Její pes

12. kapitola

Byl den po našem rande, tedy neděle, a já ležela na posteli přemýšlejíc nad včerejškem. Hlavně nad tím, jak jsem s ní spokojeně ležela na gauči... a nejen to. Poslední dobou co jsem s ní... přišlo mi, jako kdybych byla šťastná. Zavrtěla jsem hlavou, jak bych mohla být šťastná, když mě zneužívá! Nutí mě s ní mít pořád sex kvůli té smlouvě a využívá toho, že nemůžu couvnout, kvůli Kláře...

Zaslechla jsem příchozí zprávu, rychle jsem se podívala na mobil „Ahoj, zítra pro tebe přijdu ke škole."

„Proč mi to najednou píšeš? Předtím jsi vždycky jen přišla a tak..."

„Měla jsem chuť ti to napsat."

Nechápala jsem, proč mi musí najednou psát, ale nechtělo se mi plýtvat kredit „Jestli mi chceš tak nutně něco říct, můžeš mi příště zavolat."

Okamžitě potom, co jsem jí to poslala, tak mi zavolala. Zvedla jsem to „Ahoj Jack," pošeptala. Cítila jsem, jak mi začalo bušit srdce, ale proč?

„Ahoj Sáro..." zareagovala jsem snažíc se ignorovat moje srdce. Asi už jsem zase začínala být nemocná, i když jsem se o sebe snažila starat co nejvíc. Možná za to může stres, který mi způsobovala!

„Jack... chybíš mi..." zněla smutně.

Nemohla jsem si pomoc a vydala jsem ze sebe „Huh?" pak jsem dodala „Vždyť jsme se viděly včera..." a měly třikrát sex... ale taky jsme spolu relaxovaly a koukaly se na televizi...

„To neznamená, že mi nemůžeš chybět..."

„Ale stejně jsme spolu na základě smlouvy a určitě mě nemiluješ, tak jako..." chtěla jsem ji říct, ale místo toho jsem byla raději zticha. Navíc, co jsem to chtěla říct na konci?!

„Co děláš?" zeptala se mě.

„Ležím na posteli a nic nedělám," tiše jsem se zasmála a automaticky se zeptala „A co ty?"

„Já? Já myslela na tebe..." pošeptala.

Polknula jsem „Ch...chceš mě vidět?" proč jsem jí to navrhla?! Sama jsem si vynadala.

„Mmm... chci, ale... nemůžu..."

„P... proč ne?"

„Rodinné věci... Jack..." pošeptala moje jméno znova. Z nějakého důvodu jsem vážně chtěla, abych ji mohla vidět... aby se mě dotý... Co mi je?! Nad čím to zase přemýšlím?! „Jack... udělej něco pro mě..."

„Co?" polknula jsem.

„Jack..."pošeptala moje jméno. Přejel mě mráz po zádech a trochu mě to vzrušovalo „Jack..."

Kousnula jsem se do prstu a následně tiše řekla „Co?" snažila jsem se znít neutrálně, jako kdyby mi to nic nedělalo.

„Hmmm..." dívka se zasmála. Úplně jsem si představovala její spokojený výraz „Ty si to užíváš, že jo? Řekni mi pravdu..." pořád měla tichý tón hlasu „Jack..."

Trošku jsem zasténala a pravděpodobně ji tak udělala radost „Trošku..." řekla jsem jí pravdu, přesně jak si přála.

„Sundej si tričko..." dala mi další rozkaz, který jsem splnila „máš sundáno?"

„Mmmm..."

„Máš podprsenku?"

Zrudnula jsem „N...ne..."

„Ne? Ty jsi ale nezbedná holka..." dívka mě zpracovávala hlasem, každé její slovo mě vzrušovalo čím dál víc „Začni si hrát se svými bradavkami... a chci slyšet, jak se ti líbí..." Začala jsem to dělat, dýchala jsem trochu nahlas. Z nějakého důvodu jsem chtěla, aby to slyšela, aby věděla, že se mi to líbí. Já už jsem fakt mimo, pomyslela jsem si „Jsem ráda, že se chápeme..."

„Mmmm..."

„Tak teď přestaň a sundej si kalhoty..." udělala jsem, jak řekla „ale ještě ne kalhotky..."

„Hotovo... co teď?"

„Škádli se přes kalhotky..."

„Huh?" vydala jsem ze sebe nechápavě.

„Přejížděj si prsty přes kalhotky..."

„Ah... mmmm," začala jsem dělat, to co mi řekla. Už jen když jsem se prvně dotkla mých kalhotek, tak už byly navlhlé, ale poté co jsem si po nich začala přejíždět prsty, tak jsem měla prsty čím dál mokřejší. Trochu jsem vzdychala, ale ještě ne příliš. Nestačilo mi to.

„Jack..."

„Aah..." vydala jsem ze sebe.

„Jack... co bys teď chtěla?"

„Chtěla bych, aby ses mě dotýkala ty..." měla jsem chuť ji říct, ale put sebezáchovy mě naštěstí zastavil a místo toho jsem jen řekla, co pravděpodobně chtěla slyšet „Chtěla bych víc... chtěla bych je dovnitř..."

„Mmm... dobře, dovoluju ti to, ale dej mi vědět... jak se ti to líbí..." Polknula jsme a pronikla do sebe prstem, z nějakého důvodu jsem neměla odvahu použít dva. Začala jsem jím v sobě hýbat a tiše jsem sténala, ale nebylo to tak dobrý jak od ní. Sama jsem se nedovedla ale přinutit to dělat tvrději, nebo rychleji „Jack?" pošeptala náhle Sára „Jak se cítíš?"

„Já?"

„Ale nepřestávej..." upozornila mě.

Vyšel ze mě tichý sten, ale nebyl takový, jako kdybych to dělala se Sárou. Ani jsem se nemusela držet „Je to... nic moc..."

„Zrychli..." přikázala mi „neděláš si to dostatečně dobře..." Trochu jsem zrychlila, ale pořád jsem se necítila tak dobře jako s ní „Jack..." náhle pošeptala. Zaskučela jsem, nečekala jsem to. Bylo to, jako kdyby mi celou dobu dělal dobře pouze její hlas.

„Víc..." tiše ze mě vyšlo. Když mi to došlo, tak jsem doufala, že to neslyšela.

„Jack..." zopakovala.

„Mmmmm..." vlhnula jsem ještě víc, než když jsem se sama dělala.

„Jack... Jack... Jack..." její hlas byl tak svůdný, tak příjemný.

„Mmm... Sáro..." vydala jsem ze sebe, než jsem se udělala. Moje prsty mi tolik nepomohly jako její hlas. Nahlas jsem dýchala a přivřela oči „Sáro..."

„Udělala ses?" pronesla už vcelku normálním tónem.

„A...ano..." odpověděla jsem ji upřímně.

„A chtěla bys pokračovat? Jack?" opět přešla do svého svůdného tónu.

Zaskučela jsem, následně jsem ale pošeptala „Chci, abys mi to dělala ty..." vydechla jsem „chci to s tebou... jinak to není tak dobrý..." vždyť jsem se prakticky vzato udělala jen z toho, že jsem poslouchala, jak svůdně říkala moje jméno. Dívka dlouhou dobu mlčela, začala jsem se bát, že jsem řekla něco špatně „Pro..." začala jsem.

„Byla to chyba..." konečně řekla a tím mě přerušila „Neměla jsem tě nutit něco takového dělat..."

Polknula jsem „Ne, nebyla to..."

„Už se nikdy beze mne nesmíš dělat..." zněla chladně, ale tak nějak jsem tušila, že to nemyslela ve zlém.

„Dobře..." řekla jsem klidně, už jsem mluvila mým normálním tónem „Chceš si ještě povídat?" zeptala jsem se dívky.

„Byla bych ráda..." zareagovala. Usmála jsem se a následně jsem se se Sárou spokojeně zapovídala. Nebyl to žádný vážný rozhovor, prostě jsme si povídaly o tom, co jsme dělali přes víkend a dívka mi často opakovala, že se těší, až mě znova uvidí.

„Tak pa... uvidíme se v pondělí..." řekla mi dívka.

„Sáro..."

„Huh?"

„Taky mi chybíš..." pošeptala jsem a okamžitě to típnula. Mobil jsem okamžitě schovala pod polštář a chytila si obličej. Cítila jsem, jak mi hořely tváře....