Najednou se hrozně ochladilo. Podívala jsem se na oblohu, která se zahalovala temnými mraky.
Všichni se zastavili a hleděli na oblohu, jako já. Z mračen vystoupila početná skupina mozkomorů. A pak, že v Bradavicích žádní mozkomoři nejsou, že profesorko McGonagallová!
Na hřišti i na tribunách začala totální panika. Tu však utlumil profesor Brumbál svým kouzlem zesíleným hlasem "klid vážení! Situaci máme pod kontrolou, zůstaňte na svých místech!"
Panika skoro i hned ustala. Z Brumbálovi hůlky vyletěl obrovský patron fénixe, který se vydal naproti mozkomorům, kteří létaly po hřišti.
Nehybně jsem levitovala na místě a pozorovala onoho fénixe. Po chvíli se tam objevil patron kočky, laně a další patroni, kteří patřili profesorům.
Oba týmy se sletěly u profesorky McGonagallové, která nám následně vysvětlila situaci. Jelikož se můžou mozkomorové vrátit, bylo by prý lepší odložit zápas na příští víkend.
Dál naše protesty ignorovala a poslala nás do stanů. No chápete to?!
Další den ráno jsem samozřejmě zas zaspala. Moje kroky okamžitě zalétly do koupelny. To by Romildu s Levandulí zabilo, kdyby mě vzbudily? Beztak mi vyply budík ony.
Okamžitě jsem vyběhla na astronomku. Rozhlédla jsem se po věži. Samozřejmě, jak jsem si myslela. Ty dvě kravky se chechtaly v rohu. Probodla jsem je Wealsleyovským vražedným pohledem a posadila se.
Školu jsem nějak přežila, i když by to bylo rozhodně lepší, kdybych měla nařízený budík. Teď musím udělat esej o nějakém souhvězdí či co.
Fakt díky holky.
Hned po vyučování jsem šla na oběd. Slavné trio, které se skládá z mého bratra, Mii a Harryho na ně mávalo, abych šla k nim, ale já se vydala k Havraspáru za Lenkou.
Každý by byl rád, kdyby se mu tohle stalo, krom Zmiozelu, ale už tak sem s nimi až moc a navíc, bavit se s mým bratrem taky není zrovna zážitek.
Sedla jsem si tedy k Lence, skvěle jsme si popovídali. Lenka pak odešla krmit testrály nebo co a já zamířila do knihovny. Protože o souhvězdích nevím naprosto nic.
Po nekonečném hledání jsem našla oddělení astronomie, sebrala pár knížek a sedla si k volnému stolu a začala psát.
Konečně mám hotovo. Sebrala jsem pergameny s esejí, knihy a šla je vrátit.
Uklízela jsem staré, zaprášené knihy do regálů, když v tom se těsně za mnou ozval hlas "ale ale Weasleyo-" přerušil ho můj pád i s knížkana na zem.
Mia by na mě nejspíš použila avadu, kdyby zjistila, že knížky valím po zemi.
Osoba se začla smát a já vzhledla. Stal tam samotný Draco Malfoy, snad největší idiot na škole. Toho bych v knihovně nečekala, tak jako sebe, ale já tu sem, ale nedobrovolně. Proč já.
"Neměl by ses blížit k ozbrojené čarodějce Malfoyi, i když na tebe nepotřebuju být ani ozbrojená" odvětila jsem a postavila se na nohy.
"Tak promiň Weasleyová" zasmál se a nahodil svůj typický úšklebek. Můj je lepší. Pomyslela jsem si.
Začala jsem sbírat knihy ze země. Ani jsem se na něj nepodívala a šla je vracet do regálů.
"Hej Wealseyová počkej!" Zařval a už jsem ho měla v patách. Otočila jsem se na něj "co potřebuješ, Malfoyi" zeptala jsem se s nezájmem.
On se jen ušklíbl "něco mi dlužíš Weasleyová".
"Myslíš?" Odsekla jsem "já se neprosila, aby si ten potlouk odrazil".
...
Ahojky,
Tak co říkáte na novou kapitolu? Doufám, že se Vám líbí.
Nwm co sem ještě napsat, tak Vám přeji hezký den.
Bella <3
ČTEŠ
To, co nás svedlo dohromady || Hinny ✓
FanfictionHarry mě chytl za ruku a otočil mě. Hleděli jsme si do očí. Chytil mě za pas a já mu dala ruce kolem ramen. Začali jsme se k sobě přibližovat a pak se to stalo. Ucítila jsem Harryho rty na těch mých. Všichni okamžitě začali ještě víc jásat a píska...
