14 Days

Část 20.

--den šestý, sobota--

"Dobré ráno" pozdravil jsem Evelyn v kuchyni.
"Ahoj, Harry. Vyspaný?" Zeptala se a na stůl položila snídani.
"Um, vůbec ne. Zase jsem nemohl usnout"
"Za dnešní snídani poděkuj Louisovi, ten koláč pekl včera on" dodala ještě.
Poděkovat mu sice můžu, ale on se mnou mluvit nebude. Budu rád, když se na mě alepsoň podívá.

--později--

Je 7 hodin a já opět čekám na verandě. S desetiminutovým zpožděním Louis přijel. Nastoupil jsem do auta a zapl si bezpečnostní pás.
"Tohle je poslední den. Zítra ti zaplatím za celé dva týdny a můžeš odjet." Řekl Louis, aniž by odtrhl zrak od cesty.
Překvapeně jsem se na něj podíval. "Vždyť tady mám být ještě týden"
"Dneska doděláš ty zdi a pak si dělej, co chceš"
"Ale-"
Přerušil mě. "Buď zticha. Nechtěj mě nasrat ještě víc." S těmito slovy ukončil debatu.

Když jsme dojeli na místo, odešel si dělat svou práci a mě tam nechal stát.
Nezbývalo mi teda nic jiného, než se taky zapojit.
Minule jsem opravil trhliny ve zdech, takže teď je stačil jen přebrousit.
To jsem měl hotové během necelých dvou hodin.
Opřel jsem se o jednu ze zdí a podíval se do stropu. Opravdu jsem mu tou větou včera tolik ublížil? Nemyslel jsem to tak. Nechtěl jsem to říct..
Z přemýšlení mě vyrušil Louisův hlas "hotovo?"
Podíval jsem se na něj a pokýval hlavou na souhlas. "Fajn. Odvezu tě, ať si můžeš sbalit věci."
"Počkej. Můžeš..mohl bys mě zavést do města? Pořád tam mám auto"
Jen mikl rameny a rozešel se k autu. Já ho následoval a oba jsme nastoupili.

Celou cestu bylo ticho. Až u obchodu jsem se odvážil promluvit. "Díky" chytil jsem za kliku a skoro vystoupil, když jsem so všiml známých hnědých vlasů u vchodu. Celý jsem strnul.
"Vystoupíš nebo tě mám vyhodit?" Ozval se Louis vedle mě a tím mě probral z tranzu. "Um, jo jo. Už jdu.." pomalu jsem otevřel dveře a seskočil z dodávky. Snažil jsem se co nejrychleji přejít k autu, ale Bůh mi poslední dobou nepřeje. Ben si mě všiml a už mířil ke mě.
"Ahoj, Harry" usmál se, jakoby nic.
"Dej mi pokoj"
"No tak. Předtím nám to přece tak dobře klapalo, proč ten včerejšek nehodíme za hlavu? Hm?" Řekl a odtrhnul mi vlasy z čela.
"Nesahej na mě. My dva jsme skončili"
"Přece se nic tak hrozného nestalo, ne? Udělal jsem chybu. Promiň"
Nevěřícně jsem se na něj podíval "málem jsi mě znásilnil a myslíš si, že hloupé promiň to spraví?"
"Nebuď hloupej, Harry-"
"Řekl, že jste skončili, tak mu dej pokoj" ozval se někdo za mnou a já leknutím poskočil.Louis.
"Ty se do toho nemíchej. Tady s Harrym si to vyřešíme" mrkl na něj Ben.
Louis sevřel pěsti, až mu zbělaly klouby a rozešel se směrem k Benovi. Já ho ale stihl zastavit, když procházel okolo mě. Pevně jsem ho chytil za ruku a odmítal pustit. "Nedělej to"
Jen se na mě zamračeně podíval a několikrát zatřásl rukou, aby ji vyprostil z mého sevření.