*Pohled Harry*
Byl jsem v koupelně a snažil jsem se zastavit krvácení nosu, které se mi díky Louisovo ráně spustilo. Holka, se kterou jsem si ještě před pár minutami užíval, přišla za mnou v Lottiině tričku, které jsem měl ve skříni ještě z doby, kdy jsme spolu byli poprvé. Pod ním neměla nic. Pouze jsem se na ni zamračil a znovu se otočil k umyvadlu. "Obleč si svoje oblečení," zavrčel jsem na ni, když jsem zastavil vodu. Nechci ji tu, není k tomu důvod. "Půjdeme ven?" zeptala se a ruce zvedla trochu víc, než je měla před chvílí a tím ukázala kousek místa, které by nikdo neměl vidět. "Jo," znovu jsem zavrčel a odešel jsem do mého pokoje. Rychle jsem na sebe natáhl kalhoty, triko a čekal, až se slečinka oblékne. Měl jsem pocit, jako by schválně zdržovala. "Pohni kočko," promluvil jsem, když už jsem neměl na ni trpělivost.
"Uvidíme se?" zeptala se nadějně a já se na ni podíval. Při pohledu na ni jsem necítil nic. "Možná," přikývl jsem, nechal se od ní políbit a vyrazil zpět domů. Cestou jsem se zastvil v hračkářství, kde jsem koupil velkého plyšového medvěda a v květinářství a koupil jsem spoustu rudých růží, takových které Lottie miluje. Dal jsem je na zadní sedadlo svého auta a sám si do něj sedl.
Obě věci jsem vyndal z auta jsem vzal do rukou a snažil se otevřít dveře. Nakonec mi je otevřel Louis, který se nejspíš někam chystal. Pouze se na mě zamračil a víc to neřešil. Prošel jsem kolem něj a šel směrem k pokoji, kde je nyní Lottie. Věděl jsem, že bude spát, ale nemohl jsem ji nechat samotnou. Oaptrně jsem otevřel dveře a vešel dovnitř. El seděla na křesle a četla si další z knih od Johna Greena, kterou jistě opět dostala od Louise. Ani si mě nevšimla, proto jsem pouze věci z mých rukou položil na kříňku u dveří a sám jsem se uložil na postel vedle Lottie. Opatrně jsem ji vzal polštář a její hlavu si položil na mou hruď. Něco zamumlala, ale ani to nedokázalo přinutit El, aby vnímala okolí. Ani nevím, jak ale během chvíle jsem usnul.
*Ráno*
Probudil jsem se a Lottie stále spala. Květny, které jsem ji včera koupil byly dané ve váze a stále na místě, kde jsem je včera nachal. Medvěd seděl v křesle a Eleanor právě vycházela z koupelny. I ona se na mě zamračila, sundala medvěda z křesla a sama se tam usadila. "Eleanor," promluvil jsem a ona ke mě vzedla od knihy hlavu. "Nemluv na mě Harry! Todle si posral a na plné čáře," zašeptala a svůj zrak přemístila na Lottie, které se začala probouzet. "Ahoj," zašeptal jsem a dal jsem ji vlasy z obličeje. Lehce ji cukly koutky úst a poté se pořádně posadila. Chvíli koukala kolem sebe, než se začala pomalu zvedat. Přišla mi trochu mimo. Došla k Eleanor a sehla se k ní, aby ji objala. Ale v tu samou chvíli se otevřely dveře a ona se rozběhla k Louisovi. Já i Eleanor jsme na ni koukali jako by to nebyla naše Lottie. Louis ji obímal jako by ji několik let neviděl. "Musím s tebou mluvit," pošeptala mu, ale dost nahlas, abychom to slyšeli.
*Pohled Charlotte*
Odešla jsem s Louisem z pokoje do kuchyně, kde mi chtěl Louis udělat snídani. Jediný důvod, proč jsem s ním chtěla mluvit byl ten, že jsem mu chtěla poděkovat. Za vše.
"Lottie?" zeptal se, když už jsem jedla. Pouze jsem zvedla k němu můj stále unavený zrak a tím ho přinutila k řeči. "Pamatuješ si něco z doby, kdy jsi přijela?" zeptal se opatrně a já odložila svůj chéb zpět na talíř. Nepatrně jsem se k němu naklonila a on udělal to samé. "Nic, ale měla jsem vážně divný sen." Zašeptala jsem tajemně a on se ještě víc ke mě naklonil. "Jaký?" - Harry se vyspal s jinou holkou a tím u mě skončil." Znovu jsem si vzala do ruky svůj chléb a opět se podívala na Louise. Koukal se do svého talíře a vypadal, jakoby nad něčím přemýšlel. "Loui?" zeptala jsem se a on se na mě zalamaně podíval. "Lottie, Harry on.." odmlčel se a v než znovu začal mluvit přiběhl do kuchyně Harry a v ruce držel obrovskou kytici růži, které mi podával.
Chtěla jsem si je vzít do ruky, ale něčí ruce, které mě zvedly do vzduchu mi v tom zabránily. Lehce jsem vypískla a začala se spolu s irským smíchem smát. "Nialle!" objala jsem ho a on mě objal ještě těsněji. "Už tě nenechám odejít," mrkl na mě, když mě pustil a já putovala do dalšího obětí.
Když mě každý dostatečně pomačkal, konečně jsem si od Harryho převzala kytici růží a zabořila do nich můj nos. Když jsem se dostatečně nabažila jejich vůně, přitiskla jsem své rty na jeho tvář a sladce se na něj usmála.
Seděla jsem na gauči a četla jsem si příbalový leták prášků, které jsem měla začít brát již v LA. Cítila jsem, jak si vedle mě někdo přisedl, ale já dále měla své oči zabodnuté v příbalové informaci a začínala jsem litovat, že jsem něco jako je řezání svého zápěstí udělala.
"Lottie, chci se tě na něco zeptat." Promluvil mi Harry u ucha. Cítila jsem, jak se mi na krku udělala husí kůže, ale předstírala jsem, že se to nestalo. "Dobře," taky jsem zašeptala a on vzal mé ruce do těch jeho velkých. "Lottie, vím, že byla chyba z LA odejít a nechat tě tam stát, ale já musel. Tady je můj domov a sem patřím. To, co jsem řekl na letišti stále platí a já," odmlčel se a jeho zrak mi sklouzl na mé rty. Automaticky jsem si dolní ret kehce zkousla a viděla jsem, jak se jeho zorničky rozšířiily. "Miluju tě," vydechl těžce hned poté, co se mi podíval do očí. "Taky tě miluju," zašeptala jsem a on mě políbil.
Seděli jsme na gauči, tedy Harry seděl a já o něj byla opřená, a povídali jsme si. O blbostech. O nás. O budocnosti. Po chvíli přišel Louis a když nás vidětt spolu, v obětí a vyměňující si své polibky, byl zklamaný - naštvaný. Neřešila jsem to a šla si konečně dočíst příbalovou informaci.
Další díl, po nějakých pěti dnech. Moc se vám za to omlouvám, ale jak jsem již řekla, počítač mi každou neděli odjíždí do Mostu a já na něm mohu být pouze o víkendu.
Doufám, že jste konečně spokojené, protože Lottie je s Harrym! Jste happy?
Omlouvám se vám za chyby, které zde jistě budou :)Jak si myslíte, že bude vztah Charlotte a Harryho pokračovat?
DŮLEŽITÁ OTÁZKA!!!!!!!
Děvčata, kdo umí udělat krásný cover k příběhu na watttpad? Prosím, kontaktujte mě do zpráv, protože hodlám začít pomalu psát novou story a bez coveru nemohu začít ;) DÍKY MOC :)1+ komentář a vote mě potěší ;)
Mám vás ráda :)
Díky, Dee xx
ČTEŠ
Let's pretend...
Fanfiction"Cože? S ním?" vykřikla jsem zděšeně, když jsem ho viděla. "Tome, to mi nemůžeš udělat! Já myslela, že jsme přátelé!" byla jsem vyděšená a naštvaná. "No tak, Charotte. Vždyť je to jen na půl roku." - "Vždyť se nesnášíme, děláme si naschvál a já mu m...