Po rozkliknutí odkazu jsem se přesunula na platformu wattpad. Já ani nevím, jestli ho mám ráda, nebo nesnáším. Jsou tam hrozně dementní příběhy, ale něco je fajn.
Nejhorší je, že u těch úplně nejhorších příběhů se vždycky seknu na hrozně dlouho. Prostě mě zajímá, jak za kravina skončí.
A to se stalo i teď. Totální klišé o náhodném zamilování dvou lidí -MenTa a nějaký Ellis (což je mimochodem až moc častý jméno na wattpadu) - kteří do sebe vrazili na ulici. Bože, takových storek jsem četla snad milión!
Nejvíc mě štve, že takhle to prostě v reálným životě nefunguje. Nevrazíš prostě na ulici do slavného youtubera, kterej si tě náhodou zapamatuje, pak tě z nějakýho důvodu najde na Instagramu a najednou spolu chodíte. To prostě není možný.
O to víc mě právě překvapovalo, že zrovna já a Simča se máme sejít s tím MenTem. I když ho prakticky neznám, vím, že je slavný a že je minimální šance ho potkat, natož s ním prohodit slovo.
Chystala jsem se zrovna zkouknout nějaký to video, ale z kuchyně se ozvalo: ,,Bětko, večeře!" Volala mě mamka.
Bože, to už je tolik?! Ten wattpad jsem asi fakt četla dlouho. Vypla jsem mobil a utíkala po schodech do jídelny.
Máma udělala fakt dobrý kuře na paprice, a tak jsem se pořádně najedla. No, spíš nažrala no... Když jsem odnášela talíř, myslela jsem, že prasknu.
No to víte, já nejsem taková ta "fitness girl" co chodí do mekáče na salát. Já se radši pořádně najím. Alespoň je poznat, že máme na jídlo, říkam s oblibou. A Simča to má stejně. Taky ráda papá.
Řekla jsem mámě, aby se nedivila, když zítra půjdu do školy a všechno jí vysvětlila. Asi byla ráda, že si ředitel myslí, že jsem spolehlivá. Ačkoli já si to zas tak nemyslím. Spolehlivý člověk je spíš Es.
Čas uběhl a najednou bylo deset. Rozhodla jsem se už jít spát, byla jsem unavená. Tak jsem se jen převlékla, vyčistila zuby, svalila se na postel a za pár minut jsem byla tuhá.
ČTEŠ
Wattpad /w MenT
FanficBety Ptáčková žije normální život středoškolské studentky. Může jí ho něco, nebo někdo, změnit?
