Její pes

2. kapitola

Dívala jsem se na obrazovku mobilu, kde jsem měla uložené Sářino číslo. Pořád jsme přemýšlela nad tím, jestli s ní mám jít na další rande, nebo ne... Dívka byla vcelku hezká, taky působila, že by mě milovala celým svým srdcem, ale za to se mě pořád dotýkala a to jsme spolu ani nebyly oficiálně. Napadlo mě, jestli se takhle chovala ke každému a jestli měla víc přítelkyní, kterým dělala totéž.

Hlasitě jsem zasténala a zabořila hlavu do polštáře „Co mám sakra dělat?!"

Zaslechla jsem, jak někdo otevřel dveře a rychle jsem se k nim podívala. Stála tam mamka a vypadala ustaraně, i když zároveň unaveně jako vždy „Ty ještě nespíš?" zeptala jsem se jí a podívala se na čas na mobilu. Bylo už čtvrt na dvanáct a touhle dobou většinou už spala.

„Můžu říct to samé o tobě..." řekla s drobným úsměvem a sednula si ke mně na postel „Trápí tě něco?" dala mi ruku na čelo, jako kdyby se chtěla přesvědčit, že nemám horečku.

„No..." pohlédla jsem ji rovnou do očí. Mamka věděla, že jsem na holky a podporovala mě v tom. Celkově to byla skvělá máma, která se o mě starala a vždycky pro mě chtěla jen to nejlepší. Bohužel byla matka samoživitelka a po otci, který zemřel, jsme byly v dluzích. Vydechla jsem a odpověděla na její otázku „S Klárou jsem byla na dvojitém rande, tak jsem se seznámila s jednou holkou a teď nevím, jestli s ní chci být nebo ne..."

Žena přikývnula a pohladila mě po tváři „A jaká byla... líbila se ti?" usmála se na mě.

„Jo byla hezká a tak... ale nevím, jestli s ní chci být. Když jsme spolu byly, tak se mě pořád dotýkala a... co když to dělá úplně všem? Vlastně o ní vůbec nic nevím."

„Jack, vždyť můžeš počkat... možná se s ní sejdi ještě jednou, abys ji mohla poznat víc, a až potom se rozhodni," tiše se zasmála „určitě nechvátá, a kdyby nebyla ochotná počkat, tak to určitě nebude ta pravá!"

„Asi máš pravdu," objala jsme mámu „děkuju, že jsi mě vyslechla..."

„Samozřejmě že ano! Jsi moje nejoblíbenější dcera!" řekla a objala mě.

Zasmála jsem se „Taky že jsem tvoje jediná dcera."

„I to se počítá!" i když měla kruhy pod očima a zjevně se cítila unaveně, tak na tváři měla široký úsměv a její hlas zněl vesele. Nemohla jsem si pomoct a zívnula jsem „Jack, teď si teda lehni a vyspi se... ráno je moudřejší večera ne?"

S úsměvem jsem kývnula „Dobrou noc mami."

Mamka mi dala pusu na čelo a vytratila se z mého pokoje, přičemž za sebou zavřela dveře.

„Tak co říkáš na Sáru?" zeptala se mě Klára okamžitě, jak jsem přišla do třídy.

„No, ještě uvidím," pousmála jsem se „chtěla bych s ní ještě na jedno... rande, seznámit se s ní víc..."

Kamarádka na to přikývla „To je dobře. Čekala jsem, že přijdeš s odpovědí typu ano, ne..."

„Jen to ještě napíšu Sáře. Jestli s tím nebude souhlasit, tak se hold nedá nic dělat..." z nějakého důvodu na mě padla nervozita. Asi jsem přece jen vnitřně doufala, ať mi tu šanci dá. Vzala jsem do ruky mobil a usmívající se, jsem ji napsala SMSku o tom, že bychom se měli předtím ještě více poznat. Sára mi odepsala vcelku rychle, jako kdyby na moji zprávu celou tu dobu čekala, a dokonce s tím souhlasila.

„Jsi si jistá, že s ní nechceš začít chodit rovnou?" zaslechla jsem Kláru.

Rychle jsem zvedla hlavu „Ne..." dívka mi už nic víc nestihla říct, protože zazvonilo. Během zbytku dne jsem se věnovala převážně hodinám, nebo jsem si povídala s kamarádkou o něčem jiném.

Po škole jsem nešla domů, ale na místo, kam jsem často chodívala, když bylo teplo. Jednalo se o strom, který působil, jako kdyby byl tvořen pouze větvemi vyrostlými z půdy. Usmála jsem se a přiblížila se k němu, když v tu jsem uslyšela povědomý hlas, ale nedokázala jsem si ho zařadit „Líbí se ti to? Vzrušuje tě, když víš, že tě může někdo slyšet?" slova doprovázely vzdechy. Netrvalo mi dlouho a došlo mi, že to je ze stromu, kam jsem chtěla jít. Vydechla jsem, napřímila se a šla za těmi hlasy, i když jsem vlastně ani nemusela. Mohla jsem odejít, ale možná mě tam táhl ten pocit, že tu osobu znám.

Dostala jsem se k nim a nemohla jsem uvěřit vlastním očím „Co to děláte?!" skoro jsem vykřikla, když jsem rozpoznala dívky, které spolu právě měly sex. Michala tam stála opřená o strom s vyhrnutým trikem i podprsenkou nad prsy a stáhnutými kalhoty po kotníky. Za ní byla Sára s jednou rukou na ňadru druhé a další v rozkroku.

Sára se napřímila a pohlédla na mě. Usmála se a olíznula si prst „Hej..."

„Hej?!" vykřikla jsem „Co děláte?! Vždyť Míša chodí s Klárou a ty..." na ni jsem nic neměla, nechodila jsem s ní ještě „Řeknu ji to a my dvě nemáme šanci!"

Chtěla jsem odejít, ale Sára mě chytila za ruku a zastavila „Jsi si jistá, že ji to chceš říct?" ušklíbnula se „Copak není teď Klára šťastná?"

„To jo, ale... ale podvádí ji..."

„Ale to co dělám s Míšou já je něco úplně jiného. Mezi ní a Klárou je romantický vztah, mezi námi je jenom sexuální vztah. Nic víc," řekla poklidně „Takže myslím, že by bylo fajn, kdybys o tom pomlčela..." zarazila se a prohlédla si mě „Vlastně..."

„Co?" znervózněla jsem.

„Nevím, jestli to necháme jen takhle..." olíznula si rty.

Polknula jsem „O... o čem to mluvíš?"

„Líbíš se mi," chytila mi bradu a pohlédla mi přímo do očí „bylo by škoda, o tebe jen tak přijít..."

Rychle jsem se jí vyškubla „Škoda, že ty se nelíbíš mně!" řekla jsem mračíc se na ni.

Ušklíbnula se „Můžeme se domluvit..."

„Domluvit? Proč bych se s tebou měla domlouvat?!"

„Pokud mě budeš poslouchat na slovo, tak tady Míša bude pořád chodit s Klárou a bude se o ni starat jako o princeznu. Tvoje kamarádka bude nejšťastnější osoba, protože tohle by byl její nejlepší vztah..." stále měla na obličeji ten otravný úšklebek, ale udělala ke mně další kroky a chytila mě za ruku.

Zarazilo mě to, ne ten její dotyk, ale to co si vymyslela. Proč bych ji měla vůbec poslouchat „Počkej... Sáro..." ozvala se náhle Míša. Blondýna na ni jen pohlédla, což dívku z nějakého důvodu utišila. Přesto vypadala docela smutně.

Napadlo mě, že to možná je tak, jak Sára říkala. Michala vypadala přeci jen smutně z toho, co by se mohlo stát. Nakonec jsem jen vydechla „D...dobře," sklopila jsem zrak „ale chci tam mít i svoje pravidla!"

Sára se zasmála „Tak povídej."

„Ty a Michala spolu nebudete mít sex!!"

„To není možné..."

„Proč to musíte dělat?"

„Prostě to tak nejde..." pošeptala „ale můžeme to omezit, co takhle... jednou měsíčně maximálně?"

Nechápala jsem, proč se toho nemůže vzdát, ale nakonec jsem jenom přikývnula „Michala se nesmí s Klárou rozejít, musí k ní být navždy hodná... a... ani jedna z nás nesmí říct Kláře, co se děje. Pokud vy dvě porušíte podmínky... tak už spolu nebudete nic mít... já..." sklopila jsem opět hlavu.

„Dobře," dívka se usmála a dala mi pusu na krk „ale pokud ty porušíš podmínky, tak si Michala bude moct dělat s Klárou, co chce... klidně být i hrubá," znervózněla jsem, ale nakonec jsem s tím pouze souhlasila „Dobře, tak dneska ses oficiálně stala mojí přítelkyní dobře?" usmála se, přitom mě pohladila po tváři.

Přikývnula jsem „Ale neočekávej, že ti budu něco kupovat. Nemůžu..." pronesla jsem potichu.

„O peníze si nedělej starosti," poklidně mi odpověděla.