horor nám pokračuje

248 11 11
                                    

"s kým teda půjdeš Ginn?" zeptal se po chvíli Harry. Dobrá otázka "já vlastně ani nevím" odpověděla jsem a dál si prohlížela přání.

"A co kdyby jsme šli spolu?" zeptal se nejistě. Ron i já jsme se na něj tázavě podívali a on hned dodal "jako kamarádi samozřejmě"

Ron už jeho pozvání nevěnoval pozornost a Harry si oddychl.

Přemýšlej Ginevro, jestli s ním půjdeš a něco se doslova a do písmene podělá, Cho tě vykostí, ale i tak co by se mohlo tak hrozného stát? A navíc JE TO HARRY.

Z mého 'tranzu' mě probudilo lusknutí před mým obličejem "mlčení znamená souhlas víš to" odvětil s nejistým úšklebkem.

"Stejně jako ano Harry, půjdu s tebou na ples, že?" poškádlila jsem ho.

"Beru to jakože jdeš" kývla jsem a zvedla se. Vzala jsem do náruče všechny přáníčka a pozvánky a hodila je do ohně.

Ti dva se na mě jen udiveně dívali. Pokrčila jsem rameny "no co, Ron už stejně všechnu čokoládu snědl" všichni jsme se po chvíli rozesmáli.

Bylo něco po půlnoci když jsem šla na pokoj. Tam mě ale čekalo ne moc milé překvapení.

Otevřela jsem dveře od pokoje. V tu ránu mi na obličeji přistál polštář. V pokoji zuřila polštářová bitva.

Bez váhání jsem se k nim přidala.

Ráno jsme se všechny vzbudil, v hromadě polštářů a peří. Upřímně jsme vypadaly jako slepice i to peří jsme měly.

Vstaly jsme a společně jsme došly do Velké síně. Oddělila jsem se a odešla za Lenkou.

Zas a zas jsem měla ten zvláštní pocit, že mě někdo pozoruje. Sjela jsem pohledem celou síň. Můj pohled se střetl s tím od Harryho. Ten kluk mi fakt umí zamotat hlavu.

Brumbál nám povolil nákupy v Prasinkách, hlavně kvůli šatům a společenským hábitům na ten ples.

Šla jsem s Lenkou. Měla jít i Mia, ale ta se někam vypařila. Nejspíš do knihovny. Šaty sice už dávno mám, dostala jsem je k Vánocům od Charlieho. Jenže Lenka žádné nemá.

Společnými silami jsme vybraly nádherné modré šaty. Lenka v nich vypadala úžasně. Po zaplacení jsme si vyšli ještě ke Třem Košťatům, kde jsme potkali Křiklana, který samozřejmě apeloval na to, aby jsem se stavila v jeho Křikově klubu.

Ještě tohle mi scházelo.

Jelikož teď tak trochu bydlím napůl v Nebelvíru a napůl v Havraspáru, tak jsem se převlékla u Lenky. Nechtělo se mi poslouchat Romildiny kecy.

Vyšli jsme skrze dveře s klepadlem a já nemohla uvěřit svým očím. Zaprvé chodba a ostatně celé schodiště bylo osvětleno růžovou až červenou barvou. Kolem byla taková romantická atmosféra, ale to nebylo to jediný, co mě překvapilo.

Před dveřmi čekal Neville v společenském hábitu. Lenka k němu přišla a on ji políbil na hřbet ruky. No chápete to!? To se zajímám jen sama o sebe, nebo jak to, že jsem si nevšimla, že se k sobě takhle mají?!

Musela jsem vypadat náramně směšně. Stála jsem tam s vykulenýma očima a zírala na ně, jak na bandu smrtijedů.

Asi po třech minutách jsem se probrala z mého hodně častého tranzu a vydala se do západního křídla hradu, kde jsme měli s Harrym sraz.

...

Ahojky,
Za prvé bych se chtěla omluvit, ze včera nevyšla část, bylo mi blbě a nechtělo se mi nic vydávat.

Za druhé nech Vám (už zase) chtěla poděkovat za úžasnou aktivitu v hlasování, komentářích a to přečtení! Příště Vám moc děkuji <3.

Bella <3

To, co nás svedlo dohromady || Hinny  ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat