Ďáblova pomsta ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ³

1.kapitola

Tony zaparkoval před barákem a ze srdce mu konečně spadl obří kámen. Podíval se na rudovlásku, která seděla na místě spolujezdce. „Jsme doma,“ vydechl, načež mu ona věnovala malý úsměv. I ona byla ráda, že bylo po všem.

„Asi bych se měla omluvit…“ začala tiše. Tohle nebyla část, na kterou se těšila. A tím, že ještě před chvílí byla spíše Black Widow, bylo to pro ni tisíckrát horší.

„Promluvíme si o tom později, teď si jen užijme to, že je Peter zpátky doma,“ řekl jí a vystoupil z auta. Vedle nich mezitím zaparkovalo auto druhé, kde byl Rhodey s ostatními.

„Potřebuji, aby ses na chvíli vzbudil, netopýre. Jsme doma,“ zašeptal jemně, když otevřel zadní dveře.

Hnědovlasý mladík pomalu otevřel oči a zmateně se rozhlédl kolem sebe. „Jsme doma?“ zeptal se slabě.

„Ano, tak pojď, čeká na tebe pár lidí, kteří o tebe měli strach,“ sdělil mu s menším úsměvem a pomohl mu z auta ven.

„Chci zase spát. Viděl jsem mámu,“ vzlykl. „Prosím, nech mě jít spát. Chci ji zase vidět.“

Tentokrát to byl Tony, kdo byl zmatený. Nechtěl si ani představovat, čím si tam musel Peter procházet. „Máma je uvnitř, netopýre, a čeká jen na tebe.“

„Nelži mi. Já vím, že tam není. Vím, že je mrtvá,“ vyjekl zoufale a než stihl Tony vůbec zpracovat jeho slova, všechno kolem něj zčernalo, a kdyby jej Tony nedržel, skončil by na zemi.

„Slyšela jsi, co říkal?“ zašeptal zlomeně Tony s pohledem upřeným na Natashu a čekal, že mu poví, že se jen přeslechl.

Natasha jen s menším zamračením přikývla, než si vzpomněla, co se odehrálo, než Peter zmizel. „Ta autonehoda,“ vyhrkla překvapeně, neboť na to úplně zapomněla. „Tony, museli mu to říct. Museli mu říct, že je Pepper mrtvá,“ vysvětlila ztěžka. Žena s jahodově blonďatými vlasy byla živá a zdravá, ale jen při té vzpomínce jim oběma přejel mráz po zádech.

Tony nad jejími slovy oněměl. V krku mu vyschlo, srdce se mu nepříjemně stáhlo. Už takhle bylo příšerné, že jeho syna drželi v zajetí a dělali na něm pokusy, jak na nějaké laboratorní kryse. Ale že mu ještě tvrdili, že je Pepper mrtvá? To bylo tak moc kruté, že tomu nemohl ani uvěřit. On tomu nechtěl uvěřit. Chudák jeho malý chlapeček. Tohle bylo daleko horší, než jakékoliv pokusy. Z vlastní zkušenosti věděl, že psychická bolest je někdy mnohem horší než ta fyzická.

„Co se stalo?“ zeptal se splašeně Bruce, který se u nich náhle objevil. On sám ještě nebyl úplně v plné formě, ale když viděl, jak se Peter skácel Tonymu do náruče, s menší námahou vylezl z auta a přispěchal k nim, co nejrychleji to šlo. Stálo ho to veškerou jeho sílu udržet se na nohou, ale on mohl odpočívat později. Nejdřív se musel ujistit, že byl Peter v pořádku. Stále ho tížilo svědomí. Kdyby Betty odmítl, nic z toho by se třeba ani nemuselo stát.

„V autě spal a Tony ho vzbudil, abychom mohli jít domů, ale Peter byl stále slabý a nejspíše měl ještě panický záchvat. Zničehonic ztratil vědomí,“ odpověděla Natasha, která byla momentálně jediná, která byla schopná slova. Tony jen se zlomeným výrazem ve tváři sledoval svého nehybného syna.

„Pravděpodobně to bude jen vyčerpání, ale měl bych se na něj kouknout,“ řekl rozhodným hlasem a věnoval rudovlásce pohled dřív, než by stihla vůbec začít protestovat.

Natasha si tudíž jen povzdechla a tiše přikývla. Tony se s Peterem v náruči a s Brucem po boku konečně rozešel dovnitř. Nat se je chystala následovat, ale zahlédla Steva, který stál tiše u auta.

„Možná byste měli jet do sídla Avengers. Rhodey vás určitě rád odveze a já se postarám o to, aby se ti Tony ozval. Byly to náročné dny a všichni potřebujeme trochu odpočinku,“ řekla s menším úsměvem na tváři. Nevěděla, jestli byli vítáni u Tonyho doma a tohle rozhodnutí za něj dělat nemohla. Stačilo, že Steva vůbec zavolala. Sama nevěděla, jestli tu bude vůbec vítána ona, ale o tom teď nechtěla přemýšlet. Promluví si s Tonym a vyřeší to. A pak udělá to samé s Brucem.

„To zní jako rozumný nápad. Informuj mě o Peterově stavu, prosím. Jsme rádi, že je doma,“ souhlasil Kapitán a nastoupil si zpátky do auta.

Rudovláska zůstala stát na místě a pozorovala je, dokud nezmizeli z dohledu. A když už je neviděla ani jako černou tečku v dáli, zhluboka se nadechla a konečně se i ona rozešla dovnitř. Toužila po sprše. Toužila po urovnání vztahu s Tonym a s Brucem. Jenže věděla, že nic z toho se momentálně dít nebude, proto rovnou zamířila k Peterovi do pokoje, neb si byla jistá, že právě tam všechny najde. Překvapením bylo, když na chodbě našla přešlapovat hnědovlasou dívku. Natasha s ní za těch pár dní prohodila sotva pár slov a nebyla jako Pepper, která si Michelle prakticky adoptovala v první minutě, co se s ní setkala. Nejradši by se na patě otočila a vytratila se, ale chtěla vidět Petera a cesta k němu vedla přes Michelle.

„To je fronta?“ zavtipkovala, když k ní došla.

Michelle se na ni polekaně podívala, načež zavrtěla hlavou. „Já... všichni jsou uvnitř. Myslela jsem, že jim dám trochu prostoru,“ zamumlala.

„Jestli jsou všichni uvnitř, jeden nebo dva lidi navíc jim tam překážet nebudou,“ nadhodila Nat a už se natahovala po klice, ale hnědovlásčina ruka jí v tom zabránila. Natasha na ni pohlédla s otázkou v očích. Tento pohled si Michelle zřejmě špatně vyložila, neboť ruku rychle stáhla a o krok ustoupila.

„Vlastně bych asi měla jít domů. Nechat vás, ať to celé zpracujete jako rodina. Až bude Peterovi lépe, určitě se mi ozve. Aspoň doufám,“ vychrlila Michelle, která byla najednou celá nervózní. Co když ji tu Peter nechtěl? Co když ji tu ve skutečnosti nechtěl nikdo z nich, ale neměli to srdce jí to říct? Měla by jít. Byla tu jen na obtíž.

„Správně, měli bychom to zpracovat jako rodina,“ přitakala Natasha, a než Michelle stačila zaregovat, popadla ji za ruku a vtáhla ji do Peterova pokoje. Rudovláska poznala, že je dívka nejistá, ale k tomu opravdu nebyl důvod. Do Starkovic rodiny už patřila úplně stejně jako ona, Bruce, či snad jako Loki.

To bylo na Pepper a Tonym tolik výjimečné.