Je to již dva roky, co jsem nikoho z nich neviděla, zatím. Ani svého strýce, i přes to, že jsme v kontaktu. Nikoho. Chyběli mi. Všichni. Ale nejvíce on. Nemohla jsem se zbavit myšlenek na toho kudrnatého idiota, který si o mě udělal z ničeho nic vlastní obrázek a nenechal si ho vyhodil z hlavy. I když, možná ano jinak by mi nevolal, že? Abych to uvedla na pravou míru, ještě dva dny po odchodu jsem měla zapnutý svůj telefon, ze kterého jsem zařizovala vše ke svému novému životu, proto vím, že mě hledal. Dobře, taky mě hledal na twitteru, ale to už je jiný příběh.
Teď žiji v Austrálii a vychovávám malou holčičku jménem Katerina, o které neví ani moje rodina. Není moje, aby bylo jasno. Když jsem se nastěhovala do Sydney potkala jsem zde jednu ženu, která měla měsíční miminko. Hodně mi pomohla, stala se mojí kamarádkou, ale potom onemocněla. V tu chvíli přišel čas, abych pomohla já ji. Ona bohužel svůj boj prohrála, ale ještě předtím mě udělala malé Katie poručnicí a následně jsem si ji osvojila. A tak jsem se stala matkou. Dnes jsou Katie necelé dva roky, ale je to nejhezčí mladá dáma, která se na tomto světě nachází.
Nemohla jsem s dítětem pokračovat ve škole tak jsem začala pracovat s tím, co mi šlo nejlépe hned po cvičení - styling. Vím, že jsem si při odchodu říkala, že se slavnými nechci mít nic společného, ale moje konexy z Londýna mi umožňují být poradkyně mladým hvězdám, které začínají. Jako žena s dítětem samozřejmě necestuji, ale pracuji z domova. Malá se také chytá ve světě módy a občas mi poradí s tím, že klobouk nebo mašle tomu dodá ten správný šmrnc. Sice se to k sobě nikdy nehodí, ale i tak jsem ji za to vždy moc vděčná. Je to moje slunce, moje vše.
Možná vás zajímá, jak to mám s muži. Odpověď je nijak. Chtěla jsem vztah, ale nějak mi to nevychází. Možná se dnešní muži bojí svobodné matky nebo co já vím. Nevidím jim do hlavy. Ale! Jeden muž se v mém životě nachází. Jmenuje se Mike, Mike Swift. Bydlí se mnou a malou Katie v mém domě, ale nikdy jsme spolu nic neměli. Mike je totiž 100% homosexuál. Neberu mu to zazlé, je to můj nejlepší kamarád a nejroztomilejší gay, kterého znám. A že jich znám. Je to zároveň můj spolupracovník ve světě módy a druhá máma pro Katie - vlastně třetí."Mike! Honem, už teď jdeme pozdě." Křičela jsem na svého kamaráda, když jsme se chystali na letiště. Dnes mě má přiletět navštívit můj strýc, protože zde musí zařizovat nějaké věci skrz své povolání - nezajímá mě co to je - a Mike se nabýdl, že mě odveze, protože Katie chce jít se mnou. "No jo," ozvalo se z koupelny a poté se zjevila i jeho vysportovaná postava. Oba prostě milujeme sport a módu. Co na to říct, jsme jako jeden. "Připoutáš malou? Jenom zamknu." Zamumlala jsem a on si ihned malou vzal do náručí a běžel s ní k autu. Občas mi přijde, že nemám jen jedno dítě, ale hned dvě. Byla jsem nervózní z toho, jak Tom zareaguje na moji dceru nedceru.
Když jsem nasedla do auta byl tam slyšet dětský zvonivý smích, který mi ihned vykouzlil úsměv na tváři. Znělo to tak krásně, bezstarostně.
"Lott?" oslovil mě Mike, kdyžž jsme již stáli na letišti a čekali až si mě můj strýc najde. Malou jsem držela v nářučí, aby mi nikam neutekla a ona mě hladila ve vlasech, které mi nyní sahaly těsně nad zadek a jsou světlejší než bývaly. Sluníčko dělá svoje. "Hmm..?" zamumlala jsem a malou si popohodila, aby mi nevapadla z rukou. "Už asi jde a není sám." Řekl, když viděl mého strýce. Znal ho z fotek, které jsme měli doma. A měl pravdu, za ním se nacházeli mě tři moc dobře známe postavy. "Co ten tu dělá?" vypadlo ze mě, ani nevím jak, čímž jsem donatutila Katie obrátit zrak na postavy, které se knám blížili. "Mike, jsi můj snoubenec!" řekla jsem rozkazovacím hlasem a hlasitě polkla. Byla jsem nervózní a malá to asi vycíítila, protože se ke mě ještě víc netiskla a dálavala mi polibky na tvář.
"Ahoj," pozdravila jsem, když ke mě, tedy k nám, došli čtyři postavy. "Jaký byl let?" všimla jsem si toho jen já, že je můj hlas jako skřípnutý? Eleanor a Louis se začali usmívat, ale Tom a Harry byli jako dvě identické sochy, které koukají na mě, mého kamaráda a mou dceru. "Todle je Mike a Katerina. Zlata, todle je Harry, Louis a Eleanor. Tomase oba znáte." Představila jsem je, když se stále nikdo neměl k řeči. "Mike, vezmeš prosím malou?" zeptala jsem se a on se pro ni ihned natáhl. Malá se k němu ihned přitulila, ale i tak mě stále sledovala. Ona se mnou byla veloženě citově spojena. Když mě bylo smutno i ona byla smutná a na opak. Přistoupila jsem k Eleanor a Louimu, kteří mě ihned objali, jako by to bylo naposledy. A potom přišly na řadu naše sochy. Nejprve Tom, který mě držel tak pevně až jsem měla pocit, že nemůžu dýchat a nakonec on. Když se mě dotkl jako by mnou projel elektrický proud. Bylo to jako kdysi. "Mami," kuňkla Katie čímž upoutala mou pozornost. Šíleně se vrtěla v Mikovo náručí proto jsem si ihned vzala do té své. "Copak?" zeptala jsem se s lehkým úsměvem a ona mě ihned objala. "Já mám hlad." Zašišlala mi do ucha a já se široce usmála.
"Vítejte v našem domě." pronesla jsem, když jsme vstoupili do haly. Malá se ihned rozutekla do obýváku, kde si pustila jednu ze svých oblíbených pohádek, na které kouká věčně a Mike se ujal rozdělení pokojů. Nikdo se mě ještě neptal na nás vztah s Mikem a já jsem za to asi vděčná. "Mami, jsi v televizi!" z obýváku se ozval dětský křik, který upoutal mnou pozornost. Byla jsem tam a nebyla jsem jediná...Jsem zpět! Jste happy? Doufám, že ano protože jinak nevím co budu dělat!!! #Joke! Jak jste si jistě všimly je to pokračování, o které mi některé z vás psaly. Zatím nic moc, ale máte tam i Harryho, se kterým to bude složité a z Lottie je máma! Zbytek boyů tam teprve bude a Mike časem zmizí - ještě nevím, co s ním udělám.
Malou Katie budu psát naprosto normálně - žádná šišlavá řeč, protože už asi ani nevím, jak se v tomto věku mluví tak si to prosím domyslete.
Doufám, že se vám úvod líbí a budu vám vděčná za komenty a vote. U každé části budu chtít aspoň jeden komentář ať vím, zda to má vůbec smysl psát. Protože jsem schopna to ze dne na den ukončit - věřte mi ;)Díky, Dee xx
ČTEŠ
Let's pretend...
Fanfiction"Cože? S ním?" vykřikla jsem zděšeně, když jsem ho viděla. "Tome, to mi nemůžeš udělat! Já myslela, že jsme přátelé!" byla jsem vyděšená a naštvaná. "No tak, Charotte. Vždyť je to jen na půl roku." - "Vždyť se nesnášíme, děláme si naschvál a já mu m...