2.29

485 40 5
                                    

Opatrně jsem se vyprostila z obětí všech osob, jenž byli v mém domě a usmála se na ně. Nebylo mi do smíchu, ale byla to jediná věc, kterou mohu udělat. Ignorovala jsem všechny osoby, chytla jsem Harryho za ruku a odvedla ho do pokoje, kde jsem byla celou noc a zamkla jsem za námi. "Mrzí mě to," zašeptala jsem, když jsem ho opět objala, "neměla jsem se ti schovat, ale potřebovala jsem být sama. Aspoň pár minut." Stále jsem svírala plyšovou hračku v ruce a neměla jsem v plánu ji pustit. "Už mi to nikdy nedělej," promluvil klidně a poté mě objal, "měl jsem strach." Dala jsem mu jemný polibek na rty, které měly větší objem a poté jsem ho objala.

Od toho dne šlo vše dobře. V mém domě bydlela i moje mamka a Harry si občas odskočil do Londýna, aby si vyřídil své povinnosti. Právě jsem byla v 5. měsíci a moje bříško začínalo být kulatější a kulatější. Hlavně za to mohl Harry, který do mě neustále cpe nějaké jídlo.

"Lott?" zeptal se již zmíněný Harry a já zvedla hlavu od notebooku, kde jsem hodnotila několik outfitů, které mi byli poslány na e-mail. Modest! se mě totiž rozhodl najat jako jednoho ze stylistů aspoň do doby, než budu na oficiální mateřské. Neříkám, že mě to bavilo, ale alespoň jsem se nenudila. Harry mě totiž nenechal dělat nic a moje mamka už vůbec nic. "Ano?" zeptala jsem se ho, když jsem notebook odložila na stůl a postavila se na nohy, abych si protáhla záda. "Budu muset do Londýna," zašeptal, protože se bál mé reakce. Když odjížděl poprvé bylo to v pohodě, ale čím častěji odjíždí, tím hůř to snáším. Nevím proč, ale mám pocit, že jestli to takto půjde dál tak si Harry někoho v Londýně najde a na mě zapomene. Prostě se bojím. "Fajn," řekla jsem a odešla do kuchyně. "Lott," chytil mě za ruku a dal mi polibek na čelo, "chci aby si zítra za mnou přijela a zůstala tam. Teď bych tam musel častěji a chci být každý den s tebou, s vámi." Jednu ruku položil na mé břicho a hladil ho. "Dobře," dojatě jsem se usmála a položila jsem jednu svou ruku na tu jeho.

"Harry, přemýšlela jsem." Přiznala jsem se po nějaké době, když jsme pouze stáli v obětí. Každý z nás měl jednu ruku na mém břichu a tou druhou jsme se objímali kolem pasu. Moje hlava byla opřená o jeho pevnou hruď a oba jsme se dívali na místo, kde se vyvíjelo naše miminko. "Darcy je moc krásné jméno," přiznala jsem, "a budu moc šťastná, když ho bude mít naše dcera." Opatrně jsem zvedla hlavu a podívala se do Harryho očí, ve kterých se začaly odrážet jiskřičky štěstí. Už tři týdny vím, že čekám holčičku, ale doteď jsem nevěděla, jak to Harrymu sdělit. On stále chodil a vymýšlel nová a nová jména, protože si myslel, že je pohlaví neznámé. Darcy z nich bylo nejhezčí.

Seděla jsem večer na posteli a rychle si házela do tašky oblečení. Přes slzy jsem téměř neviděla, ale to mi bylo nyní fuk. Před dvěma minutami mi zazvonil telefon. Neřešila jsem, že je půlnoc a ihned jsem to zvedla. Stále jsem čekala na hovor od Harryho, že v pořádku dorazil. Volal mi Louis, že měl Harry autonehodu a nyní je v kómatu na pokoji. Bála jsem se. O něj, ale i o naší dceru.  Bála jsem se o všechny. S mamkou jsme ihned nasedly do auta a vydaly se na místo, kde leží můj Harry.

A takto jsem se dostala až sem. Právě ležím na pokoji na Gynekologicko-porodnickém oddělení  a v ruce držím náš malý uzlíček. Harry se stále neprobral a já jsem na vše sama. Velikou podporou je mi Louis, který bude i kmotr pro naší Darcy Louise Styles. Na druhém jméně jsme se s Harrym nedokázali dohodnout, proto jsem ho vybrala sama, po Louisovi, když už se o nás i s Eleanor staral. Eleanor, se kterou se Louis mimochodem rozešel, bude kmotra naší dcery. Ať už se jim to líbí anebo ne.

"Lottie! Mám pro tebe skvělou zprávu!" křikl Louis, když vběhl do mého pokoje. Divím se, že svými prudkými pohyby neprobudil Darcy, ale ve mě vyvolal pocit zvědavosti. "Harry se probudil," řekl a tím mi vykouzlil po čtyřech měsících úsměv na tváři.

*Pohled Harry*

Seděl jsem na neznámé posteli v nemocnici, o které jsem neměl ponětí, co je zač. Dveře se opět otevřeli a do místnosti vešel opět Louis a tentokrát sebou vedl krásnou dívku. Viděl jsem, že na sobě měla tu samou košili jako já, takže tady musela ležet, ale nevěděl jsem proč. Vždy, kurva, ani nevím, proč tu ležím já! "Čau kámo," pozdravil jsem ho, "koho vedeš? Já myslel, že jsi s Eleanor." Podotkl jsem, když jsem viděl, jak se na ní usmál. "Harry?" ozvala se ta holka, ale už se neusmívala. Řekl bych, že se její velké modré oči začaly plnit slzami. "Kdo jsi?" zeptal jsem se a ona se otočila na Louise a lehce se na něj pousmála. "Musím jít za Darcy, bude mít hlad. Měla by se každou chvíli probudit." Utřela si rukou slzy a poté odešla. Ucítil jsem uvnitř menší náznak žárlivosti. Vždy jsem chtěl dceru, která se bude jmenovat Darcy. A záviděl jsem ji, že ona ji má. "Kdo to byl?" zeptal jsem se Louise, když jsem se vzpamatoval z mých myšlenek. "Hned jsem zpět," šeptl a odešel.

Nebyl jsem v pokoji sám, ale dlouho. Dveře se opět otevřely a do pokoje vstoupila vysoká blondýna. Byla krásná, ale nebyla můj typ. Byla lehce umělá. "Ahoj?" pozdravil jsem a ona si ke mě přisedla. "Bože, Harry! Jsem tak ráda, že jsi se konečně probral. Tak moc jsem se bála, že tě ztratím." Mluvila a mluvila a já na ni překvapeně koukal. "Vážně?" zeptal jsem se a ona přikývla. "Myslím, že teď se už vše může vrátit do příprav svatby a všeho okolo." Usmála se na mě a já překvapeně zalapal po dechu. "Brzdi, kočko, absolutně netuším o čem mluvíš! Vždyť ani nevím, kdo jsi." Překvapeně jsem mluvil a podíval jsem se na její levou ruku, kde měla jemný prstýnek, který vypadal jako zásnubní. Sakra. "Harry, já vím, že jsi se praštil do hlavy, ale nedělej si ze mě srandu. Jsem Emily, tvoje snoubenka." Usmála se na mě a chytila mě na ruku. Začala mi vyprávět, jak jsme se potkali a že jsme náš vztah hodně dlouho drželi v utajení a že ho stále držíme, i když plánujeme svatbu. Byl jsem hodně mimo a dokázal jsem odpřisáhnout komukoliv, že s touto ženou nemám žádnou budoucnost. Vůbec žádnou...


Nová část, která byla spíše letem světem, ale pro mě byla velice důležitá. Doufám, že se vám bude aspoň trochu líbit.

Omlouvám se vám za chyby :)

1+ komentář a vote, prosím ;)

Mám vás ráda,

Díky, Dee xx

Let's pretend...Kde žijí příběhy. Začni objevovat