsem a vydala se zpátky cestou, kterou jsem přišla.

Najednou jsem za sebou slyšela kroky a někdo mi zaklepal na rameno. Lekla jsem se a ohnala se rukou.