Let's pretend...

2.11

Po měsíci...

*Pohled Harry*

"Harry, prosím. Už se musíš sebrat. Je to už měsíc a my tě potřebujeme, kámo." Mluvil ke mě Louis, který je při mě poslední dobou pořád, dokud se neseberu, někam neuteču a on mě dovleče domů. "Nech mě," zakchraptěl jsem. Můj hlas už není můj hlas. Zní jako by mi bylo 50 a ne 21. "Harry, nemůžeš pořád jenom pít! Viděl jsi se v zrcadle?" zakřičel na mě až jsem sebou cukl. "Nechci," automaticky jsem odpověděl. Nemusel jsem ani poslouchat, co mi říká. 'Nechci' a 'Nech mě' zabere vždy. "Ale mě je úplně u prdele, jestli chceš nebo ne! Ty se prostě zvedneš, vysprchuješ a ihned potom pojedeme na letiště a letíme do LA! A je mi kurva jedno, jestli se ti to líbí anebo ne!" koukal mi do očí a pevně mě držel za bradu. 

*Pohled Charlotte*

"Oukej, a co takto?" zeptala jsem se a hodila se smýchem další "svůdnou" pózu. Právě jsem byla v ateliéru na photoshooty. Didier se hlasitě zasmál a znovu začal fotit. Byl to náš soukromý foťák, který jsme si pořídili. Didier je můj kamarád, který se mnou pracuje. Je to číňan s francouzským jménem žijící v LA. Je to vtipné, ale pravdivé. Mám ho opravdu ráda a je mi jako bratr, tedy sestra, díky své orientaci. Nevím, jak je to možné, ale mám v okolí velké štěstí na gaye. Díky za ně. "Bože, Lottie! Ty jsi měla být modelka! Na todle je tě škoda." Mlaskl si a ukázal mi fotku. Byla jsem tam krásná. Opravdu krásná. Oči se mi po dlouhé době, konečně, leskly i něčím jiným než slzami. Bylo to jako bych byla nový člověk, nová Charlotte. 

"Lottie, potřebuji s tebou mluvit." Prišel za námi náš šéf. Kývla jsem na něj a ihned se za něm vydala. Pouze mi oznámil, že mě za zítřek potřebuje celý den a nechal mě jít. Jsem ráda, že právě on je můj šéf, protože i přes mých nedostatek zkušeností mi důvěřuje a díky němu je teď Ed Sheeran můj velmi dobrý známý. Samozřejmě neví, že já jsem ta Lottie, která Harryho opustila. To by mi asi neodpustil. 

Druhý den...

*Pohled Harry*

"Fajn, a co jako teď? Pochybuji, že jsi mě vytáhl do LA jen tak." Promluvil jsem na Louise, který mě někam vezl. Ihned po příletu jsme si oba lehli a nepromluvili spolu ani slovo. Všechen alkohol z mého domu v LA mi Louis vyhodil a vzal mi klíče. Chápete to? Vězeň ve vlastním domě. 

Louis mi otevřel dveře spolujezdce od jeho auta a já si naštvan nasedl. Cesta nebyla dlouhá, ale ani krátká. Chvíli jsem nechápal, kde jsme, ale nakonec jsem uviděl ceduli, která potvrzovala, že jsme u fotografického studia. "Vážně? Teď jdeme fotit photoshoot?" zeptal jsem se posměšně, když jsme oba vystoupili. "Harry, drž už konečně hubu!" křikl na mě, čapl mě za paži a odtáhl mě do budovy. Vešli jsme do jednich dveří a tak jsme uviděli zbytek skupiny, Paula, Lou a ještě jednoho muže, který to tu asi vlastnil. 

"Takže jsme domluvení. Za chvíli jsem pošlu Charlotte a ona se vám bude věnovat, tedy spíše vám pomáhat slečno." Usmál se na ni a někam odešel. Nevnímal jsem nic, ani hlasy okolo sebe, pouze to, že jsem přijde Charlotte. Charlotte. Jako moje láska. Moje všechno. Moje budoucí bývalá žena. "Harry! Kurva, mluvím na tebe!" opět na mě někdo zakřičel. "Musím jít," vykoktal jsem a otočil se na patě tak rychle až jsem do někoho vrazil. 

*Pohled Charlotte*

"Jdeme se bavit!" křikl mi do ucha Didier, když jsme odcházeli z práce. "Let's do it!" křikla jsem taky a oba jsme se začala znovu smát. Nasedli jsme do jeho auta a odjeli ke mě do bytu, abychom se mohli převléci. Ne, že by Didier u mě bydlel, ale má u mě ve skříni pár svých kousku oblečení. 

Právě jsme projížděli kolem vil, které se tu nechází, když jsem uviděla někoho mě známého. A ne jen mě. "Bože, Lottie! To je Harry Styles a Louis Tomlinson! Bože, oni jsou naprosto k sežrání! Jak já je miluji! Jsou dokonalý pár!" křičel jako fanynka Didier a já se musela začít smát. "Louis má přítelkyni." Promluvila jsem po chvíli. Chybí mi. Myslím Harry. S Louisem jsem se viděla během mého pobytu v Londýně jen jednou, ale i on mi chybí. Ale Harry víc. "Lottie, to je jen na oko." Mlaskl si a podíval se na mě jako na idiota. "Didiere, jejich sex nebyl jen na oko," mrkla jsem na něj, "a vím, že s ním nespal Harry." Široce jsem se usmála a poté si zasněně povzdechla, když jsem si vybavila nás společný sex. 

"Kopni to tam," smál se Didi a já do sebe kopla další vodku. Asi jen třetí, ale i tak mi to již stouplo do hlavy. Naposledy jsem pila, když mi bylo 17, to je před třemi lety. "Řeknu ti tajemství," zašeptala jsem se smíchem do jeho ucha a objala ho volnou rukou, "Harry je Bůh sexu. Vím to,udělal mi to tak jako nikdo jiný." Hlasitě jsem se rozesmála a on se mnou. "Ty už nepij," znovu se zasmál a rozešel se k baru, aby za nás zaplatil.

"Kočko, jde se do práce." Zasmál se, když jsem se vzbudila. Stál u mé postele s prášky na bolest hlavy a pomerančovým juicem, který jsem ihned vypila. "Díky," usmála jsem se na něj, vysprchovala se, převlékla a mohli jsme do práce. 

"Charlotte," promluvil za mými zády můj šéf. Opatrně jsem se zvedla ze židle, na které jsem seděla a otočila se čelem k němu. Bylo mi zle. Hlava mi třeštila, jako by v ní někdo mlátil do zvonu a žaludek jsem měla jako na vodě. Nikdy mi tak špatně nebylo a že jsem toho již zažila. "Jsou tady," promluvil tišeji, když viděl, jak vypadám. Pouze jsem přikývla, cucla si vody a vydala se do místnosti spolu s ním. Co budu dělat mi řekl ještě včera, než jsem odešla domů a poté do baru. Kéž bych si aspoň pamatovala, co všechno se dělo. Vím, že jsem měla asi třikrát vodku a několikrát mojito. "Vstupte sama, já si musím něco zařídit," mrkl na mě a odešel do své kanceláře a následně pryč.

Opatrně jsem otevřela dveře a vstoupila do místnosti. Nikdo si mě nevšiml, ale já si všimla všech, dokonce i Harryho, který stál zády ke mě. "Harry! Kurva, mluvím na tebe!" zakřičel na něj Liam a to bylo poprvé, co jsem ho slyšela promluvit vulgárně. "Musím jít," vykoktal. Jeho hlas. Ten hlas, který jsem milovala, byl pryč. Teď tu byl hlas, který zněl jako hlas starého alkoholika. A to měla měla být moje láska, kluk, pro kterého jsem byla schopna vzdát se všeho a vzdala jsem se, pokud to znamenalo jeho ochranu. Prudce se otočil a vrazil do mě. Ani jeden jsme to nečekali proto jsme se trochu zakymáceli než mě chytil jeho velkýma rukama, které již nebyly tak svalnaté jako když jsme se viděli naposledy. Vypadal jako anorektička. Chvíli jsme na sebe koukali, než se mi zvedl žaludek a já se byla nucena mu vyškubnout a utéct na nejbližší toaletu. Cestou jsem vrazila do Didiera, takže jsem věděla, že budu mít společnost. Bohužel...

Další díl je zde! Hurá! (Dobře, zase to nepřehánějme ;)) Doufám, že budete spokojeni.
Část bych chtěla věnovat všem, kteří mi někdy napsali komentář k jakékolik části anebo dali vote. Opravdu moc to pro mě znamená. 
Dále bych vám chtěla poděkovat za úžasných 5 173 přečtení! Jste úžasní!
Omlouvám se za chyby ;)
1+ komentář a nějaké to vote, opět si pěkně prosím :)

Díky, Dee xx