Ďáblova pomsta ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ³

31.kapitola

 „A jak to, že jsi nejel s Tonym a Pepper? Pokud si pamatuju, nedávno sis stěžoval, že jsi tam ještě nebyl,“ vyzvídala Natasha, když dojedli. Ne, že by jí vadilo, že ho tu měli, to vůbec ne, jen jí přišlo zvláštní, že by si nechal ujít příležitost návštěvy Blue Hill.

„Původně jsem chtěl, ale pak mi táta řekl, že je to jen informativní schůzka. Ta představa, že bych tam jen hodinu seděl a poslouchal nudné detaily? Děkuji, nechci. Asi si to prostě nechám jako překvapení, ale už se nemůžu dočkat, až to tam uvidím. Jsem zvědavej, jestli je to tam tak nádherný jako na fotkách,“ odpověděl, zatímco do sebe cpal poslední kousek pizzy. „Nechybí ti dílna?“ zeptal se Bruce. Po večeři často chodili s tátou do dílny, kam by si teď docela rád Peter zašel, ale Bruce tu žádnou neměl.

„Trochu,“ přiznal malinko pobaveně. Teď už si na to totiž zvykl, ale prvních pár dní bylo náročných. Nejlépe se mu pracovalo v noci a většinou, když zavítal do dílny, Peter s Tonym už končili. Tedy, hlavně Peter, který měl večerku.

Natasha si odfrkla. „Mně rozhodně nechybí. Kdybychom tady měli dílnu, to už bych tě pak vůbec neviděla. Už takhle stačí, že jsi zalezlý u Tonyho nebo v SI.“

„Ženský,“ zamumlal Peter, načež se Bruce zasmál, zatímco Natasha mu věnovala varovný pohled. „No co! Máma je úplně stejná,“ bránil se.

„To aby sis našel nějakou vědkyni, které to nebude tolik vadit,“ poškádlila jej rudovláska.

„Žádný problém. Zapomněla jsi, kam chodím do školy? Michelle je vynálezce stejně jako já,“ řekl hrdě s úsměvem na tváři, který trval jen pár sekund. „Ale my teď spolu vlastně nejsme,“ zašeptal sklesle.

Dvojice po jeho slovech lehce zpanikařila. Vyměnili si mezi sebou pohledy, ale ani jeden nic neřekl. Ani jeden totiž nevěděl, co by měl říct. Na tuto situaci nebyli trénovaní.

„Ehm, dílnu tu sice nemám, ale chci s tebou probrat jeden projekt, na kterém jsem právě začal pracovat,“ promluvil jako první Bruce, který si myslel, že tím úspěšně změní téma. Jenže Peter na to nějak nereagoval. Místo toho si je začal zamyšleně prohlížet a oba vytušili, že bude následovat něco, co se jim nebude líbit.

„Potřeboval bych se na něco zeptat,“ sdělil jim nejistě. Nevěděl, jestli to byl dobrý nápad, ale když nad tím tak přemýšlel, mohlo by mu to pomoc. Na druhou stranu jim ale nechtěl vyvolávat nepříjemné vzpomínky. Nedej bože, aby je rozhádal. To by si neodpustil.

„Nech mě hádat, nebude to nic příjemného,“ ušklíbla se Natasha. Neměla nejmenší tušení, na co se chtěl Peter zeptat, ale tvářil se až nějak moc vážně. „Jen do toho,“ pobídla jej, když jen beze slova přikývl.

„Jak jste to překonali? Jak to, že tu teď společně bydlíte a jste šťastní? Neberte to zle, já z vás mám hroznou radost, ale mezi mnou a Michelle se vyskytl problém a já nevím, jak to napravit,“ svěřil se jim. Přišlo mu to jednodušší, než kdyby o tom měl mluvit s rodiči. Mít tetu a strejdu bylo vážně fajn.

„Jaký problém? Víš, že na to není správné řešení, že? Každý pár si to musí vyřešit po svém,“ řekla Natasha, která trochu doufala, že mu to bude stačit. Opravdu si nevybral téma, o kterém by se chtěla bavit. Navíc byli ještě děti. Bylo jasné, že jim to dlouho nevydrží.

„To sice jo, ale je to podobná situace. Zjistil jsem, že mi lže,“ povzdechl si. „Já ji mám fakt rád. Potřeboval bych jen malou nápovědu.“

„Nezlob se, Petere, ale já o tom nechci mluvit. Musíš si to vyřešit sám,“ uzavřela jejich konverzaci stroze a vstala od stolu, aby mohla odnést špinavé nádobí do kuchyně. Jistě, trhalo jí srdce ho takhle vidět, a i když by pro něj udělala cokoliv, tohle zrovna byla situace, se kterou mu pomoct nemohla.

„Nechtěl jsem ji naštvat,“ zašeptal omluvně Peter, když tam zůstali s Brucem sami.

Hnědovlasý vědec věnoval jeden pohled směrem do kuchyně, aby se ujistil, že sami ještě chvíli zůstanou, než mu začal věnovat plnou pozornost. „Tím se netrap. Stejně jsem to spíš já, s kým bys to měl řešit. Nat má pravdu, nemůžeš vás srovnávat s námi. Každý si musí najít své vlastní řešení. Mezi námi to bylo mnohem víc komplikované, ale to hlavní bylo to, že je pro mě Natasha velmi důležitá, než abych se jí vzdal. Stydím se za to, že přesně to jsem měl v plánu, ale v tu chvíli jsem žádné jiné řešení neviděl. Myslím, že pro nás tohle byla poslední šance. A jsem vážně rád, že to vyšlo. Je to váš první problém, to se dá vyřešit. Jen za to musíš chtít bojovat,“ vysvětlil mu jemně. Ani on nechtěl, aby se Peter trápil. Než však stačil Peter něco říct, Natasha se vrátila.

„Volal Tony, že na tebe čekají dole,“ oznámila jim rudovláska, která si samozřejmě celou Brucovu řeč vyslechla. Jejich byt byl přece jen dost malý, takže tu bylo slyšet v podstatě vše. A když vyprovázeli skleslého Petera ke dveřím, kde se s ním rozloučili, vzpomněla si na to, jak zmizel a Michelle celou dobu stála po boku Pepper. Tehdy to na ni udělalo vážně dojem. Bruce měl pravdu, nejspíš spolu ještě měli šanci, ale nejspíš by opravdu potřebovali radu od starších. Peter tu svou už dostal, ale co Michelle?

„Ten tvůj výraz se mi nelíbí, abys věděla,“ prohlásil Bruce, když za Peterem zavřela dveře a otočila se čelem ke svému příteli.

„Musím si něco zařídit,“ vyhrkla a věnovala mu rychlý polibek, než zmizela za dveřmi.

•••

Michelle si dělala domácí úkol do fyziky, když uslyšela slabé zaklepání na okno. Srdce jí začalo bít rychleji a její první myšlenka patřila Peterovi. Skoro až radostně se rozběhla k oknu, kde na ni čekal někdo úplně jiný. Roztřesenou rukou otevřela okno a rychle odstoupila o pár kroků dozadu. Lhala by, kdyby řekla, že neměla strach. Věděla, jak blízký vztah ti dva mají. A ona Peterovi ublížila. Chtěla teď žena před ní ublížit jí?

„Je dobré vědět, že stále naháním hrůzu,“ ušklíbla se rudovláska. „Momentálně mi to ale radost nedělá. Můžeš se uklidnit, nepřišla jsem tě zabít.“

„To mě neuklidňuje,“ zamumlala Michelle a nespouštěla z ní oči. Věděla, že kdyby se Natasha o něco pokusila, neměla by proti ní žádnou šanci.

„Možná tomu nebudeš věřit, ale vlastně jsem ti přišla dát přátelskou radu,“ řekla a nenuceně se posadila na židli, na které ještě před chvíli seděla Michelle. „Peter je dobrý člověk. Dalo by se říct, že jeden z nejlepších, které jsem za svůj život potkala. Byla bys hloupá, kdybys ho nechala jít.“

„Jo, jenže on se rozešel se mnou!“ vyštěkla hnědovláska a překvapila tím tak sama sebe. Nejspíš by na ni neměla křičet, ale po jejích slovech si nemohla pomoct.

„Jenže jde o to, co jsi udělala, že? Peter dnes svou radu už dostal, teď dostaneš ty tu svou. Vím lépe, než kdokoliv jiný, že o některých věcech je lepší nemluvit, ale musíš se rozhodnout, které věci to jsou. Například taková vražda by na tebe mohla vrhnout špatné světlo, ale rodiče, co se nestarají, ne,“ pověděla jí, načež se postavila. „Musíš za to chtít bojovat,“ dodala ještě Brucova slova, která řekl Peterovi. Věnovala jí poslední pohled a zmizela do temné noci.

A Michelle tam jen stála a snažila se pochopit, co se to vlastně stalo. Věděla, že dnes už úkol do fyziky nedodělá, protože bude přemýšlet nad tím, co by měla udělat. Neudělá nic a bude naivně doufat, že se to vyřeší samo? Nebo za to bude bojovat?