Když ji Fejar nechal samotnou, rozhodla se, že si dá sprchu. Přemýšlela i o vaně, jenže neměla čas na to, aby hodinu strávila ve vaně. Měla tu jiné poslání a to nepočká.
Zamkla se tedy v koupelně a podívala se do zrcadla. ,,Co to děláš?" Zeptala se svého odrazu a povzdechla si. Svlékla ze sebe všechno své oblečení a vlezla si do sprchy. Zavřela za sebou dvířka od sprchového koutu, naředila vodu tak, jak to má ráda a nechala se unášet svými myšlenkami ve zvuku padajících kapek vody.
Jakmile si umyla vlasy, vylezla ven a pořádně se usušila. Vzala fén a vlasy vyfénovala, vyčistila si zuby a smyla poslední stopy po řasence. Usmála se na sebe do zrcadla a prudce se narovnala, když uslyšela divnou ráno, která se ozývala z pokoje, ve kterém dnes bude spát.
Lekla se, co se děje. Opatrně se přiblížila ke koupelnovým dveřím a prsty položila na klíč, kterým zde byla zamknutá. Bála se, co když se něco pokazilo?
,,Do háje!" Uslyšela nadávku a ránu, která se ozvala z místnosti, od které ji oddělovaly tyhle dveře. Chvíli se zamyslela, to byl přece hlas Fejara! Rychle odemkla dveře a vyběhla z nich ven. Uviděla Fejara, jak stojí uprostřed místnosti a drží se za nohu. Když se rozhlédla, zjistila, že celý pokoj je doslova převrácený.
Postel byla neustlaná, byly z ní vyházeny matrace, šuplíky otevřené a prohrabané, zrcadlo vysklené. Na to všechno koukala Nela s otevřenou pusou, neměla sem vůbec jezdit, není tu bezpečno. Nechápala, kdo to mohl udělat. Fejarovi muži?
,,Nelo...já to nebyl, přísahám." Řekl Fejar a přiblížil se k ní. Nela se na něj podívala s hrůzou v očích a ustoupila o krok vzad. ,,Ne, tohle ne. Kdo to teda udělal, když ne ty?" Zeptala se ho Nela a do očí se jí nahrnuly slzy.
,,Já vůbec nevím, Nelo. Když jsem uslyšel divné zvuky a rány ozývající se z tvého pokoje, okamžitě jsem běžel k tobě. A když jsem zjistil, že tu nejsi, bál jsem se, že se ti něco stalo. Když jsi vyšla z koupelny, spadl mi obrovský kámen ze srdce." Řekl Fejar zcela upřímně a hleděl na Nelu, chtěl znát její reakci, toužil po tom se dozvědět, jestli mu věří.
,,Dobře. Věřím ti to." Řekla Nela a padla mu do náruče. Fejar ji pevně chytil a objal ji. Chvíli tu takhle stáli propletení, když v tom přiběhl do místnosti jeden z Fejarových poskoků.
,,Ehm...pane?" Fejar se zamračil a odtáhl se od Nely. ,,Co je?" Řekl nepříjemným hlasem, až Nelu zamrazilo. Jeho poskok na sucho polkl, bylo vidět, že má z Fejara opravdu velký respekt.
,,Naše kamery zachytily tři postavy, které vylezly přes zídku, přeběhly trávník a dostaly se oknem až do pokoje slečny Nely. Vůbec nechápeme, jak je možné, že je náš ochranný systém nezaregistroval."
Fejar vypadal dost naštvaně. ,,Okamžitě přichystejte auto! A doneste mi telefon, musím si něco zařídit!" Začal křičet na toho poskoka, který jen kývl a vytratil se. Když se Fejar podíval na Nelu, neřekl nic, kromě: ,,Teple se obleč, je tam zima."
Poté naštvaně odešel.
