Riddle's Queen [CZ, Tomione]

✅Kapitola 7. Den červených tváří

Už ho pustili. Před třemi dny. Ležel tam sice skoro měsíc, ale nakonec tu nemoc vyležel a já to od něj naštěstí nechytla. Mezi tím jsem za ním jednou dvakrát za týden chodila a musím říct, že jsme se dost sbížili. Mimochodem, je 24.12., takže zítra budou Vánoce! Moc a moc se těším! Pořád teď však přemýšlím nad výběrem dárků. Dnes je povolen vstup do Helžiny Lhoty, takže se chystám na venek. Holky už se také nemůžou dočkat. A navíc na zítra je vyhlášen Vánoční ples! Všechny čtyři už mají někoho vyhlídnutého se kterým by na ples chtěly. Já ale ne. A ani s partnerem nepočítám. Jsem tu moc krátkou chvíli na to, aby mě vůbec někdo poznal blíže. Tedy kromě toho černovláska, ale pochybuji, že mě po tom všem co jsem mu způsobila mě ještě někam pozve... Ani vlastně nevím, jestli bych tam s ním šla...

,,Lenn! Hejbni kostrou! Nebudeme tady na tebe čekat celou věčnost!" krikla na mě Ginger ze dveří. ,,Vždyť už jdu!" krikla jsem nazpátek bez toho, aniž bych se otočila.

~•☆•~

,,Holky, já se od vás asi trhnu," oznamila nam Kate u Chroptící chýše. ,,Proč?" ,,No..." trochu zčervenala. ,,Vlastě jsem sem dnes měla jít s někým jiným..." ,,Aha! Takže máš s někým rande! Já to tušila! Jsem dobrá, jsem dobrá, jsem dobrá!!" výskala Penny a skákala na místě radostí. Najednou se však zarazila. ,,Můjtymerline! Já už tady taky neměla být!! Pardon, holky! J-já se taky trhnu! Tak ahój...!!" běžela spolu i s Kate dolů do vesnice. ,,Tak, holky, jsme tady zůstaly samy," povzdechla si Nell a ušklíbla se. ,,V tom případě, už můžeme jít do obchodu s oblečením, aniž by nás Penny otravovala s tím, že jí to vůbec nebaví, jako vždycky! Jde se, dámy!" zavelela Gin a táhla nás dolů do vesnice taky.

Když jsme dorazily do obchodu, bylo to samé: ,,Nell! Tyhle jsou pro tebe jako stvořené!" a ,,Ginger, ty šaty jsou dobrý! Ne, počkat! Ony jsou skvělý!" A po asi hodinovém zkoušení šatů u Giner a další půlhodinové módní přehlídce u Nelly, jsem přišla na řadu já. Obě pobíhaly po krámku jak smyslů zbavené a pořád si na ruce navěšely nějaké šaty. Nakonec mě dostrkaly do kabinky a hodily mi tam dohromady asi 30 šatů. Hrůza! Povzdechla jsem si a postupně si je na sebe navlékala. Pak jsem postupně vycházela a: ,,Ne." ,,V žádněm případě!" ,,Zalez tam zpátky!" ,,Bléé!" ,,To ujde, ale něco tomu chybí, takže ne." ,,Kdo ji to tam hodil?!!" A takhle se to opakovalo, do 29. šatů ,,Tak, víte co se řiká? Do třicetice všeho dobrého!" Naposledy jsem vešla do kabinky. Byly tam poslední šaty. Smaragdově zelené s korzetem z černých havraních per a krásným páskem s diamanty. Přesná velikost.

Šaty:

Rychle jsem je na sebe navlíkla a pak už jen s nervózním výrazem čekala na názor kamarádek. Všechny tam ale jen tak stály s pusou dokořán a civěly na mě jak na zjevení. ,,No tak! Řekněte už něco!" nahodila jsem bezradný výraz. ,,J-je to... dokonalé!!" vyhrkla Gin. To mě potěšilo a musela jsem se usmát. ,,Kdo jste jí je dal?" obě se na sebe nechápavě otáčely. ,,Já." ozvalo se za nimi lhostejně. Všechny jsme se tam otočily. Černovlásek si zaujatě prohlížel svou hůlku a u toho se šklebil. ,,Ty?! Co TY tady děláš? Tohle je obchod pro dívky!" Vytřeštila na něj oči Nell. ,,Pokud se nemýlím, tam vzadu je i panské oddělení." ukázal hůlkou někam dozadu. Všechny jsme se ohlédly a opravdu tam byly i panské obleky, trička, buřinky atd. ,,Oh. Toho jsem si nevšimla." pozvedla udiveně obočí Giner. ,,Máš vážně dobrý vkus!" založila si ruce Nella. ,,Díky. Mimo to, se budou skvěle hodit k mému obleku." schoval hůlku a se staženými rty a zvednutým obočím stočil pohled na mě. Všechny jsme ho pozorovaly tím nejvytřeštěnějším pohledem, který jsme zvládly. Nejvíc tedy já. On ale nevypadával z role. ,,To mi připomíná, ze jsem se tě ještě ani nezeptal. Jsem to ale nezdvořák... Šla bys se mnou na ples, Potterová?" zeptal se mě naoko zaujatě. ,,J-já... A-a-asi ano... Jo, m-moc ráda!" vykoktala jsem ze sebe nakonec a vsadím se o deset Galleonů, že jsem se alespoň trochu červenala. ,,Výborně! Teď, když mě omluvíte, půjdu si jestě něco zařídit." a bez žádného pozdravu na rozloučenou krámek opustil. ,,Páni! Tak to jsem nečekala," zírala na vchod Gingery. ,,Ani já ne," přidala se Nella a podívala se na mě. ,,Ty k tomu nic neřekneš?" zeptala se. ,,Já... Asi ani nemám co," povzdychla jsem si a zamířila zpět do kabinky, abych se převlékla.

Vše už jsem zaplatila. Přikoupila jsem si k tomu ještě jedny černé lodičky. Teď už ale jdeme do Bradavic, všechny obvěšené taškami, bavíce se o našem výběru líčení na ples. Navíc se k nám už připojily i Kate s Penny. ,,Když jsme teď u toho plesu, holky, kdo vás pozval?" zeptala se nás Kate s nadšením v hlase. ,,Mě pozval Harrold!" pyšnila se hned Ging. ,,Jako Wing?" ,,Jo!" ,,Úžasný! Mě pozval Henry Horser." usmála se Kate. ,,A mě pozval Gilbert Jones," poskočila si Penny. ,,A kdo pozval tebe, Lenn?" ,,Jo! To neuvěříš, co se stalo!" rozhazovala Ginger nadšeně rukama a ani mě nenechala nic říct. ,,My jsme...

▪︎▪︎▪︎

...a pak jsme vás potkaly a dál už to znáte!" ,,To jsi jim, musela vyprávět úplně všechno?!" procedila jsem zkrz zuby. ,,Bohatě by stačilo jen to, kdo mě pozval!" ,,No jo. A můžu říct ještě něco? Prosííím...!" udělala na mě psí oči. Protočila jsem očima než se ze mě vydralo souhlasné ,,Hmm...!". ,,Lenn se u toho i trochu ČERVENALA!! Jo..." To už mi ruply nervy. Vzala jsem první tašku, kterou jsem měla po ruce a začala jsem s ní Gingery honit po celých bradavických pozemcích. Ona jen křičela o pomoc a utíkala co jí nohy, tedy vlastně tašky se šaty dovolily. Holky se tomu však jenom smály a dál ji nechávaly napospas mě.

Ten den jsme se do hradu vrátily v 22 hodin.