Prázdniny plynuli jako voda. Nastal den Harryho narozenin. Převlékla jsem se a potichu se vplížila do Harryho pokoje, když jsem viděla, že odchází se Siriusem.
Nechala jsem mu na posteli balíček a šla na snídani. Objala jsem sedícího Harryho a pošeptala "všechno nejlepší, lásko"
On se jen potutleně usmál a políbil mě. Sedla jsem si a nasnídala se.
Odpoledne proběhla taková menší oslava Harryho plnoletosti. Jako jediná jsem nemohla pít. Ani loknout ohnivé whiskey mi nedali! Jeste že mám tak dobrou kamarádku, jako je Tonksová, ta mi loknout dala.
Harry se mi od snídaně vyhýbal. Vůbec jsem nevěděla proč.
Když mě zatáhl do prázdného salónku, byla jsem celkem zděšená, co se děje. Ja prostě nemůžu mít jednoduchý vztah.
Pobídl me abych si sedla a ja tak učinila. On zůstal stát a ja pozorovala, jak přechází po místnosti.
"Harry?" Oslovila jsem ho nejistě. On sebou trhl a zahleděl se mi do očí.
"Ginn já ti potřebuju něco říct" vydechl "tak mluv, víš že mi můžeš říct všechno" odvětila jsem.
"Ne ne ne já nemůžu to udělat" začal se z toho vymlouvat. "Už si to nakousl, tak to řekni" odvětila jsem už trochu podrážděně.
Naposledy se mi podíval do očí a pak uhnul pohledem na podlahu.
"Já...rozcházim se s tebou Ginny!" Zakřičel ta osudná slova. Úplně se mi zlomil hlas a nevěděla jsem, co říct.
Ta střeštěná profesorka měla pravdu. Srdce se mi rozdrtilo na prach, který se rozplynul. Do očí se mi okamžitě nahrnula hromada slz, které stékaly po mé tváři.
"Harry, to to nějak vyřešíme, uvidíš" vzlykla jsem potichu.
"A jak Ginny! Každý s kým se bavím je v nebezpečí!" Vykřikl.
To se nestalo. Nemohlo se to stát. Moje životní láska mi právě dala kopačky. Zvedla jsem se z křesla a otřela si slzy. Chtěla jsem něco namítnout. On věděl, že bych ho nakonec přesvědčila, tak si vzal bundu a odešel ze salónku.
Opřela jsem se o nedalekou stěnu a sjela po ní dolů. Moje slzy se draly ven a já je nechala. Přála jsem si, aby se tohle nikdy nestalo, abych se nikdy nezamilovala. Je horší vědět, že vás vaše láska nechce, než se jen dívat, jak se snaží o někoho jiného.
Z mé deprese mě probralo zaklepání na dveře. Utřela jsem si znovu slzy a řekla "dále". Snažila jsem se, aby to znělo, že jsem v pohodě, ale moc se to nepovedlo.
Do místnosti vstoupil Sirius Black a za ním Dora. Ti mi tu ještě chyběli. Pomyslela jsem si.
"Si v pořádku, Ginny?" Zeptala se Dora. Chvíli jsem dělala že je vše v pohodě, ale nakonec jsem zakroutila hlavou na nesouhlas. Přišli ke mě a sedli si. Dora si klekla vedle mě a Sirius sjel po zdi vedle mě, tak jako před malou chvílí já.
Cítila jsem se strašně trapně, ale to bylo proti tomu, co jsem cítila opravdu nic.
"Trable s láskou?" Zeptal se Sirius a hleděl do středu pokoje. "Siriusi!" Okřikla ho Dora, ale on to ignoroval. Přikývla jsem.
"Taky jsem si tím prošel, to asi každý" odvětil bezmyšlenkovitě.
"Ty?" Vyjekly jsme s Dorou nastejno.
"Ano já, býval jsem slavný Poberta a sukničkář Bradavic, bylo mi úplně všechno jedno, pak se můj život obratem změnil a to návratem mé lásky do Bradavic.
Její přítomnost ve mě vyvolávala pocit štěstí, její kouzelný úsměv mi vždy dodal naději, i když už žádná nezbývala, ale pak jsem ji ztratil a to navždy" povzdechl si.
Ani jedna jsme nemohly uvěřit, že se nám tady Sirius Black právě svěřil s milostným životem a tak jsme na něj jen udiveně hleděly.
"No co, každý má právo na lásku, i když si ji nezaslouží" bránil se.
...
Ahojky,
Tahle kapitola asi vás všechny zklamala. Hinny rozchod, ale k vztahu i ten patří. Snad se vám T kapitola v rámci možností líbila.Zase v pondělí.
Bella <3
ČTEŠ
To, co nás svedlo dohromady || Hinny ✓
FanfictionHarry mě chytl za ruku a otočil mě. Hleděli jsme si do očí. Chytil mě za pas a já mu dala ruce kolem ramen. Začali jsme se k sobě přibližovat a pak se to stalo. Ucítila jsem Harryho rty na těch mých. Všichni okamžitě začali ještě víc jásat a píska...