To, co nás svedlo dohromady || Hinny ✓

pocit štěstí

Brečela jsem na Havraspárské dívčí koleji do Lenčinýho polštáře, když v tom někdo zaklepal.

Nechala jsem to plavat. Lenka přešla k oknu a otevřela ho "ahoj Harry" řekla mile Lenka. Harry?!!!

Ihned jsem chtěla začít panikařit, ale pak mi došlo, že by to bylo k ničemu. Zůstala jsem tedy na Lenčiný posteli, teda aspoň myslím, že byla její "ahoj Lenko, není tady Ginny? Nemůžu ji nikde najít" haha vtipný, jakoby mě zrovna on mohl hledat.

Přetočila jsem se potichu na bok, abych viděla, co se tam děje.

Lenka stála před oknem a snažila se zabrat co nejvíce prostoru, aby mě neviděl.

Takovou kamarádku chce každý. Jenže Harry Potter se nedá jen tak snadno odradit, myslím, že mě zahlédl zkrze skulinku mezi okenicí a Lenkou "Ginny, já vím že tam seš" odvětil a já se otočila zády k němu.

Po chvíli brečení byli slyšet kroky, které mířili ke mě. Jeho ruka se opatrně dotkla mého ramene a já sebou škubla "Ginny prosím, nech si to vysvětlit" poprosil.

Nechtěla jsem poslouchat ty jeho výmluvy. Vím, že je v nich dobrý od bratra a Mii. Zvedla jsem se a namířila si to je dveřím od pokoje "díky za útěchu Lenko, někdy zas přijdu" poděkovala jsem a na něj se ani nepodívala "kdykoliv" odvětila.

Vzala jsem za kliku a otevřela dveře. Harry ke mě přiběhl a chytil mě za rameno.

Otočil mě tak, aby jsme si koukali do očí. Já koukala do jeho krásných smaragdových očí a on, koukal do těch mých, které byli plné slz "Ginn prosím-" zhluboka se nadechl "nech si to vysvětlit".

Odtrhla jsem naše pohledy od sebe a utekla pryč.

Věděla jsem, že nemůže za mnou. Pořádně by si natloukl, protože schodiště do dívčích ložnic je, jak jistě víte začarované.

O dva týdny později jsme hráli proti Mrzimoru, no a samozřejmě jsme vyhráli.

Musím uznat, že jsem hrála líp než kdy před tím. Celé Nebelvírské tribuny tleskali, jásali a skandovali hesla Nebelvíru a naše jména a taky zpívali písničku "Weasley je náš král".

Dřív to byla urážka, kterou vymysleli Zmiozelští, aby zesměšnili Rona, ale my jsme Nebelvír, jsme chrabří, stateční a hlavně, myslíme pozitivně.

Celý náš tým se sletěl uprostřed hřiště. Všichni jsme si užívali svých pět minut slávy. Byl to krásný pocit, znovu se cítit, že někam patříte. V poslední době jsem se všem vyhýbala, dokonce i Mie, vlastně...jediní tři lidi, se kterými jsem se bavila byli Lenka, Dean a Benn, je od nás z týmu. Hraje na poštu odrážeče. Prostě super kámoš.

"Byla si skvělá Ginn" promluvil někdo za mými zády. Otočila jsem se a spatřila vznášejícího, usmevajiciho Harryho "díky, taky si nebyl špatnej" ušklíbla jsem se "jo to máš pravdu" zasmál se a já s ním.

Je pravda, že tohle mi chybělo.

Ahojky,
Jak jsem slíbila i dnešní část je tu. Budu ráda když mi napíšete nějaký Váš oblíbený ship, který by jste chtěli, aby se v knize objevil a samozřejmě taky názory.

Bella <3