,,Nelo, zlatíčko, proč jsi takhle Alexandra odbyla?" Zeptala se Nely Izabela na cestě domů. ,,Já nevím Izabelo..prostě jsme se pohádali a on mi řekl tolik věcí, které mě zabolely..." Nela nechtěla o tomhle tématu mluvit, ani o něm přemýšlet. Byla unavená a těšila se do postele. ,,Pohádali jste se?" ,,Ano" ,,Co bylo důvodem vaší hádky, Nelo?" Zeptala se Izabela, plna očekávání. ,,To, co se děje kolem mě." Řekla jí Nela prostě a zadívala se z okna.
Chvíli takhle mlčky jeli k Nelinýmu domovu a každá se věnovala něčemu jinému. Nela přemýšlením a díváním se z okna a Izabela řízení. Protože byla tma, musela dávat větší pozor na cestu. ,,Izabelo...?" Zeptala se z ničeho nic Nela. ,,Ano, Nelo?" ,,Kdy tohle skončí?" Položila Nela otázku, která chvíli visela ve vzduchu. ,,Obávám se, že to teprve začíná." Odpověděla polohlasem Izabela, s nadějí, že tuto větu Nela nepostřehla.
,,Co začíná?" Probudila se Nela ze svého rozjímání. ,,Ale nic Nelo. Jsi unavená, za chvíli budeme před tvým domem a ty si pořádně odpočineš. Co ty na to? Potom si o všem v klidu promluvíme i s Alexandrem." ,,Už ho nechci vidět." Pronesla klidně a posmutněle Nela. Izabela se zarazila, s tímhle nikdo nepočítal. Snad se jí podaří tuhle křehkou dívku přesvědčit k tomu, že dělá nerozvážná a riskantní rozhodnutí, aniž by prozradila cokoliv, co chce Alex držet v tajnosti. A ostatně i ona chtěla před Nelou ještě stále všechno tajit. I když teď byla poněkud ztěžená situace.
,,Ale prosímtě, zajisté Alex řekl věci, které říkat neměl, ale myslím, že to i ty, i když neznám podrobnosti, Nelo. Ale to ještě neznamená, že ho zcela zavrhneš. Zachránil ti přeci život." ,,Ne, to vy jste mi zachránili život." Odvětila Nela. ,,Mýlíš se Nelo, kdybychom nevěděli, kde je Alexandr, nenašli bychom ani tebe. Za záchranu svého života vděčíš pouze a jenom jemu." Pronesla s vážností Izabela. Nela mlčela.
...................................
Izabela zastavila auto před obrovským domem, ve kterém Nela bydlela. Svítilo se tam a všude byly policejní vozidla. ,,Asi mě naši hledali. Ani se jim nedivím, když jsem z ničeho nic zmizela a nedala jim o sobě vědět." Izabela kývla a podala jí nažloutlou, zalepenou obálku. Nela k ní nechápavě zvedla zrak. ,,Je tam napsané, co přesně máš uvést jako důvody tvé nepřítomnosti. Jak policii, tak rodičům. A také pokyny, které musíš splnit. Támhle na rohu stojí Josh, ten voják. Než půjdeš domů, vydej se k němu, vše ti vysvětlí."
Nela nechápavě přikývla a otevřela dveře od auta. Vystoupila ven a chystala se je přibouchnout, když v tom ještě zaslechla Izabelin hlas. ,,Jo a Nelo? Nikomu ani muk."
