Její pes

24. kapitola

 Sára odešla hned v sobotu ráno, protože prý musela chvátat na nějaké setkání nebo tak něco... Neřekla mi příliš detailů, ale také jsem z ní nic nechtěla tahat. Každá z nás má své tajemství a věci, o kterých nechce mluvit. Domluvila se se mnou ale před odchodem, že kdy už nebudu mít Robina na starost, tak na mě bude čekat před školou a spolu někam zajdeme. Zbytek víkendu jsem tak strávila s bráškou i mamkou, která si vzala jako každý měsíc dovolenou.

Čekala jsem před školou dívajíc se na nebe. Pomalu se začalo zatahovat, polknula jsem „Dneska musím donutit Sáru, abychom šly dovnitř..." pošeptala jsem, zrovna dneska jsem si nevzala deštník ani jsem na sobě neměla moc teplé oblečení, ráno bylo přeci jen hezky, a kdo měl čekat, že najednou odpoledne zčerná obloha.

„Slyšela jsem teď snad svoje jméno?" náhle se ozval Sářin hlas.

Rychle jsem se na ni ohlédla „Nepliž se tak! Vyděsila jsi mě!"

Přítelkyně se zasmála „Promiň, to jsem neměla v plánu... o čem jsi přemýšlela?" zeptala se mě.

„Já jen..." zamyslela jsem se „co máš dneska v plánu?"

„Tentokrát bych to vzala asi rovnou ke mně," ušklíbnula se „co myslíš?"

Několikrát jsem přikývnula „Tak pojď, než začne..." jako naschvál začaly padat první kapky, které se během pár minut změnily na slejvák „pršet..." dořekla jsem větu. Sára mi rychle chytila ruku a rozběhla se se mnou k nejbližšímu místu, kde bychom se mohly ukrýt. Nebyla to taková dálka, než jsme se dostaly do vcelku blízkého podchodu. Přesto jsem ale měla pocit, jako kdybych právě uběhla hned několik kilometrů.

„Jack? Jsi v pořádku?" zeptala se mě Sára, když mě viděla, jak sotva lapám po dechu.

Přikývnula jsem a pošeptala „Já moc necvičím a už vůbec neběhám..." trochu jsem se zasmála, ale necítila jsem se moc dobře „Je mi zima..." tiše jsem řekla a pohlédla na dívku, jako kdyby měla řešení.

Smutně na mě pohlédla „Nic nemám..." poté se ke mně ale přiblížila a objala mě „Nevím, jestli tohle pomůže, když jsem taky mokrá..."

„Mmmm..." vydala jsem ze sebe a přitiskla se co nejvíc na Sáru. Zabořila jsem hlavu do její mokré hrudi a přivřela oči.

Nějakou dobu jsme tak stály, dokud se Sára neozvala „Už jen pokapává, pojď rychle ke mně, ať se tam můžeš zahřát..."

Zvedla jsem hlavu „Dobře," pošeptala jsem ji a spolu jsme rychle došly až domů ještě předtím, než se to opět rozpršelo.

„Dáme si teplou vanu, aby ses zahřála, co ty na to?" zeptala se mě Sára.

Přikývnula jsem „Je mi pořád docela zima..."

„Tak pojď," pronesla Sára a vzala mě za ruku do koupelny. Byla obrovská, pomalu větší než můj pokoj, ale neměla jsem se čemu divit. Velký dům bude mít velkou koupelnu „Sundej si oblečení, já zatím přichystám vodu..." pronesla dívka. Přikývnula jsem a pomalu ze sebe začala sundávat mokré prádlo. Přítelkyně napustila vanu a pobídla mě, ať si tam vlezu, že nám ještě připraví náhradní oblečení.

Poslechla jsem ji a s úlevou jsem si sednula do teplé vody „To je příjemný..." klidně jsem pronesla, a poté jsem se ohlédla ke dveřím, vyčkávajíc na Sáru.

Dívka přišla za krátkou dobu spolu s oblečením „Promiň, přemýšlela jsem, co ti mám vzít..." usmála se a začala se svlékat.

„To jsi celou dobu byla v mokrém? Nastydneš..." řekla jsem tiše.

„Nemusíš se o mě bát," řekla klidně dívka a naznačila mi, ať se šoupnu. Udělala jsem to. Sára si tak sednula za mne a přitáhla mě k sobě. Následně mě objala a položila si bradu na moje rameno „Tak je to lepší, nemyslíš?"

Opřela jsem se o přítelkyni „Je to lepší," řekla jsem klidně a přivřela oči „takový uklidňující..."

Sára se zasmála „Trochu mi to připomíná lázně," zarazilo mě to. Ohlédla jsem se na ni, na což ji ale jedna ruka zamířila k mému prsu a druhá k mému rozkroku „teď ale můžu dělat přesně to, co jsem tam chtěla dělat celou dobu..."

„Eh?" vydala jsem nechápavě ze sebe. Přítelkyně se jen tiše zasmála a pronikla do mě prsty „To jsi... chtěla celou dobu dělat?"

Přítelkyně se zasmála a pošeptala mi do ucha „V těch plavkách jsi byla tak sexy, měla jsem chuť je z tebe strhat, ale zároveň tě schovávat..."

Zrudnula jsem, chtěla jsem ji na to odpovědět, ale dívka svůj pohyb ruky zrychlila a zároveň si začala hrát s mojí bradavkou. Trochu to bolelo, ale zároveň se mi to líbilo. Dávala jsem to Sáře dost najevo, hlasitě jsem jí sténala přímo do ucha. Tentokrát jsem to nemusela držet v sobě a mohla jsem se bez starostí ponořit do té rozkoše. Byla jsem blízko vrcholu a Sára to zjevně poznala, protože přestala. Zarazilo mě to „Proč jsi přestala?" zaskučela jsem.

„Sedni si na roh vany a roztáhni pořádně nohy," přikázala mi.

Udělala jsem, co řekla a trochu se zasmála „Tohle bys mi taky udělala v těch lázních?"

Dívka si kleknula mezi moje nohy a začala mi olizovat stehno „Ne, to už by bylo až moc nápadný..." pronesla s jazykem se pomalu blížíc k mému rozkroku „nebo tě ta představa snad vzrušuje?" ještě dodala, než mě začala olizovat.

Zarazil mě její dotaz, ale naštěstí jsem ji nemusela odpovídat. Obě dvě jsme se opět ponořily do sexu, nic jiného nás nezajímalo. Chytila jsem přítelkyni hlavu cítíc, že jsem se opět blížila vrcholu. Udělala jsem se, ale to Sáru nezastavilo, ještě nějakou dobu poté mě olizovala. Náhle jsem se začala trochu klepat, ale ne rozkoší, nýbrž zimou. Dala jsem si ruce kolem těla a začala jsem si trochu hladit ramena „Je ti zima?" zeptala se mě dívka, jakmile si toho všimnula.

Přikývnula jsem „Trochu..."

„Chceš ještě do vany, nebo už vylezeme?" neodpověděla jsem ji, místo toho jsem si opět sednula do vany a uvelebila se před ni. Sára se zasmála a objala mě „Dobře, beru to, jako že chceš být ještě ve vaně..."

Přikývnula jsem „Je to příjemný..."

Ještě jsme tam nějakou dobu v tichosti relaxovaly, než jsme se definitivně rozhodly vylézt. Sára mi půjčila její roztrhané rifle, černé tílko, přes které jsem si naštěstí mohla přehodit nějakou její černou teplejší mikinu s bílým nápisem, byla vcelku volná a tak nějak připomínala můj styl „Překvapuje mě, že máš něco takového..."

Sára na mě pohlédla, ale potom se usmála „Ne, tahle mikina je pro tebe..." překvapilo mě to, čehož si všimnula a ještě dodala „když jsem procházela kolem obchodů, tak jsem si jí všimnula ve výloze."

Trochu mě to zarazilo „Nemusíš mi kupovat věci..." řekla jsem.

„Já vím, že ne..." usmála se na mě a dala mi pusu na obočí „ale já chci..."

„Miluju tě..." zareagovala jsem, ale poté jsem si kýchnula.

Sára se zasmála a pohladila mě po hlavě „Děkuju..."