14 Days

Část 12.

Když jsem se vrátil, už na mě čekaly tvarohové knedlíky s jahodami.
"Louis jíst nebude?" Zeptal jsem a posadil se ke stolu.
"Říkal, že má ještě nějaké vyřizování ve městě"
"Oh, a vy?"
"Já už mám po obědě, Harry. Je hezké, že se staráš... A dobrou chuť, když budeš chtít přidat, tak řekni"

--pozdeji--

"Tak co můžu udělat?" Zeptal jsem, když jsme oba přišli na zahradu.
"Nechci tě moc využívat"
"Řekl jsem si o to. Raději budu pracovat než se nudit v posteli"
"Tak dobře. V srpnu nám roste tráva před očima. Myslíš, že bys ji mohl posekat? Tam-" ukázala na malý zahradník domek "je sekačka"
"Jo, jasně. Můžete si jít sednout. Všechno zvládnu" odpověděl jsem a hned se rozešel pro sekačku.
V domku bylo všelijaké zahradní nářadí. Od lopatek po křovinořez.
Já ale sáhl jen po benzínové sekačce.
Vytáhl jsem ji na zahradu, chytil rukojeť a popotáhl za startér. Povedlo se hned na poprvé a s lehkým zatlačením se sekačka rozjela dopředu.

Už jsem měl víc než půlku za sebou, když mě vyrušil něčí smích. Nemusel jsem se ani otáčet a poznal jsem, že je to Louis. Nějak jsem ho nevnímal a pokračoval dál ve své práci.
Se sekačkou jsem se otočil, abych udělal druhý pruh a mohl tak vidět Louise, jak sedí na schodech. Samozřejmě mu nemohla chybět cigareta v ruce.
Vypl jsem sekačku a opět se podíval na něj. "Co?"
"Zeď stavit nemůžeš, ale sekat trávu jo?" Popotáhl z cigarety.
Neodpověděl jsem, jen znovu zapl sekačku a vrátil se ke své práci.

I po dalších 20 minutách tam Louis seděl. Nevěnoval jsem mu nějak extra pozornost. Sekačku jsem očistil a uložil zpátky na své místo.
"Jak šikovný ten náš Harry je" promluvil Louis. To by asi poprvé, kdy správně vyslovil mé jméno. Divím se, že si ho vůbec pamatuje.
"Rozbil jsi mi nos a teď si ze mě budeš ještě utahovat?" Prošel jsem kolem něj a zamířil dovnitř.
V kuchyni jsem si natočil skleničku čisté vody a opřel se o linku. Louis už stál ramenem opřený o zeď.
"Nemám tě rád. Proč se snažíš, abych tě nesnášel ještě víc?" Zeptal jsem se.
Louis povytáhl pravý koutek do úsměvu.
"máš mě rád"
"Proč si to myslíš?"
"Kdybys neměl, tak bys Ev řekl, že jsem ti vrazil já." Přišel blíž a z ruky mi vytrhl skleničku. "Vím, že se ti líbím" pronesl a vypil mou vodu.
"Říkáš blbosti. Jak si tohle můžeš vůbec myslet?" Popíral jsem.
Louis udělal další malý krok dopředu, takže už byl těsně u mě. Lehce se nahl k mému uchu a zašeptal. "Mám nad tebou kontrolu, Harry. Můžu udělat cokoliv a ty bys mě nechal" foukl na můj ušní lalůček a odtáhl se. Můj dech byl jako splašený a Louis to moc dobře věděl.
Než jsem stihl něco říct, otevřely se hlavní dveře a ozvalo se pronikavé "Allison je tu!"
"K*rva" Louis ode mě odstoupil, nahodil úsměv a přivítal onu osobu.
"Aly, co tady děláš?" Objal tu dívku.
"Přijela jsem se podívat na svého krásného bratránka. To nemůžu? A kde je babička?" Odpověděla, když se od sebe odtáhli. V tu chvíli si všimla i mě.
"Aleee, kdopak je tohle? My se ještě neznáme, že?" Přistoupila ke mě a natáhla svou hubenou ručku.
Tu jsem slušně přijal "Jsem Harry. Pomáhám tady s opravou domu" řekl jsem s úsměvem.
"Jenom s opravou domu? Zajímavé. No nic, kde je teda babička?" Otočila se zpátky na Louise.
"Když jsem ji viděl naposledy, tak si dávala odpoledního šlofíka"
Dívka splaskla ruce. "Paráda, takže jsme si zbyli my tři"
"Jo. Paráda" odpověděl Louis a přes ni se podíval na mě. Opět měl ale prázdný obličej, takže jsem nemohl poznat jeho emoce, nebo na co myslí. Ten kluk mě mate.
"Máte ještě postavený bazén?" Zeptala se a vykoukla z okna
"Ne. Už od konce července je dole. Jsi jediná, kdo ho používá"
"No paráda. Tak co budeme teď dělat?" Kmitala očima mezi mnou a Louisem.
"Já jsem měl dneska těžký den, takže.. asi si půjdu lehnout." Odpověděl jsem a už se chystal k odchodu. V tom mi ale zabránila malá ručka na mém zápěstí.
"Přece nás tady nenecháš, Henry" protestovala Allison.
"Harry. Jeho jméno je Harry" opravil ji Louis a stále mi hleděl upřeně do očí "a má pravdu. Dneska měl těžký den, tak potřebuje odpočinek"
Já jsem na něj šokovaně vyvalil oči. Louis arogantní Tomlinson se mě zastal. To na něj má ta dívka opravdu takový vliv? Mohla by tady zůstat celé dva týdny.
"No dobře, promiň. Hezky se vyspi nebo hezky- cokoliv budeš dělat. Ráda jsem tě poznala" řekla a uvolnila mou ruku ze svého sevření.
"Určitě se ještě uvidíme, ne?" Zeptal jsem se s úsměvem.
"Možná. Večer odjíždím. Jsem tady jen na skok"
"Aha, tak jo. Tak teda ahoj" prošel jsem kolem Louise a zamířil přímo do pokoje.

Plácl jsem sebou na postel a vytáhl mobil z kapsy od tepláků.
Nechtěl jsem se ptát na heslo od wifi, tak jsem si zapl data. Během 10 minut jsem projel všechny sociální sítě, ale nikde nebylo nic, co by mě zabavilo, takže jsem jen napsal zprávu Liamovi a mobil položil na noční stolek.
Otočil jsem se na bok a při sledování modré oblohy zavřel oči.

Když jsem je znovu otevřel, obloha už byla temně černá.
Přetočil jsem se a natáhl ruku po mobilu, načež se rozsvítila obrazovka. 21:15. To jsem opravdu spal 4 hodiny? Paráda, takže v noci neusnu.
Posadil jsem se a protáhl tak, až mi prokřuply záda.
Vstal jsem z postele a s vyschlým hrdlem sešel schody a zamířil do kuchyně, kde se jako v jediné místnosti ještě svítilo. Že by Alison byla ještě tady?
Tohle tvrzení se mi ale vyvrátilo hned, co jsem tam vešel. Jako jediný tam seděl Louis a upíjel ze svého hrníčku.
"Um, Alison už je pryč?" Zeptal jsem se a napustil si trochu studené vody.
"Jo." Odpověděl
"Škoda. A co ty?"
"Co já? Mám taky vypadnout?"
Zavrtěl jsem hlavou "nemůžeš spát?"
Jen mykl rameny a upil ze svého hrnku.
"Já jsem teď spal, takže určitě už neusnu a -"
Zase mě přerušil. "Vidíš to?" Ukázal na svůj hrníček.
"Samozřejmě, že ano"
"Tenhle hrnek je plný mé pozornosti... Oh počkat. Je prázdný." Položil ho na stůl, se skřípavým zvukem odsunul židli a odešel.
Zůstal jsem tam vykolejeně stát. Co to sakra zase bylo? Proč se tak chová? Proč se chová jako totální debil?
Jednou rukou jsem se opřel o parapet okna a vykoukl ven. Noční osvětlení zahrady vypadalo kouzelně. Alespoň nějaká hezká věc na dnešním dnu.
Vodu jsem vypil, umyl skleničku a vrátil se zpátky do pokoje.