Po zhruba pěti hodinách uslyšeli silnou ránu. Nela, která před dvěma hodinami usnula sebou prudce cukla a probudila se. ,,Co to bylo?" Zeptala se vystrašeným hlasem.
,,To nevím. Znělo to jako výbuch." Odpověděl jí Alex. ,,Výbuch?! Alexandře!" Zakřičela Nela do nepříjemného ticha a začala sebou na židli silně škubat. Chtěla se dostat z těch provazů, chtěla být volná. Propadla panice.
,,No tak! Hlavně klid!" Okřikl jí Alex a začal usilovně přemýšlet. ,,Chytni mě za ruku." Nela zaváhala, ale poslechla. Alexandr jí ze zadu rozvázal ruce. Šlo to sice namáhavě, ale podařilo se mu to. Nela si překvapením promnula ruce.
Rozhlédla se kolem sebe, jako by se tu právě ocitla a pak přikročila k Alexovi a pokusila se mu z těch provazů pomoci. ,,Nejde to.." Pronesla po chvíli.
,,Sáhni mi do pravé kapsy u džínů. Odpověděl jí. Opět zaváhala, ale udělala to. Vytáhla kapesní nůž. Usmála se a provazy rozřízla. Alex udělal to, co před chvílí Nela a poté se prudce postavil.
,,Musíme najít cestu ven." ,,Neměli bychom tu počkat, až si pro nás někdo přijde?" Zeptala se polohlasem Nela.
,,A co když nepřijde? Co když jsou to nepřátelé Nelo?" Zmlkla a vydala se za Alexem, který se již pokoušel otevřít mohutné dveře.
,,Do háje!" Podíval se na Nelu a zaklel. ,,Nejdou otevřít." Nela se na něj podívala s hrůzou v očích.
,,Zkusím ti pomoct." Řekla mu po chvíli zaváhí. Třeba jim to společně půjde lépe. Usmála se na něj a přikročila k němu. Zatlačili společně. Nic. ,,Co budeme dělat?" Zeptala se Alexe.
,,Nevím, to opravdu nevím... Do háje se vším!" Zaklel a svezl se na studenou zem podél zdi. Nela na něj chvíli mlčky hleděla a pak sklouzla za ním. Připadala si u něj bezpečněji, než když stála sama u těch nepříjemných dveří.
