To, co nás svedlo dohromady || Hinny ✓

noční můra

"Tak jak je to mezi tebou a vyvoleným" začal zase George "jo no, svěř se, bude ti líp prcku" odvětil Fred.

To vážně?

"Tak zaprvý neříkej mi prcku za druhý, co je vám do toho?" Odsekla jsem.

"Docela dost bych řekl" odpověděl Fred. Chtěla jsem něco namítnout, ale došlo mi, že to nemá smysl.

Jelikož je pondělí, vymluvila jsem se jim, že musím na hodinu a odešla jsem. Cestou jsem se stavila na snídani a pak rovnou na astronomku.

Tentokrát jsem tam byla moc brzo, takže jsem musela pomoc profesorce s přípravou.

Školu jsem nějak přežila, ale sláva to fakt nebyla. Cestou na oběd jsem v jedné chodbě potkala Malfoye. Úplně jsem na to zapomela.

"Tak, sejde se se mnou Weasleyová?!" Řekl, očividně je dost netrpělivý. Mám mu říct pravdu? Nebo si vymyslet úžasnou lež?

Jelikož lhát neumím, beru možnost a.

"Řeknu to takhle, ne nesejde, neřekla jsem jí to, protože-" přerušil mě "protože proč! Proč se se mnou ta mudlovská šmejdka nechce sejít!?"

"Takže zaprvé neříkej ji mudlovská šmejdka! Za druhé už někoho má a za třetí už s tím dej pokoj! Nemáš u ní ani sebemenší šanci!" Vyštěkla jsem, otočila se na patě a šla na oběd.

Možná jsem to trochu přehnala, ale on to přehnal první.

Sedla jsem si vedle Harryho, který na mě celou dobu zíral, stejně jako Ron, ale ten zíral spíš rozzuřeně.

Harry mě odpoledne zavedl na místo u Černého jezera. Sedli jsme si do trávy a povídali si.

Večer jsem usínala s tím nejkrásnějším pocitem, který vůbec existuje. Další den se všichni chovali divně a tím všichni myslím všichni.

Vůbec jsem nevěděla, co se děje. Odpoledne jsem šla s Lenkou, Nevillem a s ostatními spolužáky na nádvoří, kde na nás čekala profesorka McGonagallová.

"Ginny, Neville hele" vykřikla Lenka a ukázala na tělo, které padalo z astronomické věže.

"U Merlina" vydechl Neville a dál, jako všichni ostatní sledoval padající tělo. Profesorka ho zachytila těsně nad zemí. Srdce mi vynechalo další úder asi jako všem. Když tak přemýšlím, údery mi vynechávají celkem často.

Okolo profesorky a teď už mrtvého Brumbála se strkali davy, aby věděli co se děje.

Skoro nikdo si neodpustil pár slz. Dokonce i ti největší drsňáci si je neodpustili.

Všichni přítomní pozvedli své hůlky na počest toho největšího čaroděje téhle doby.

V tu chvíli mi došlo, že smrt Brumbála je teprve začátek. Noční můra začíná.

Další den se psali závěrečné zkoušky. Nikdo je moc nevnímal. Myslím, že všichni mysleli jen na jedno a to je. Včera zemřel jediný čaroděj, kterého se Voldemort, kdy bál. Co bude dál. Každým dnem, hodinou, minutou můžou školu nápadnout smrtijedi.

Harry od včerejška chodí jako tělo bez duše. Nejhorší krom smrti Brumbála je, že si to Harry klade za vinnu. Jak by za to mohl být zodpovědný? Zabil ho snad? Odpovím za vás. NE! Harry by nikdy nikoho nezabil, tak jak se za to může vinit.

Tohle bylo takové hodně stručné shrnutí mých myšlenek při zkouškách. Momentálně je mi jedno, jaké hodnocení budu mít.

Přeci jen, ve válce mi nějaké hodnocení ze školy nepomůže že.

Už zas přemýšlím nad válkou.

Ředitelského křesla se prozatím ujala McGonagallová. Jde jí to dobře. Snaží se pomoc všem, komu aspoň trochu pomoc jde.

...

Ahojky,
Chci se vás ještě jednou zeptat, jak moc dlouhý tenhle příběh chcete. A jak si myslíte, že se bude příběh vyvíjet?

Taky bych se chtěla zeptat na nějaké tipy na další příběhy.

Bella <3