Let's pretend...

10. - The End

Ráno probíhalo jako každé jiné, jen s tím rozdílem, že mi bylo zle a že jsme se přesunuli do krásného hotelu, ze kterého jsem byla nadšená nejvíce asi já. Několik minut, možná až hodinu jsem se procházela po pokoji a vše sledovala, jako by mě za chvli měl někdo přijít vypakovat, proto jsem nepostřehla, že se okolo mého tělo omotaly dvě pevné paže, které patřili člověku, kterého mám ráda.
"Ahoj," šeptl a jeho horkéé ty přitiskl na mnou tvář. "Ahoj," tiše jsem vydechla a hlavu jsem opřela o jeho rameno. "Líbí se ti tu?" zeptal se a palcem u jedné ruky mi vytvářel jemné kroužky na břiše. "Hmm" nebyla jsem schopna ze sebe vydat nic jiného. Byla jsem šťastná, po dlouhé době šťastná a ničím jsem si to nechtěla nechat vzít.

Bylo přesně 9:15, když jsem se začala chystat s Michelle do města. Měly jsme jít koupit pro ni teď nejdůležitější věc a zjistit, jak na tom je, než bude muset v jednu hodinu, tu po pravým poledni, nastoupit do letadla a odletět domů. Zaslechla jsem jemné klepání na dveře a ihned poté zahlédla Michelle, která měla na tváři utrápený výraz. "Pojď jsem, kočko." Rozevřela jsem svou náruč a ona se mi do ni ihned schoulila. "Bude to v pohodě, uividíš." Šeptala jsem, ale sama jsem nevěděla, jestli je to pravda.
V lékárně jsem koupila jeden těhotenský test, protože Michelle z toho byla tak v háji, že nedokázala ani mluvit. Cestou ven jsem ho schovala do kabelky a šla ji odvézt na letiště, protože kluci měli práci. Myslím, že nám oboum to vyhovovalo. Když ji odbavili zavazadla šly jsme na záchod, kde jsme se dozvěděly pravdu. Chvíli jsem čekala u zrcadla, než vyšla s nepřítomným výrazem, který se po chvíli změnil na smutný a začala brečet. "Já..." začala, ale její hlas se zlomil a ona ke mě natáhla svou ruku. Nemusela jsem ani číst návod, abych poznala, co dvě čárky znamenají. I já si ho jednou dělala, ale můj vyšel negativně. "Zlato," zašeptala jsem a pevně ji objala. "V Londýně půjdu k doktorovi. Nevěřím tomu," zašeptala, když se trochu uklidnila. Test jsem uklidila do kabelky a obě jsme se vydaly rozloučit se. "Budeš mi chybět," zašeptala jsem a naposledy ji objala. "Ty mě," dala mi pusu na tvář a se skleněnýma očima odešela.

"Zlato?" zeptala jsem se, když jsem přišla do společného pokoje. Nikde jsem ho neviděla, ale když se ozval našla jsem ho v koupelně. "Ahoj," usmála jsem se a on mě ihned objal.
"Půjdeš dnes se mnou večer na večeři? Chci ti někoho představit." Řekl tajemně po dlouhé chvíli mlčení. "Kam půjdeme?" otázku jsem položila téměř ihned poté, co mě napadla. "Tajemství," zašeptal mi zatřeným hlasem do ucha a mě naskákala husí kůže po célém těle i na místech, kde by neměla. "Fajn," spíše jsem vydechla a on se uchechtl. "Začni se chystat." Mrkl na mě a zapnul si televizi. Šla jsem tedy do sprchy, kde jsem se důkladně umyla, oholila a vyčistila si zuby. Vycházela jsem z koupelny pouze v ručníku a druhým si sušila vlasy, když mi zazvonil telefon. "Harry, zvedni to prosím. Kdyby to nebylo důležité, tak tu nejsem." Křikla jsem na něj, protože seděl vedle mé kabelky. Koukala jsem na něj během toho, co jsem se oblékala a čekala, co udělá a on z kabelky vytáhl můj zvonící telefon a těhotenský test.

"Charlotte?" zeptal se a stále na něj koukal. Mobil jsme už neřešili ani jeden, důležitý byl ten test. Slíbila jsem Michelle, že nikomu neřeknu, že je těhotná, dokud to nebude mít potvrzené od doktora a to, že ho Harry našel byla chyba, velká chyba. "Já ti to vysvětlím," zašeptala jsem a začala urputně přemýšlet, jak mu to říct. "Čí je to dítě?" zeptal se zlomeným hlasem, ale stále koukal na test v jeho rukou. "Niallovo, myslím. Ale Harry," chtěla jsem pokračovat, ale on vyběhl z pokoje. Rychle jsem vyběhla za ním a bylo mi jedno, že mám jen dlouhé triko, které toho moc nezakrývalo. Niall měl pokoj na konci chodby spolu s Liamem a Harry běžel přímo tam. "Harry, stůj!" křičela jsem, ale marně. Rozrazil těžké dveře a než se všichni přítomní stihli vzpamatovat Niall už ležel na zemi a držel si krvácející nos. "Harry! Přestaň! Tak to není!" křičela jsem a horké slzy mi tekly po tvářích. "Harry," vzlykla jsem, když se znovu napříhl a jednu mu vrazil. Liam a Louis ho nakonec chytili a Zayn pomáhla Niallovi se postavit. "Co se sakra děje?" vykřikl Tom, který ani nevím, proč přišel. Musel se vyděsit, když vyděl mě, jak brečím, Nialla jak krvácí a Harryho jak se snaží uklidnit. "Charlotte je těhotná," začal a všichni přítomní zalapali po dechu. "Lott?" zeptal se opatrně Tom a já kývla na znak nesouhlasu, ale Harrymu to bylo i tak jedno. "A není si jistá, čí to dítě je!" křikl a znovu se snažil vytrhnout klukům. "Harry, určitě je tvoje." Snažil se mu domluvit Louis, ale on se jen hlasitě a ironicky zasmál, než dodal nechutným hlasem, že jsme spolu nespali. Všichni přítomní znovu zalapali po dechu, než ho Tom vytáhl do našeho pokoje, spolu se mnou. "Jsi v pohodě? Já myslel, že ty.." začal ale já ho stopla. "On to neví, ještě nebyl čas mu o tom říct." Vzlykla jsem, když jsem si vzpomněla na dobu, kdy jsem měla podezření, že jsem těhotná. Nebyla jsem a ještě jsem se dozvěděla, že nemám šanci otěhotnět kvůli šapté stěně na děloze.
"Harry," řekla jsem znovu, když mě ignoroval a dál házel něco do kufru. Nevěděla jsem, zda bylo moje nebo je, protože jsem měla stále oči plné slz. "Měla by jsi jít," řekl zlomeným hlasem a se slzami v očích na mě pohlédl, když mi předal kufr do rukou. "Nech mě to vysvětlit." Zašeptala jsem, ale on se zaml v koupelně. Povzdechla jsem si, rychle se převlékla, na stole jsem vzala papír s tužkou a napsala mu dopis. Poté jsem rychle odešla z pokoje a pomocí taxi jsem se vydala na letiště, kde mě letadlo dostane do Dublinu a od tut od Corku. Nikdy jsem si nepomyslela, že se todle někdy stane, že opustím člověka, kterého miluji..

*Harry...

Asi po dvou hodinách, když jsem byl zavřený v koupelně jsem se rozhodl, že konečně vyletu ven. Byl jsem tak naštvaný, že mě holka, kterou miluji podvedla a ještě si nechala udělat dítě. Přecházel jsem okolo stolu, když jsem si všiml přloženého papíru, který měl na sobě napsané mé jmeno. Opatrně jsem ho rozevřel a všiml si drobného písma, které patřilo osobě, která mě tak krutě podrazila.

Harry,
        možná si myslíš, že jsem tě zradila, podrazila a podvedla, ale mýlíš se. Možná bych měla začít od začátku, aby si pochopil, jak moc jsi se mýlil.
         Když mi bylo 17 byla jsem na jedné párty. Moc si z ní nepamatuji, jen to, že jsem se probudila v cizím bytě. Asi tři až čtyři týdny po té noci mi začínalo být špatně a já měla hodně zlé tušení, že jsem těhotná. Test ukzal, že nejsem, ale i tak jsem šla raději k doktorovi. Zjistila jsem, že jestli budu někdy chtít mít dítě, nebudu ho moc porodit já, nýbrž náhradní matka. Byla jsem zničená, ale i tak mě to nezničilo tak moc jako to, že jsi mi nevěřil. Vlastně, ty jsi si ani nenechal vysvětlit, že by to nemuusel být můj test. 
            Harry, tak moc jsem se bála, říct ti, že tě miluji, protože jsem věděla, že to dopadne špatně - pro mě. Ani nevíš, jak moc jsem teď sklamaná, že jsi mi nedal šanci. Věř mi, že kdybych mohla, řekla bych ti pravdu, ale já nemůžu. Řekni Tomovi, že ho mám moc ráda a že se mu časem ozvu a kdyby mě hledal jsem na Slunce zapomenuté místo, on to pochopí.
          Prosím, pamatuj si jedno - nikdo tě nikdy nebude milovat víc než já.
                                                                                                                  Miluji tě Harry,
                                                                                                                                         Charlotte x

Seděl jsem na posteli a stále si četl si stále ty slova dokola. "Charlotte?" zeklepal Tom na dveře a ihned vešel do pokoje. "Není tady," řekl jsem a otřel jsem si slzy z očí. "Kde je? Harry, musím jí ihned najít!" byl nervózní a já nevěděl pro. "Je na místě, kterému říká Slunce zapomenuté místo. Víc nevím," šeptl jsem a on ihned vyběhl z pokoje.

*Charlotte...

"Ahoj mami," zašeptala jsem, když mi otevřela dveře. "Lott? Co tu děláš?" ihned si mě vtáhla do své náruče a já se plně rozbrečela. "My jsme se rozešli. Mami, tak moc to bolí." Brečela jsem a ona mě utěšovala. "Můžu tadxy zůstat? Jenom pár dní, než si najdu nějaký byt na druhé straně planety." Mamka pouze přikývla a já se vydala do místnosti, která byla můj pokoj. Tento den je poslední den v mém životě, kdy mě bude zajímat nějaký Harry Styles, od teď ze mě bude nová osoba bez Harryho, Toma a jiných slavných lidí...

A je to tady, závěrečný díl :) Doufám, že se vám tento příběh líbil :)
Původně jsem plánovala příběh mnohem delší, ale když už mi docházela inspirace, tak jsem se rozhodla ho ukončit.
Snad nejste sklamané, jak příběh dopadl :)
Budu ráda, když mi napíšete svůj nároz na dnešní část :)

Díky, Dee xx