To, co nás svedlo dohromady || Hinny ✓

další zmatení

Objevili jsme se v jejich bytě, který si pořídili s Georgem. Při snídani říkal něco o tom, že to nedokáže uklidit sám, všichni jsme ho chápali.

Je půlka prázdnin za námi a on potřebuje otevřít, proto jsme se s Ronem rozhodli, že mu pomůžeme.

Což mi připomíná, že už v tu ten lenochod mohl být.

Sešli jsme tedy s Georgem dolů do obchodu. Ukázal mi pár nových hračiček, které vymysleli s Fredem. Vždycky, když mi vyprávěl, co to je mu bylo do breku.

Po chvíli se tam zjevil Ron, byl celý takový nabručený. "Co se stalo bratříčku? Snad sis nevyslechl další přednášku o bystrozorství" ušklíbl se George.

On jen kyvnul hlavou a pustil se do úklidu. I my s Georgem jsme se do něj pustili. Já uklidila nahoře v bytě a oni zase v obchodě.

Za dobře odvedenou práci jsme si pak zašli na ležák.

Měla jsem sraz s Harrym, tak jsem vyrazila dřív než oni. Šla jsem po okraji Obrtlé ulice. Bylo to celkem děsivé, všude tam byli divní lidé a stvoření, ale bylo to kratší a navíc jsem už teď šla pozdě. Zabočila jsem do postranní uličky a uslyšela výkřik. Okamžitě jsem se otočila. "Halo? Je je tu někdo?" Nic se však neozvalo.

Hustá mlha začala vstupovat do ulice. "Tak tudy, už nikdy nejdu" zamumlala jsem a rozeběhla se pryč od té mlhy.

Po pár metrech běhu jsem uslyšela další výkřik. Otočila jsem se a uviděla postavu, stojící v mlze. Měla hlavu zahalenou v kápy a masku na obličeji. V ruce však svírala něco, co jí rozhodně nepatřilo. Rukou jsem zajela k mému krku, ale přívěsek tam nebyl.

"Okamžitě mi to vrať!" Zařvala jsem.

On se jen zasmál a rozeběhl se do mlhy. Moje dědictví mi krást nikdo nebude.

Rozeběhla jsem se za ním a metala po něm kletby, jaké mě napadly.

Po jedné z kleteb konečně upadl na zem a spadla mu maska. Meč ležel kousek od něj.

Mířila jsem na něj hůlkou a nohou si podala meč. "Kdo si a co si chtěl dělat s tím mečem?!" Vykřikla jsem.

On se jen přetočil na bok. Stále jsem mu neviděla do obličeje, což mě štvalo. Uklidila jsem hůlku a namířila na něj meč. "Tak odpověz!"

On se na mě otočil a ja se právě chtěla propadnout do země. Začala se ve mě nehorázně vařit krev. "Malfoyi?! To nemyslíš vážně!" Vykřikla jsem a dala mu čepel ke krku.

"Hele dej tu věc pryč, Weasleyová!" Křikl. "Co si chtěl udělat s tím mečem?!" Hláskovala jsem. "Nic" bránil se.

Nevěřila jsem mu, ale čepel jsem stranou dala. "Tohle ještě neskončilo" odsekla jsem a i s mečem odkráčela za Harrym. Má pro mě nějaké překvápko, tak jsem zvědavá, co to bude.

"Kdo to je" odvětil a přikryl mi oči dlaněmi. Chytla jsem je a smála se.

"Hmm tak to buď určitě můj vyvolený, že?" Zazubila jsem se a otočila se k němu.

"Uhadlas" zazubil se a vtáhl mě do polibku.

"Tak už mi to ukaž!" Vypískla jsem nadšeně. On se pousmál nad mou dětskostí a nabídl mi rámě. S nadšením jsem přijala a přemístili jsme se.

...

Takže, tohle je předposlední část této knihy! Budete chtít někdy pokračování? Poslední část vyjde zítra!

Bella <3