Let's pretend...

2.25

V noci jsem se probudila a cítila jsem se hůř, než jiné dny. Natočila jsem hlavu na stranu a podívala jsem se na budík, který jsem měla na nočním stolku. 3 : 05 am. Opatrně jsem vstala a vydala jsem se do koupelny, abych si mohla opláchnout obličej. Jakmile jsem tak udělala šla jsem do obýváku pustit si televizi a napít se vody. Stále mi bylo zle a měla jsem pocit, že se to zhoršuje. Motala se mi hlava a tím pádem se mi zvedal žaludek. Klasické moje ráno, ale nyní se to dalo považovat na druhou. "Lott? Proč nespíš?" slyšela jsem Eleanor, která šla dolů po schodech. Asi jsem ji vzbudila, což jsem nechtěla. "Omlouvám se," řekla jsem a chtěla jsem pokračovat, když se mi zatmělo před očima a já nebyla schopná na nic reagovat. Slyšela jsem, že na mě Eleanor mluví, ale já vnímala jen tmu, která se šířila a já do ní upadla úplně.

*Pohled Eleanor*

Vzbudila jsem se ve 3 : 20 am, když jsem slyšela kroky po domě. Vstala jsem z postele a šla se podívat, co se děje, když jsem viděla Lottie. Poslední dobou se mi nelíbila, ale oproti tomu, jak vypadala teď to bylo nic. Bála jsem se o ni a o její dítě. Snažila se něco říct, ale já ji neslyšela a poté jsem ji jen viděla, jak se chytá za břicho a jde k zemi. Rychle jsem k ní přišpěchala a zavolala jsem sanitku. Bála jsem se víc než před pár minutami.

Seděla jsem na chodbě v nemocnici a vytáčela jsem Louisovo číslo. Měli by o tom vědět, hlavně Harry, ale ten mi mobil nebral. Když jsem vše přes telefon vyřídila přišla řada na čekání. Čekala jsem zhruba dvě hodiny, když za mnou přišel doktor a řekl mi, že je Lottie nyní již na pokoji a spí. Nemohla jsem za ni, ale aspoň jsem věděla, že je v pořádku. Více méně. Seděla jsem a čekala. To bylo vše, co jsem mohla dělat.

Bylo okolo deváté, když se vedle mě posadila mladší sestra a podávala mi hrnek s kávou. Vděčně jsem jej přijala a poté jsem spatřila Louise, který k nám mířil i s ostatními kluky. Všichni měli v obličeji vepsaný strach až na něj. Na Harryho. Vypadal celkem otráveně na to, že se jedná o jeho dítě, ale klukům to asi bylo fuk.

"Jak jí je?" zeptal se ihned Louis aniž by pozdravil. "Teď jsou u ní doktoři. Od té doby, co ji sem přivezli spala." Řekla jsem, ale stále jsem koukala na Harryho. Nic. Zdálo se mi, že téměř ani nemrká. "Co mu je?" zeptala jsem se Louise a on pokrčil rameny. "Nelíbí se mi," odpověděl mi a poté se otevřely dveře od Lottina pokoje. "Můžeme za ní?" zeptala jsem se lékaře a on kývl. "Jenom potřebuji s někým z vás mluvit." Řekl a já jsem přešla k Harrymu a kývla jsem na doktora. Kluci šli za Lottie a já jsem s Harrym stála a čekala na to, co nám řekne doktor.

"Nechápe si tu slečnu O'Dell ještě zhruba týden. Její tlak byl velice nízký a navíc má virźu, takže její těhotenské nevolnosti jsou silnější. To proto ji bylo tolik zle v poslední době, jak jste uvedla." Podíval se na mě a já kývla. "Ale jakmile ji pustíme bude muset být více v klidu, než byla odeteď. Nestalo se v poslední době něco, co ji mohlo rozrušit?" zeptal se a já šla zpátky svojí pamětí. "Umřela jí známá," napadlo mě a on kývl. "Umřela moje babička, ne její známá." Promluvil vedle mě z ničeho nic naštavně Harry a já se na něj zmateně podívala. "Znaly se Harry. Nana ji měla ráda a Lottie měla ráda Nanu." Řekla jsem a on se na mě zamračil, ale už nic neřekl. "A otec dítěte? Neudělal ji nic? Zdá se mi, že smrt známé to nevysvětluje." Řekl a já se podívala opět na Harryho. "Otec dítěte to nemá v hlavě asi v pořádku." Řekla jsem tlumeným hlasem a odešla k Lottie do pokoje.

*Pohled Harry*

"Otec dítěte to nemá v hlavě asi v pořádku." Řekla Eleanor a já se musel zamračit. Vnímal jsem vše, co se dělo během rozhovoru, ale ani tato věta mě nepřinutěla cítit se jinak. "Pane Stylesi?" prmluvil na mě doktor, ale já jen nevnímal. Pouze jsem se otočil na patě a odešel jsem pryč.

*Pohled Charlotte*

Seděla jsem na posteli a bavila jsem se s klukama, když se otevřely dveře a dovnitř vešla naštvaná Eleanor. "Ahoj," pozdravila jsem ji s úsměvemm a i ona se o něj pokusila. "Ahoj, jak ti je?" zeptala se a dala mi polibek na čelo. "Lépe," řekla jsem po pravdě a čekala jsem, kdy se dveře opět otevřou a vejde Harry. Nic. Nechtěla jsem se na něj ptát, proto jsem byla ráda, když to za mě udělal Liam. "Kde je Hazz? Už od rána byl nějakým divný." Řekl a podíval se na Eleanor. "Je to idiot a nemá to v hlavě OK. Je divný, nepříjemný a všechno mu je fuk." Zamračila se ještě víc a to donutilo Louise, aby se zvedl a odešel. Prostě odešel.

*Pohled Louis*

Když nám Eleanor řekla, co se stalo na chodbě, ihned jsem se zvedl a šel jsem ho hledat. Našel jsem ho stát u skla, kde se koukal na novorozence. Vždy to dělá, když je v nemocnici a má čas. "Hazz, co se děje?" zeptal jsem se ho a on se na mě otočil. Zamračený, zničený a unavený. Ale neodpověděl. Opatrně jsem ho vzal za ruku a vedl jsem ho pryč od místa, kde stál. "Lottie tě potřebuje," mluvil jsem na něj jako na malé dítě a on se mi pokusil vytrhnout. "Stalo se mezi vámi něco?" zeptal jsem se a on se znovu snažil vytrhnout. Zkusil jsem ještě jednu otázku, neurčitou. "Jaké je venku počasí?" zeptal jsem se do větru a on  se ani nehnul. Nebránil se, nechtěl se mi vytrhnout. Své kroky jsem namířil na jiné oddělení, než jsem měl v plánu a zavedl jsem ho na oddělení psychologie. Nevěděl jsem, co se mezi nimi stalo, ale věděl jsem, že je na čase, aby se sem vrátil. Harry navštěvoval psychologii, když ho Lottie poprvé opustila. Jakmile ji znovu spatřil přestal sem chodit. Jako by ji nikdy neztratil. Předal jsem ho lékaři i se slovy, co se děje a odešel jsem opět za Lottie. Bez ni mu nepomůžu. Bez ni mu nikdo nepomůže.

"Lottie? Můžu být s tebou chvíli sám?" zeptal jsem se a ostatní odešli. Zeptal jsem se na to, co se stalo a ona mi vše řekla. Vše, co se stalo v ten den, kdy za ní přijel do Reading, aniž by věděl, že jede za ni. A mě to došlo. On si myslí, že ona už ho nechce, nemiluje, nepotřebuje. Jeho myšlenky ho zlomily, ublížily mu. Zabily ho.

Nová část! Nějak jsem se do toho zamotala a nevím, jak z toho ven. Sakra! Ale já z toho nějak vybruslím, snad.
Nevím, jestli jste si toho někdo všimnul, ale na svůj profil na Wattpadu jsem přidala svůj nový profil na ask.fm, kam mi můžete položit jakoukoliv otázku, kterou budete chvít. Speciálně kvůli vám jsem si ho založila, protože jsem zapomněla heslo na svůj starý účet. Silly me!
Omlouvám se vám za chyby.
Komentář i vote mě potěší ;)

Mám vás moc ráda <3

Díky, Dee xx