Ďáblova pomsta ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ³

18.kapitola

Bucky Barnes stál v jedné z koupelen v sídle Avengers a díval se na svůj odraz v zrcadle. Ať se snažil, jak chtěl, i přes ostříhané vlasy a hladce oholenou tvář v sobě už zkrátka nedokázal vidět toho mladého vojáka, co se hrnul do služby a bránil Steva Rogerse, když byl ještě malá vyžlička. Odraz v jeho očích prozrazoval, že ani zdaleka už není ten mladík, na jakého vypadá, a že toho za život zažil víc než dost. Ne, kdepak, toho vojáka pohřbil už tehdy v Alpách při první velké misi se Stevem. A stejně tak doufal, že díky Ayo pohřbil i Winter Soldiera, vojáka bez vlastní vůle, co zabíjel na rozkaz a bez kapky slitování.

Kdo teď tedy vlastně byl? Prostě James Barnes? Vylepšený voják, co se snaží být lepším člověkem a doufá, že mu život i lidi, co jsou okolo něj, dají druhou šanci? Jak se říká, do třetice všeho dobrého. Třeba se s tímhle svým já už nebude muset loučit.

Jenže jak si o chvíli později uvědomil, on svá tehdejší já možná pohřbil, ale ve skutečnosti je jen utlačil do pozadí. Protože mladý voják Bucky Barnes, Winter Soldier i James Barnes byli jedna a ta samá osoba. A on se musí naučit najít mezi těmito třemi identitami takzvaný zlatý střed. Musí se naučit se svými já žít, umět je ovládat, držet pod pokličkou a když přijde čas, dokázat je vypustit na povrch, ale zvládnout je zase včas stáhnout. Možná to bude běh na dlouhou trať, ale teď je přece v sídle Avengers. A má tu Steva. Bude pod dohledem těch nejlepších superhrdinů a ti na něj dají pozor. A kdo ví, třeba jej časem vezmou i mezi sebe, až ho naučí, jak být jedním z nich.

,,Nový začátek, nové já, nový vzhled?" ozval se s úsměvem Steve, když procházel kolem a nakoukl do koupelny. Bucky si nebyl jistý, jak dlouho tam stál a zíral jen na svůj odraz, ale asi to bylo už dost dlouho. Docela se divil, že se tu ještě neobjevil Sam, aby ho popichoval a vykopal ho odsud. Ale v sídle Avengers bylo dost koupelen, takže je možná i on sám v nějaké zavřený.

Bucky nejdřív neodpověděl, jen se natáhl po bílém ručníku a otřel si obličej. ,,Je to to nejmenší, co můžu udělat. Oholit se, ostříhat se. Rád bych začal odznova, s čistým štítem, ale obávám se, že to asi úplně nepůjde," zamumlal, věnoval sám sobě poslední pohled a rozvážným krokem vykročil z koupelny. Steve ho popadl kolem ramen a vedl ho do kuchyně.

,,Neboj se. Jsou to dobří lidé, já je znám. Každý máme nějakou minulost, jen o ní nemluvíme. Dokonce i Tony má. On ti časem odpustí, já tomu věřím," ujistil ho pevným hlasem Rogers a Bucky se musel usmát. Ten jeho nekonečný optimismus, to jej vždycky fascinovalo. Vždycky věřil ve druhé šance. Možná by na ně měl začít věřit taky. ,,Tak, ale teď opravdu. Vážně ses takhle hodil do parády jen proto, že chceš začít, jak říkáš, odznova, nebo proto, že chceš udělat dojem na Romanovovou?" dobíral si ho dobrosrdečně a přistrčil k němu hrnek horké kávy.

,,Ta vaše slavná agentka Romanovová," zabručel a vybavil si, jak se s ní setkal posledně. Ano, její chování a přístup se mu líbil. To, jak na něj ihned vyjela a dala mu najevo, že se nebojí mu ublížit... Musel se nad tím usmát, ale věděl, že ho Steve pozoruje, a určitě by si jeho úsměv vyložil jinak, než jak to mělo být správně, a tak se raději napil kávy. ,,Nevěděl jsem, že má přijít. Už chce začít trénovat?"

,,No jistě, je nejvyšší čas," přikývl důrazně Kapitán Amerika. ,,A nehraj tak překvapeného. Věděl jsi, že přijde. Ale vem si k srdci radu od kamaráda; s Natashou si nic nezačínej. Zaprvé je ve šťastném vztahu s Brucem, a zadruhé, no..."

,,Je to agentka, co se ničeho nebojí, jasně," doplnil Bucky a ušklíbl se. ,,Věř mi, Steve, že vztah je to poslední, po čem toužím. Já už nerandím."

Rogers na něj mrknul. ,,A přitom jsi v nejlepších letech."

James se chystal, že mu na to znovu něco odsekne, ale to už dovnitř vkročila Natasha, kterou ani neslyšeli přicházet po chodbě. Zpražila je pohledem, když viděla, jak si naprosto klidně vychutnávají svou kávičku. ,,A to jste byli v armádě? Nejlepší vojáci?" zavrčela na ně. Steve se jen zasmál, ale Bucky se zatvářil trochu zaraženě a nenápadně se ke svému nejlepšímu příteli naklonil.

,,To chce, abychom jí zasalutovali, nebo tak něco?" zeptal se ho šeptem, a Steve se rozchechtal.

,,Možná by to neuškodilo," rýpla si do něj Natasha a v očích jí zajiskřilo. Bucky v sobě tedy probudil duši mladého vojáka, postavil se do pozoru a zasalutoval jí.

,,Zdravím, agentko Romanovová," pověděl jí a rty mu zvlnil křivý úsměv, jenž všechny dívky, s kterými kdy byl, prostě milovaly.

,,To je lepší," pochválila ho. ,,Pohov, vojáku."

,,Nepřipomíná ti náhodou drahou agentku Carterovou?" Otočil se James na Steva, který se trochu smutně usmál a maličko kývl. Možná že ano. Obě dvě měly víc společných věcí, nejen to, že byly agentky.

,,Tak jdete se mnou trénovat, nebo co?" houkla na ně Natasha cestou dolů do tělocvičny. Oba muži si vyměnili pobavený pohled, dopili zbytek kávy a spěchali za ní.

,,Koukám, že jsi změnil účes a oholil ses," podotkla Nat, když se k ní konečně přidali. ,,Půjdem se rozcvičit. Doufám, že ti nebude vadit, když ti tu tvou hezkou chlapeckou tvářičku trochu umažu od krve."

James se zamračil a strčil si ruce do kapes mikiny. ,,Říkal jsem ti, že holky nebiju. A navíc, je mi skoro sto. Chlapeček už dávno nejsem," dodal suše.

,,Bojíš se, že bych ti nakopala zadek, co?" rýpla si do něj. ,,Takže jsi prostě stařeček, co patří do domova důchodců." Když Bucky stále nijak nereagoval a díval se na ni s naprosto klidným výrazem, křikla na něj: ,,Hej! To je rozkaz!"

Povzdechl si a začal si sundavat mikinu. ,,Někdo by jí měl říct, že tady nejsme v armádě," podotkl směrem k pobavenému Stevovi, a pak se otočil zase zpět k ní. ,,Hele, nerad bych ti ublížil. Pokud ti to ještě neřekli, udělali ze mě Winter Soldiera."

,,Pokud ti to ještě neřekli," napodobila ho, ,,tak já před žádnou výzvou necouvnu. A stejnak ti nakopu zadek. Ne proto, že bys mě nechal vyhrát, jak vás to v minulým století učili. Ale proto, že prostě umím bojovat."

,,Začíná mi lézt na nervy," zavrčel Bucky, a pak se na ni konečně vrhnul. Natasha ale byla připravená, a tak jeho útok klidně odrazila. Pokračovali. Jejich boj vypadal, jako kdyby byl předem nacvičený, jako kdyby si naplánovali každý úder, až to vypadalo skoro jako nějaký bojový tanec.

,,No fajn," vydechla Natasha, když po chvilce přestali a ani jednomu se nepodařilo toho druhého dostat. ,,Na začátečníka a na to, že jsi takovej staroušek, to nebylo špatný."

Bucky rozhodil ruce a podíval se na Steva. ,,Na začátečníka? Jako vážně?"