Wattpad /w MenT

Pozvání

Silvestr. Den, o kterém každý mluví s nadšením, který každý spojuje se začátkem nového roku. Den oslav po celém světě.

Já tento den většinou slavím s rodinou, jedeme k nějakým kamarádům a nebo někdo přijede k nám. Letos jsem ovšem měla jiné plány.

30. ráno jsem seděla u stolu a pokojně snídala svůj nejvyšší kulinářský výtvor (lehce spálené perníčky), když mi začal vyzvánět telefon. Usmála jsem se po zjištění, že volajícím je Honza.

,,Ahoj Bety. Mám otázečku." začal MenT.
,,Anooo?"
,,To mě ani nepozdravíš?" zasmál se do mobilu Honza.
,,Krásný den přeji pane Macák." řekla jsem ironicky. ,,A teď se už ptej."
,,Dělám takovou menší oslavu, nebo řekněme párty na Silvestra, přijdeš?"

Zvedla jsem obočí, ačkoliv mě Honza stejně nemohl vidět.
,,Jako zítra? A říkáš mi to až teď? Proboha vždyť ani nemám co na sebe."
,,Ty jsi krásná ve všem." řekl sladce MenT.
,,No jo, to víš že přijdu. A je to kde? U tebe?"
,,Jojo, u mě v bytě. Ale nebude tady moc lidí, jenom Tomáš, Rady a další asi čtyři kamarádi, můžeš si s sebou taky někoho vzít."
,,Tak jo, uvidíme se teda zítra. Papá." rozloučila jsem se.

Hodila jsem do sebe posledních pár perníčků a zavolala na mamku:
,,Mamiiiii?"
,,Čekej, jsem na záchodě." ozvala se máma.

Kriste, to jsem vědět nepotřebovala, řekla jsem si.

,,Uhmmmm?" zahuhňala máma když dokonala svou potřebu.
,,Zítra jdu večer k Honzovi. Jakože na celou noc. Jakože na Silvestra."
,,Jo? A že by ses zeptala?"

Otráveně jsem vydechla: ,,Můžu?"
,,No jo, jen jdi, vždyť už jsi velká holka."
,,Prosím tě, hlavně nezačínej nahlas vzpomínat na to, jak jsem byla malinká." poprosila jsem jí.
,,Ale vždyť nic neříkám, ale ty jsi byla tak rozto..."
,,Už je to tady." řekla jsem a radši opustila kuchyň.

Ani jsem se nenadála a už tu byl Silvestr. K MenTovi jsem se rozhodla vzít i Simču s Andulou, aby měly nějaké to povyražení.

Oblékla jsem si na sebe červené šaty o kterých jsem ani nevěděla, že je mám. Vlasy jsem si trochu navlnila a zastříkala lakem.

Do tašky jsem hodila pytlík chipsů, preclíky a láhev šampaňského, abych nešla s prázdnou a vyrazila jsem vyzvednout Andulu se Simčou.

,,Teda tobě to sekne." popíchla mě Simča.
,,Jsi moje nejlepší kamarádka, takže se vlastně dalo čekat, že to řekneš. A měla bys to říkat, i kdybych vypadala fakt otřesně. Ale díky." mrkla jsem na ní.

Stavily jsme se ještě pro Andulu.
,,Nazdar. Dík, žes mě vytáhla z domu, sama už to tam nedávám, hrozný. Od tý doby, co fotra odvezli benga je doma ticho, nikdo na mě neřve." kývla na mě hlavou Andula.

,,Tak jdem, ať jsme tam na čas." pobídla jsem je a vyrazily jsme k Honzovi.

Ahojky, tady Okurka 😁 Dneska je to kratší kapitola, jsem už unavená, ale příště to bude lepší :) Takže se hluboce omlouvám, mějte se čuprózně ❤️☀️🥔