Dobaluju poslední věci do Bradavic. Letos nastupuju do pátého ročníku. Všechny věci jsem naházela do kufru a lehla si na postel. Vedle mě poskočila malá krabička od dvojčat.
Natáhla jsem se pro ni a sedla si do tureckého sedu. Odvazala rudou mašli a otevřela krabičku. Místnost ozářilo jasně růžové světlo, které mě na chvíli oslepilo. Když jsem se vzpamatovala z velkého množství světla sedělo přede mnou růžové zvířátko a culilo se na mě. Je strašně roztomilý.
Vypadá jako malé růžové klubíčko vlny "ahojky, copak si zač" zeptala jsem se. Jako bylo mi jasný že mi neodpoví. Zvířátko pokynulo svoji hlavičkou k dopisu. Zvedla jsem ho a otevřela...
Milá Ginny,
jelikož si od nás nedostala dárek k narozeninám, co si tak pamatuju, tak tady máš dodatečný dárek. Je to trpaslenka, určitě si o nich slyšela.S pozdravem F&G
Je to od nich hrozně milý, je pravda, že letos byli moje narozeniny no... jiný.
Připravila jsem trpaslence deku a ona se do ní ihned zachumlala. Byla roztomilá. Rozhodla jsem se jí napodobit a lehla si do postele.
"DĚTI HONEM, MUSÍME NA NÁSTUPIŠTĚ!" zakřičela mamka zezdola.
Hodila jsem na sebe džíny, tričko a mikinu, vzala si kufr a trpaslenku dala na rameno. Už jsem si myslela, že zvládnu sejít schody a do nikoho nenarazit. To jsem se ale příšerně pletla. Teda spíš oni narazili do mě.
V pohodě jsem táhla kufr po schodech dolů a najednou slyším křik "POZOR!" zakřičel můj bratr když i s Harrym padali ze schodů. Nakonec z toho vznikla jedna velká hromada, bála jsem se, že bude trpaslenka úplně naspodu hromady, ale ta se smála kousek od mého obličeje.
Věděli jste že se trpaslenka smějí? No teď to víte "Ronalde Weasley! Můžeš z nás slést?!" vyštěkl Harry, který mimochodem ležel na mě "no jo pořád" protočil oči Ron a postavil se.
Poté i Harry, který mi pomohl na nohy. Usmála jsem se a zvedla trpaslenku ze země "co to je?" zeptal se znechuceně Ron "to je trpaslenka Ronalde" odsekla jsem a vydala se k mamce.
I s věcmi jsme se přemístili na nádraží King's Kross, prošli jsme přepážkou a mě se naskytl pohled na červenou lokomotivu s nápisem 'BRADAVICKÝ EXPRESS' naložili jsme věci do vlaku a každý šel svou cestou.
Moje i trpaslenčina cesta vedla tam, kde by mohl být někdo koho znám, nebo s kým se bavím. Bohužel pro mě jsem narazila na kupé idiotů: Malfoy, Parkinsova, Goyle, Creb a Zabini.
Omluvila jsem se a odešla se prodírat davem, co stal na chodbičkách.
Zastavila mě ruka na mém volném rameni, otočila jsem se a uviděla Blaise Zabiniho "potřebuješ něco?" zeptala jsem se s nezájmem "vlastně jsem tě chtěl jenom pozdravit" odpověděl nějak až moc vesele.
Nestihl nic dalšího říct, protože k nám přišla Mia "ahoj Ginny, všude tě hledám" pozdravila "tak si mě našla" usmála jsem se a zároveň si oddychla "tak pojď" pobídla mě a já šla s ní do kupé, kde byli i kluci "tak jsem ji našla" oznámila, když jsme vstoupili do kupé "no super, kde si byla?" zeptal se podezíravým hlasem Ron.
Nenávidím když se chová jak moje máma. Protocila jsem oči a chtěla říct že mu do toho nic není, ale Mia me předběhla "byla se Zabinim" "COŽE?!" zakřičeli oba dva najednou.
Ahojky,
Mockrát Vám děkuji za aktivitu <3Tuhle část bych chtěla věnovat moji BFF SimonkaKramerov, je to úžasná holka, co vás dokáže podpořit a povzbudit ve všem, co děláte <3 děkuji ti že tě mám Mio.
Bella <3
ČTEŠ
To, co nás svedlo dohromady || Hinny ✓
FanfictionHarry mě chytl za ruku a otočil mě. Hleděli jsme si do očí. Chytil mě za pas a já mu dala ruce kolem ramen. Začali jsme se k sobě přibližovat a pak se to stalo. Ucítila jsem Harryho rty na těch mých. Všichni okamžitě začali ještě víc jásat a píska...