14 Days

Část 19.

Asi v půlce filmu si Ben položil hlavu na mé rameno. Ten film ho opravdu nebavil, nedivím se. Ani mě nějak nezaujal a to opravdu nejsem náročný, co se týče filmů.
"Jak dlouho to ještě bude?"
"Umm.. půl hodiny" odpověděl jsem a podíval se na Bena, který zvedl pohled, takže jsem si navzájem hleděli do očí.
"Za půl hodiny se dá stihnout spousta věcí" zašeptal a už byl přisátý na mých rtech. Tak nějak jsem to čekal, takže jsem se do polibku zapojil. Ben položil si položil ruku na můj krk a přitáhl si mě tak ještě blíž, pokud to vůbec bylo možné. Hned na to se z mých úst přesunul na můj krk, kam mě lehce kousl. Z tranzu mě ale probrala až jeho ruka, která sjížděla po mém břiše dolů.
Lehce jsem ho od sebe odstrčil. "Počkej, Bene. Co to děláš?"
On se na mě znocu přisál. "Ššš, užívej si to" zašeptal mi do ucha a jemně zkousl ušní lalůček.
"Ne. Bene. Přestaň!" Zase jsem ho odstrčil a stoupl si. "Já s tebou nechci spát"
Ben se rozvalil na gauči a nahodil zářivý úsměv "No tak, Harry. Oba si to užijeme" řekl a natáhl ke mě svou ruku. "Bude to zábava"
"Jsi normální? To si ke mě byl milý jen kvůli tomu, abych se s tebou vyspal? Běž se bodnout." Řekl jsem a zamířil ke dveřím.
"Stůj!" Křikl za mnou.
To už jsem se rozběhl a utíkal pryč z jeho domu. Bylo teprve kolem 6, takže stále jasně svítilo slunce a já tak viděl na krok. Utíkal jsem, co mi nohy stačili a snažil se vůbec neotáčet, když jsem slyšel Benův křik a urážky na mou osobu. Úplně jsem vypustil z hlavy auto' které stále stálo zaparkované u obchodu a rozutíkal se rovnou po hlavní cestě. Asi po 10 minutách jsem se otočil. Ben už tam nebyl. Uleveně jsem si oddechl a svalil se do trávy vedle silnice. Zavřel jsem oči a snažil se pořádně popadnout dech. V hlavě se mi tvořily všelijaké scénáře, co se mohlo stát, kdybych neutekl, až mi po tváři sjelo pár neposedných slz. Jak jsem mohl být tak hloupý..
Louis měl pravdu. Začnu se bavit s prvním debilem, kterého uvidím.. teď jsem ten debil já..
Takhle jsem tam ležel asi půlhodiny, dokud jsem opět nebyl schopný se postavit na nohy.
Pro auto už jsem se teď vracet nechtěl. Půjdu pro něj zítra. Nezbývalo mi tedy noc jiného, než dojít k Louisovi pěšky.
Autem cesta trvá čtvrt hodiny, takže pěšky bych tam měl do dvou hodin být.

--o dvě hodiny později--

Celý dům už byl zahalený do tmy, takže Evelyn nejspíš už usnula. Tím lépe. Tiše jsem si sundal boty a hned zamířil po schodech nahoru. Zastavil jsem se ale před dveřmi Louisového pokoje, kterého byly na konci chodby. Chvíli jsem tam jen tak stál, než jsem se odhodlal zaklepat. Po tichém 'hm' jsem otevřel dveře a hlavou nakoukl dovnitř.
"Co zas? Užil sis dnešek?" Promluvil Louis, který seděl s cigaretou na parapetu okna. Na vteřinu jsem zavřel oči a zhluboka se nadechl. Nic jsem neřekl, vešel dovnitř a zavřel dveře.
"Co chceš?" Vyptával se dál. Já ale ani tentokrát neodpověděl a jen šel pomalu k němu.
"Jsi zdrogovaný nebo co?" Zeptal se, když už jsem stál těsně před ním.
Místo odpovědi jsem kolem něj obmotal své ruce. Louis mi vyfoukl dým přímo do obličeje, takže jsem se rozkašlal.
"Sakra, Harry. Co je? Jsi normální?" Pokračoval v otázkách.
"Měl jsi pravdu" řekl jsem tiše.
"O čem to meleš? Vzal sis něco?"
"Začnu se bavit s prvním debilem, kterého uvidím.." zopakoval jsem jeho slova.
"Oh, tak to je jasné, že jsem měl pravdu. Proč jsi tak najednou změnit názor? A proč-" odtáhl mě od sebe "-proč mě sakra objímáš?"
To já už jsem ale opět měl slzy v očích. Louis vyhodil cigaretu z okna "ten tvůj Beník už ti nestačí a tak ses rozhodl jít za mnou?"
"Líbali jsem se" otřel jsem si hřebem ruky stékající slzy.
"Běž pryč. Tohle fakt nechci poslouchat."
Řekl Louis se jedním krokem stál u postele, do které si hned i lehl. "Zhasni za sebou"
"Chtěl se mnou spát"
"Harrolde, sakra. Mě fakt nezajímá, co jste spolu dělali."
"Já jsem ale nechtěl. Ben říkal, že si to užiju, že to bude zábava" pokračoval jsem.
Po téhle větě se Louis posadil. "Udělal ti něco?"
Nesouhlasně jsem zavrtěl hlavou. "Utekl jsem, ale on utíkal za mnou. Nechal jsem auto na parkovišti a běžel po hlavní silnici. Tam už jsem ho ztratil."
"Chceš mi říct, že tě ten kretén malém znásilnil?" Zeptal se s povytaženým obočím.
Pokýval jsem hlavou a utřel si další várku slz. Louis už byl na nohou a nasazoval si tepláky.
"Kam- kam jdeš?"
"Není to jasné? Jdu mu rozbít hubu" mrkl, ze skříně vytáhl bundu a rozešel se ke dveřím.
"Ne. Louisi, počkej"
Zastavil se. "Počkej na co? Nebuď debil, Harry. Já jsem dlouho nikoho nezmlátil a on si to zaslouží"
"Nikam nechoď" stál jsem si dál za svým.
"Sakra, Harry. Použij mozek občas. Ten kretén ti mohl něco udělat a ty mi říkáš, že mám zůstat tady?"
"Zůstaň tady" prosil jsem ho.
Louis zaťal pěsti a svraštil čelo. "Do prdele" šeptl ještě a sevřel mě ve svém objetí. "Jsi magor" řekl, když mi dlaní jemně přejížděl po zádech.
Nevím, kde se v něm vzala tahle milá stránka, ale líbí se mi to.
"Zítra ho zabiju."
"Ne.." řekl jsem tiše.
Úplně ignoroval mou odpověď a přešel na jiné téma "šel si celou tu cestu pěšky?"
Jen jsem souhlasně pokýval hlavou.
"Proč sis někoho nestopl? Proč jsi mi nezavolal?"
"Nevím. Bál jsem se." Odpověděl jsem.
"Bál ses mě?" Zeptal se Louis. Po chvíli ale pokračoval "vlastně to chápu"
"Nebojím se tě"
"Možná bys měl"
"Proč říkáš takové věci? Proč nemůžeš být alespoň pro jednou normální?" Zvedl jsem hlavu a podíval se mu do očí.
"Protože nejsem normální." Odpověděl a odtáhl se ode mě.
"Tak to alespoň zkus"
"Jsi snad moje máma, abys mi říkal, co mám dělat?" Zvýšil trochu hlas.
"Možná, kdyby tady byla, tak by tě naučila se chovat" řekl jsem a až pak si uvědomil, co jsem to vypustil z úst. "Já- promiň. Nechtěl jsem-"
Louis mě přerušil. "Až ti zase bude na hovno, nelez za mnou. Teď vypadni" řekl chladně a otevřel dveře.
Mohl jsem si za to sám. Neměl jsem nic říkat. Se sklopenou hlavou jsem kolem něj prošel a zamířil do svého pokoje.
Lehl jsem si na břicho a obličej zabořil do bílého polštáře. Zase jsem všechno posral..