To, co nás svedlo dohromady || Hinny ✓

milé překvapení

"co ti chtěl a proč ses s ním bavila?!" zakřičel Ronald "sakra Ginn! Mohl ti něco udělat!" vyjekl Harry.

Začala jsem nabírat rudou barvu v obličeji "tohle už trochu přeháníte ne?!" rozkřikla jsem se na ně a oba ztuhli "Ginny má pravdu, měli by jste si uvědomit že to není malá holka" odvětila Mia "díky Mio" poděkovala jsem, sebrala trpaslenku a odešla ven z kupé.

Za sebou jsem slyšela hádku, nechtěla jsem aby se kvůli mě hádali, ale v tu chvíli mi to bylo fuk.

Procházela jsem chodbou, když mě někdo chytil za ruku a zatáhl mě do prázdného kupé "co to-" nedořekla jsem to a vrhla se té osobě kolem krku "co tady děláš prosimtě" zasmála jsem se, když jsme se od sebe odtáhli

"mám prohledat vlak než přijede do Prasinek a koho nepotkám" usmála se na mě Dora Tonksová, moje moc dobrá kamarádka, která mě dokáže vždycky rozveselit. Stejně jako Mia a Lenka, nooo Lenka mě spíš občas deprimuje...

"mimochodem hezká trpaslenka, odkud ji máš?" zeptala se po chvíli "od dvojčat, dali mi ji k narozeninám" odpověděla jsem s úsměvem na tváři.

Ona se sklonila k trpaslence a hřbetem ruky ji pohladila "když už jsme u dárků..." začala, věděla jsem kam tím míří. Vytáhla z kapsy u mikiny malou krabičku a s úsměvem mi ji podala.

Vzala jsem si ji a s úsměvem ji otevřela. Ležel tam řetízek s malým koštětem jako přívěsek. Málem jsem se rozbrečela, když jsem ho viděla "je ode mě, Remuse a Siriuse, snad se ti líbí" usmála se, moc dobře ví, že se mi líbí.

Okamžitě jsem se jí znovu vrhla kolem krku "děkuju" pošeptala jsem. Chvíli jsme si ještě povídali. No chvíli až do chvíle než vlak zastavil.

Rozloučili jsme se a ja se vydala za Miou. Společně jsme došli do Velké síně, kde proběhlo zařazování a večeře. Pak jsme se odebrali na kolej.

Následující den jsem samozřejmě zaspala. To bych nebyla já kdybych nepřišla hned první den pozdě. Rychle jsem se nasoukala do uniformy a hábitu, popadla brašnu s učebnicemi a běžela na hodinu. Naštěstí jsem doběhla na astronomickou věž přesně včas. Ano ano první hodinu v pondělí máme astronomii, ironické že, vždyť ani nejsou vidět hvězdy sakra!

Další hodinu jsme měli studium mudlů, hodinu přeměňování a dvouhodinovku lektvarů. To jsem nějak přežila. Merlin mě má asi rád. Na obědě jsem se opět usmířila s Harrym a Ronem. Dál už jsme se k tomu asi ani jeden nechtěli vracet. Tedy krom Harryho. Ten se ze mě snažil dostat co nejvíc informací.

Pak následovala hodina bylinkářství a starodávné runy, které mám společně s Miou a jejím ročníkem.

Po hodině jsme se vydali do knihovny. Ne nebojte nešla jsem dobrovolně. Mia mě tam dotáhla násilím, spíš pod výhrůžkou, že mi zlomí koště a ja mám svoje koště fakt ráda.

Rovnou jsem si udělala pár úkolů, když už jsem tam byla. Celou dobu sem pokukoval Dean Thomas. Nevím jestli koukal na Herm, nebo na mě, ale bylo to dost nepříjemné. Od dalšího stolu jsem si všimla, že i na něj někdo zírá a ten někdo je Harry. Že by žárlil? Že bych přeci jen měla šanci? Že by to byla jen schoda náhod? Prolitlo mi hlavou asi tisíc takovyhlech myšlenek a odmítali opustit mou hlavu.

Po večeři jsem šla rovnou spát, ale usla jsem až někdy nad ránem. Má to hned dva důvody. První je: má spolubydlící strašně chrapala a za druhé: měla jsem plnou hlavu, toho incidentu v knihovně. Usla jsem až někdy nad ránem.

Ahojky,
vím, že to tady opakuju u každé části, ale fakt Vám mocinky děkuji, opravdu moc všechny vaše hlasy, komentáře a přečtení znamenají. Jsem Vám opravdu vděčná. Děkuji

Bella <3