To, co nás svedlo dohromady || Hinny ✓

inter sit potestate heredis

Po chvíli se tam začali všude zjevovat smrtijedi a nastala totální panika. Vzduchem létaly kletby a kouzla.

I hned jsem vytáhla hůlku, jako všichni ostatní a začala se bránit.

Jedno kouzlo jsem však nestihla vykrýt a asi bych už neměla šanci, kdyby se tam nezjevil Harry a nevykryl ho. Civěla jsem na něj, jak na zjevení, které potkávám teď docela často. Porazil smrtijeda, zahleděl se mi do očí. Pak ale uhnul pohledem a někam odběhl.

Stala jsem tam, jako zkamenělá a vůbec jsem nevěděla, co dělat. Z ničeho nic mě někdo chytil za ruku a já se začala propadat do prázdnoty.

...

Najednou jsem se válela na zemi v lese. Sedla jsem si a snažila se zjistit, kde to jsem.

Ozval se křik a pláč. Okamžitě jsem se vyšvihla na nohy a vytáhla hůlku. Pomalu jsem postoupila k jednomu stromu. Zacpala jsem si pusu, abych nevikrikla.

Okamžitě jsem se chtěla rozeběhnout za dvojčaty, ale nemohla jsem. Zastavil mě hlas, který za mnou promluvil.

"Nepomůžete jim, slečno Weasleyová, není to možné" otočila jsem se na tu osobu. Albus Brumbál, že mě to nepřekvapuje.

Se slzami v očích jsem se otočila zpátky na mé dva bratry a utíkala za nimi.

George ležel na zemi zranění a Fred klečel nad ním. Z ucha a vlastně všude mu tekla rudá krev u Fredovi.

"Co se stalo?!" Vykřikla jsem a upřela svůj pohled na Freda. On však neodpovídal, ani nemrkl a dál koukal na George.

Zkusila jsem mu poklepat na rameno, ale má ruka se propadla do jeho ramene. Prošla zkrze něj. "Merline" vydechla jsem udiveně. "Já jsem mrtvá! Jsem duch!" Dodala jsem a upřela pohled na profesora.

"Nejste duch slečno, ani mrtvá, tedy aspoň zatím" odvětil. Stoupla jsem si a ještě jednou střelila pohledem na své bratry a pak na něj.

"Měla by jste se vrátit do reality" usmál se na mě. "Do reality? Tohle se neděje?" Vyhrkla jsem.

On jen pokroutil hlavou a ukázal na můj náhrdelník. Pak se rozplynul.

Vzala jsem si přívěsek s koštětem do dlaně a přečetla zadní napis. Jakto že jsem si ho nikdy nevšimla. "inter sit potestate heredis".

Svět se začal točit. Znovu mě pohltila ta divná temnota.

...

Otevřela jsem oči. Stála jsem uprostřed zuřícího souboje, který jsem nechtěně opustila.

Za ruku mě držel nějaký smrtijed a moje hůlka byla také v nedohlednu.

Vzpomněla jsem si na ten nápis, co byl na přívěsku z mého myšlení mě však vytrhla hůlka u mého krku. "Přestaňte, nebo to schytá!" Zařval ten chlápek. To myslí vážně?! Pár lidí odhodilo své hůlky a vyčkávali.

Bála jsem se, že kvůli mě prohrajeme. Zavřela jsem oči a nechala se pohltit energií. Když jsem je znovu otevřela zářily jasným světlem. Zaťala jsem pěsti a pomocí neverbálního kouzla ho odhodila dozadu. Cítila jsem se skvěle. Nabitá pozitivní energií. Všichni se pousmáli nebo ušklíbli, sehnuli se pro svoje hůlky a boj znovu začal.

Postupně začali všichni mizet. I já s ostatními jsme se přemístili. Naštěstí se nikomu nic nestalo, teda až na to, že Hermiona, Ron a Harry tu nejsou.

Zbytek prázdnin byl velmi chaotický. Všichni se báli o Rona, Hermionu a Harryho. Nikdo nevěděl, kde jsou, nebo jestli jsou v pořádku. I když se se mnou Harry rozešel, pořád jsem ho milovala. Já vím jsem hodně najivni.

...

Ahojky!
Doufám, že se kapitola líbí.
Užijte si víkend a v pondělí ahoj.

Bella <3