To, co nás svedlo dohromady || Hinny ✓

Příčná Ulice

Zbytek dne už proběhl celkem v pohodě. Percy nevylezl z pokoje, stejně jako Ron s Harrym a dvojčata... dvojčata někde chystají vtípek na jejich 'milovaného' staršího bratra.

Ráno jsem ani nemusela čekat na mamčino 'snídaně' byla jsem vzhůru už od půl šesté. Strašně jsem se těšila. Vždycky se do Příčné moc těším, vždycky tam někoho potkám. Oblékla jsem si uniformu a hábit přehodila přes židli u okna. Vydala jsem se ze schodů dolů do kuchyně.

Vykročila jsem z pokoje a dvě ruce se obmotali kolem mých paží. Přikryli mi pusu rukou a zatáhli mě do tmavého rohu v patře. Vytrhla jsem se jim a sežehla je vražedným pohledem. Kdo jiný by to byl než Fred a George "co to u Merlina děláte-" zase jsem větu nedokončila, to mě ani nikdo nenechá dokončit pitomou větu?!

"měla by si nám být vděčná" začal Fred "zachránili jsme ti košili od slizu" zasmál se George.

V tu chvíli mi to došlo. Rozhledla jsem se, skutečně, nad schody byl kouzlem zavěšen kýbl plný slizu. Byla jsem zticha, protože tohle by mi do konce života neodpustili. Percy vyšel ze dveří. Fred s Georgem na sebe kyvli a pomocí hůlky na něj vylili zelený sliz. Já a dvojčata jsme dostali totální záchvat smíchu, jako nikdy před tím. Percy nás sezehnul Wealseyovským vražedným pohledem a my se radši vypařili na snídani, kam po chvíli všichni dorazili. I Percy, ale ten se ještě musel zkulturnit.

Po snídani jsme se všichni pomocí letaxové sítě dostali do Příčné Ulice.

Mamka s taťkou potřebovali něco zařídit, George s Fredem šli do Kratochvilných kouzelnických kejklý, Percy se někam vytratil a já, no já mám jít s Ronem a Harrym. No není to skvělý. Všichni jsme se rozešli s tím, že se máme potom stavit u Freda a George v krámku. Kluci si povídali a já šla asi dva metry za nima.

Konečně! Rozeběhla jsem se k Nevillovi, který stál kousek od nás a četl si.

Ignorovala jsem pohledy těch dvou a dál běžela k němu "Neville! Ahoj" pozdravila jsem "Ginny, páni ahoj" pozdravil a odložil knihu.

Hned na to jsme se objali. Jsme nejlepší přátele, jako s Lenkou. Poté se k nám přiřítil i Ronald s Harrym. Harry na mě vybafnul, no nevybafnul, spíš se postavil za mě a promluvil. Já se lekla a zakopla o lampu, vedle které jsem stála. Ale bacha! Ustála jsem to. S Nevillem jsme se rozloučili a vydali se do krámku.

Ronald se dohaduje s dvojčaty o ceně něčeho, co radši nechci vědět co to je. Vzala jsem do ruky malou růžovou lahvičku s nápojem lásky. V tu chvíli mě něco napadlo. Vzala jsem ji a šla k dvojčatům.

Ti se objevili těsně před mnou "málem jsem dostala infarkt!" Vystekla jsem na ně "to nás moc mrzí Ginny" začal George "chceš si koupit nápoj lásky jo" pokračoval Fred.

Oba dva se zamysleli a čapli z regálu za nima malou černou krabici a podali mi ji. S nejistotou jsem ji vzala "toho si vem k tomu" mrkl na mě Fred "a řekni Ronaldovi, že si to měla zadarmo" ukončil to George a zmizeli.

Ahojky,
druhá část je tady. Moc děkuji za krásné ohlasy u první části. Opravdu moc mě to potěšilo. Snad se Vám bude líbit i tahle čas. Kdyby jste měli nějaké otázky, určitě se nebojte napsat 😉. Hezké čtení.

Bella <3