Na začátek něco o mě - jmenuji se Charlotte O'Dell a pocházím původem z Irska. Je mi 18 let a před dvěma měsíci jsem se přestěhovala ke svému strýci do Anglie, do Londýna, protože jsem už z domova chtěla vypadnout. Jsem zhruba 163 centimetrů vysoká bruneta s modrýma očima. Moje postava je normální, lehce vysportovaná a hubená. Mým největším koníčkem je běh a celkově sport. Nikdy bych ho za nic nevyměnila.
"Tome? Jsem zpátky!" křikla jsem na svého strýce a začala se zouvat ze svých tenisek. V domě bylo klid tak jsem to neřešila a vyběhla schody do svého pokoje, kde jsem se svlékla z oblečení, které jsem měla na sobě, když jsem byla běhat. Svlečená jsem vlezla do své koupelny, kde jsem si dala dlouhou sprchu. Po nějaké době jsem vyšla ze sprchy, zamotala se do ručníku a vlasy si zabalila do turbanu. Pomalu jsem vešla do svého pokoje, zapnula rádio a začala si užívat zbytek dne. V rádiu zrovna hrála nějaká rytmická písnička, když jsem již oblečená odcházela z pokoje. Seskakovala jsem zábavně schody, když se dveře otevřely a dovnitř vešel Tom s nějakým mužem a klukem. "Čaute děcka," usmála jsem se na ně a prošla kolem nich do kuchyně. Slyšela jsem ty tři, jak se něčemu smějí. S úsměvem jsem pokroutila hlavou, z mrazáku vytáhla čokoládovou zmrzlinu, našla lžičku a vydala se do obýváku, abych Tomovi oznámila mé plány na dnešní den. "Lottie, potřebuji s tebou mluvit. Mohla by jsi dojít vypnout to rádio a přijít dolů?" zeptal se opatrně Tom a lehce se na mě usmál. Jen jsem mu do rukou šoupla moji zmrzlinu a už jsem zábavně vycházela schody. Ze všeho si musím udělat zábavu, protože nesnáším ten pocit nudy. V pokoji jsem vypla rádio, čapla dopis od mámy a běžela zase dolů. "Přišel nám.." odmlčela jsem se, když jsem v místnosti viděla o další čtyři kluky víc. "..dopis." Nervózně jsem polkla a podívala se tázavě na Toma, který již v rukou neměl moji zmrzlinu. "Kde je zmrzlina?" zeptala jsem se a očima těkala po celé místnosti až jsem ji našla u blonďatého člověka, který se s ní ládoval.
"Dovolíš?" zeptala jsem se ho, když jsem k němu došla a celou krabičku jsem mu vzala z rukou. Vyndala jsem z ni lžíci na které bylo ještě trochu zmrzliny a slovem: "Na" jsem mu ji podala. Zaběhla jsem si do kuchyně pro čistou lžíci a i se zmrzlinou jsem se usadila na gauči a sledovala mého strýce, který se mnou před tím chtěl mluvit. "Na účet ti prý přijdou peníze na tu letenku. Nechápu, proč je neposlala mě." Řekla jsem, abych rozproudila konverzaci. Na Tomovi bylo značně vidět, že je nervózní a mě nedělalo prolém o něčem mluvit, nikdy. "Poletíš tam?" zeptal se zděšeně a já jen pokrčila rameny. Oko mu začalo cukat a já věděla, že je zle. "Nebo ne. Já ještě nevím." Rychle jsem to zamluvila a natáhla k němu ruku. "Co jsi mi prve chtěl?" zeptala jsem se a doufala, že se o mém výletě do Irska nebudeme teď bavit.
"Znáš skupinu One Direction?" zeptal se nadějně a já se na něj podívala s vytaženým obočím. "Slyšela jsem o nich." Přiznala jsem a kývla důležitě hlavou. "Prý má nějaký Henry, nebo jak říkali to jméno, problém a proto se posouvá turné. Ale víc o nich nevím. Nechceš mě doufám přemlouvat, abych s tebou šla na další kancert?" zeptala jsem se zděšeně, když jsem za sebou slyšela významné odkašlaní. Otočila jsem hlavu na kluka, který působil, že se ráno zapomněl učesat a pohledem jsem ho vyzvala k řeči. "Harry. Ten kluk se jmenuje Harry." Řekl nezainteresovaně a já zvedla opět obočí do nějaké výšky. "Fanoušek?" zeptala jsem se a on zakroutil hlavou na znamení nesouhlasu. Lehce jsem se zamračila a svůj pohled stočila opět na Toma. "Stal jsem se novým členem jejich managmentu a budu s nimi muset odjet na již zmiňované posunuté turné." Řekl trochu nejistě a já se začala radovat. Můj strýc nedávno přišel o práce v jedné vyhlášené firmě, protože se nepohodl se šéfem. Byla jsem ráda, že si tak rychle našel náhradu. "Vidíš, oba budeme cestovat." Řekla jsem nadšeně. "Ty pojedeš All around the world a já pojedu do Irska." Nadšení v mém hlasu bylo maximální, dokud ho Tom nezazdil jedinou větou: "Ty jedeš se mnou."
Ok.. Tak tady je prolog k mému novému příběhu "Let's pretend", který právě začínám psát.. Původně jsem ještě chvíli chtěla zdržovat, ale jedna skvělá baba mě tak trochu přemluvila přes SMS (díky Mama Horan :3 xx), abych ho přidala již dnes.. Užijte si to, přidejte vote a koment a hlavně se bavte ;)
Ps: Omlouvám se za chyby :)
Díky, Dee xx
ČTEŠ
Let's pretend...
Fanfiction"Cože? S ním?" vykřikla jsem zděšeně, když jsem ho viděla. "Tome, to mi nemůžeš udělat! Já myslela, že jsme přátelé!" byla jsem vyděšená a naštvaná. "No tak, Charotte. Vždyť je to jen na půl roku." - "Vždyť se nesnášíme, děláme si naschvál a já mu m...
