"Proklínám tě Malfoyi"

224 10 4
                                    

"To vím taky, ale vím, že by si mi jinak nepomohla" zašklebil se.

"Hm s čím chceš pomoc?" Odvětila jsem a opřela se o regály s knihami jako on.

"Potřebuju dostat Miu zpátky, ten večer, nemyslel jsem to tak, byl jsem na mol, vždyť jsem se i smál, byl to jen blbý vtip" povzdechl si "strašně mi chybí..."

Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Draco Malfoy mě nejen požádal o pomoc, ale on chce abych mu pomohla s Miou. V tu chvíli mi ho bylo strašně líto, ale pak jsem si uvědomila koho mi je líto a nasadila neutrální výraz.

"Posílal jsem ji sovu, ale nikdy neodepsala, vlastně...poslala sovu s neotevřeným dopisem zpátky" pokračoval.

"A jak ti mám pomoc zrovna já Malfoyi" odvětila jsem.

"Hele Weasleyová, ty si asi jediný člověk z Nebelvíru, který by mě vyslechnul a navíc si její kamarádka, takže-" přerušila jsem jeho monolog "takže co"

"Necháš mě domluvit?" Kývla jsem na souhlas a mlčela "díky" odvětil a zhluboka se nadechl "kdyby si ji mohla říct, co jsem ti teď řekl nebo jo jen nějak domluvit, aby se se mnou sešla"

"To jako fakt?" Zeptala jsem se nevěřícně "hele, není pro mě moc lehký o to žádat zrovna tebe, ale jak jsem řekl na tebe mám páku" ušklíbl se.

Nic jsem mu na to neřekla a odešla z knihovny rovnou na astronomku. Už jsem chtěla zaklepat na profesorčin kabinet, když mi to došlo.

"Proklínám tě, Malfoyi!" Zařvala jsem a vydala se zpátky do knihovny. On si tam v klidu seděl s nohama na stole a držel moji esej.

"Copak Weasleyová, něco sis zapomela" odvětil s úšklebkem. Já ho vážně prokleju a klít umím moc dobře.

Natáhla jsem k němu otevřenou dlaň a on mi vrátil esej "to znamená, že mi pomůžeš?" Odvětil. Merline pomoc.

"Fajn promluvím s ní, ale nic si od toho neslibuj" povzdechla jsem si.

On se zvedl a mířil ke mě "díky Weasleyová, pošlu ti sovu s podrobnostmi" usklibnul se a odešel.

Až teď jsem si to uvědomila. Samozřejmě že mi pošle přesný plán. Proč já to vůbec dělám.

Šla jsem tedy zpátky na astronomku a zaklepala na dveře. Odevzdala jsem esej a šla na kolej. Tam si mě pro moje neštěstí odchytil Dean. Takže jsem celý odpoledne musela sedět na jeho klíně a mluvit s jeho kamarády, pokud se to tak dá nazvat.

Dean si prý musel odskočit a mě tam nechal s nima. No chápete to?! Všichni se na mě okamžitě nalepili a začali mě balit.

To už bylo i na mě moc, prostě jsem se zvedla a prošla obrazem na rozsáhlé chodby hradu.

Za sebou jsem uslyšela kroky, když jsem se ale otočila, nikdo tam nebyl. Otočila jsem se zpátky. Přede mnou stál zjevně naštvaný Dean. Zkřížila jsem ruce na prsou a čekala, co z něj vypadne za moudro, protože mě fakt naštval.

"Co to mělo jako být?!" Zařval snad až do sklepení.

"Co co, mělo být" odsekla jsem.

"Ginny přestaň, moc dobře víš, o čem mluvím! Teď vypadám jako největší idiot! A jen kvůli tobě" zařval znovu.

...

Ahojky,
Doufám, že Vás příběh pořád baví, pokud máte nějaký nápad, co vylepšit, nebo nějaký ship, co chcete aby se tam ještě objevil, určitě mi napište <3

Bella<3

To, co nás svedlo dohromady || Hinny  ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat