,,Krvavý Baron!" řekli jsme oba naráz heslo do Zmijozelské společenské místnosti. Had něco zasyčel a odhalil vztup. ,,Sssevesssi!" řekl mu Tom a přikývl. Teď už jsem si jistá, že to je Voldemort. Vešli jsme a hned zamířili ke schodům vlevo, vedoucím do chlapeckých ložnic. Tom otevřel hned první dveře a jako gentleman mi dveře přidržel. ,,Tamta postel je moje. Klidně se na ni posaď," usmál se, zatímco hledal pergamen a brk. Když je našel, přisunul si židli a brk namočil do inkoustu. ,,Tak, jen portrét, nebo celou?" ,,Asi jen portrét..." ,,Dobře. Předkloň trochu hlavu a natoč ji lehce doprava. A teď se zkus nehýbat," ušklíbl se začal kreslit.
,,No... Není to nic moc, ale myslím, že docela dobrý. Ne?" předal mi pergamen. Převzala jsem si ho a podívala jsem se na něj. ,,Páni!! Jak... Jak jsi to..." ,,Líbí?" ,,Samozřejmě! Komu by se to nelíbilo?!"
Obrázek:
,,Je to překrásné!" ,,Děkuji," usmál se. ,,Ještě něco!" vzal mi ho a rychle tam něco načmáral, načež mi ho zase podal. Pro Lenku Potterovou od T.M.R. ,,Děkuji!" ,,Není zač." Chvíli jsme si ještě povídali, dokud se nerozletěly dveře a dovnitř nevstoupil Jones. ,,No To-" nedořekl větu, protože Tom rukou naznačil 'sklapni' a Gilbert byl najednou zticha. Jasně, otevíral pusu a bylo očividné, že se snažil něco říct, ale prostě to nešlo. ...Teď mi to došlo. Voldemort přeci ovládá bezhůlkovou magii. Logicky vzato ji ovládá i jeho mladší já. Rozhodla jsem se si z Voldyho vystřelit. Kolikrát za život se vám naskytne možnost si vystřelit z nejobávanějšího černokněžnníka všech... tedy 'mé' doby, že? ,,Ale Tome! To se kamarádům přeci nedělá! Používat na ně bezhůlkovou magii... Kdo to kdy viděl?" ušklíbla jsem se a naoko naštvaně jsem si založila ruce. Vytřeštil na mě oči. ,,Já... Já... Finite!" mávl jakoby bezvýznamě rukou. ,,Jak jsi to...?" ,,Poznala? To je prosté!" Jsem z budoucnosti a tam tě znají všichni! ...Ne. To jsem mu fakt neřekla. Já mu řekla spíše tohle: ,,Tom je docela běžné jméno. A podle mě také zkoro jediné, které začíná na T. A to že ovládáš bezhůlkovou magii? Vždyť je to naprosto očividné!" ,,Chytrá holka!" ozval se najednou Jones. ,,Počkat! Ty jsi ani svý holce neřekl, jak se jmenuješ? To se ti to jméno tak protiví?" ,,Jaký 'mí holce'? Co to tady zase plácáš?! Smím se zeptat, kolik jsi toho už dneska vypil?" promnul si kořen nosu. ,,Nic! Dnes ještě nic!" ,,Teď lžeš." ,,Dobře, tak jednu." ,,Víc." ,,Tři." ,,Přidej." ,,Pět." ,,Pořát málo." ,,Ty jsi ale vlezlý! Dvacet! Možná víc! Stačí?" ,,Gilberte. Vypil jsi rovných šestatřicet skleniček." ,,Ty jsi to počítal??" ,,Ne. Na to mi stačí oči a hlava," podíval se na mě a ušklíbl se. ,,No jo... já zapoměl! Ty tvoje nadpozemský schopnosti už mi lezou krkem! Není to prostě fér! - škyt - Poč že je to vlastně máš?" zeptal se. ,,Protože-" ,,Je to Salazarův dědic," odpověděla jsem za něj. ,,Ty. Jaktože toho o mě tolik víš? Nic takového jsem ti neříkal! Ani nikomu jinému, kromě mých kamarádů. A Brumbál si to nějak domyslel..." ,,Neboj se. Ani tvoje tajná předzdívka pro mě není záhadou, Voldy!" přeslazemě jsem se na něj usmála. Gilbert najednou dostal záchvat smíchu: ,,Voldy!?! To-se ti povedlo!! Tak mu musíme říkat častějš!!" smál se na celé kolo a já s ním. Tom však vypadal, jako by mu uletěly včely. ...A ty ho pak následně popíchaly. Tváře měl nafouklé, tvářil se jak kakabus a se založenýma rukama si nás oba podezíravě a naoko naštvaně prohlížel. Pak nás oba doslova vraždil pohledem. Za chvíli jsme byli zticha a trochu se ho i báli. Najednou však dostal záchvat smíchu i on a tak jsme se smáli všichni tři. Když do pokoje však vztoupili i Horser a Power a dívali se na nás jak na blázny, kteří právě uprchli z nejstřeženějšího místa v nemocnici U sv. Munga a vybuchli jsme smíly nanovo.
Ahoj! Chtěla bych se vám svěřit s jednou věcí. Včera se mi zdál sen o pokračování tohoto příběhu. A to mě motivuje ke psaní. Příběh bude mít i spojlery z Harryho Pottera a tajemné komnaty, ale trochu si to poupravím. Budou tam scény z války a dokonce se v příběhu objeví i Delphi. To pak bude setkání... 😔. No nic! Nebudu vám kazit náladu! Tak se mějte hezky a papa u další kapitoly!
Vaše Keiraline
💚🖤💚
ČTEŠ
Riddle's Queen [CZ, Tomione]
Fanfic,,Zamiloval jsem se do dívky, jejíž tvář je hebká jak samet, do dívky, jejíž vlasy jsou nespoutané jako moře, do dívky, jejíž srdce je čisté jako křišťál. Miluju tě, Grangerová. A vždy milovat budu..." _______________________ Všechna práva na místa...