Alex se na ni zaraženě podíval. Její otázka ho překvapila. Musí lhát? Samozřejmě, že musí. ,,No..nic jiného ti asi nezbývá, Nelo. Pokud je chceš ochránit, tak potom ano, musíš." Nela už brečela. Podívala se na něj a prudce se zvedla. ,,Kam chceš jít?" Zeptal se jí zmateně Alex. ,,Já nevím! Kamkoli..pryč od tebe a od toho všeho!" Zakřičela na něj Nela a vyběhla ven. Alex za ní neběžel. Nechal ji jít. Věděl, že to tak bude lepší, i když netušil, kam se vydá, protože klíčky od auta měl u sebe a všude okolo byl jen les. Když za sebou Nela zabouchla vchodové dveře, chvíli jen tak seděl a přemýšlel o tom, jestli bylo správné jí to říct a nebo jestli neměl ještě mlčet. Pak zakroutil hlavou a zvedl se. Věděl, že udělal správně. Teda aspoň s tím, že jí to řekl, to, že ji nechal odejít byla hlouost. Může se jí něco stát. Už nepřemýšlel ani sekundu a vydal se do noci za ní.
................................................................................................
Hledal za domem i okolo něj, poblíž auta i v lesích. Nela nebyla nikde. Přišlo mu to divné, přece by se sama nevydala zpátky do města, ani nevěděla kudy. ,,Nelo!?" Zakřičel z plných plic Alex. Zaposlouchal se, doufal, že se mu ozve. Nic, jen děsivé ticho. ,,Já tu holku zabiju." Procedil skrz zuby sám pro sebe a vydal se znovu do jednoho lesa. Bylo tam místo, kde ještě nehledal. Jedna opuštěná mýtinka, kde to měl moc ráda. Ale bylo těžké ji objevit, takže nedoufal, že tam Nela bude. Ale jiná možnost ho prakticky nenapadla.
Když tam došel, uviděl osobu, jenž seděla opřená o strom a koukala do tiché noci. Poznal Nelu a oddychl si. Pomalými kroky přešel k ní a posadil se. Nela se na něj podívala a přitulila se k němu. ,,Jak jsi to tady našla?" Zeptal se Alex. ,,Zabludila jsem." Odověděla Nela a povzdychla si. ,,Doufám, že se na mě nezlobíš. Nemáš proč. Chtěla jsi pravdu a já ti jí poskytl." Chvíli bylo ticho. ,,Já vím." Ozvala se nakonec Nela. ,,Jak se tu teda ocitla Izabela?" Položila otázku, na kterou jí předtím Alex neodpověděl. ,,Jak postřelili Merlina, šel jsem na tu veterinu a byla tam Izabela. Nevěděl jsem, že je to její. Překvaená byla i ona, když mě viděla. Pouze nám pomáhá, ve službě už dávno není." Odpověděl. ,,Co jsi tenkrát dělal v zahradách?" Zeptala se Nela, tohle ji už hodně dlouho zajímalo.
,,Ten chlápek byl od Fejara a šel po mně, protože měl za úkol zjistit nějaké informace a pak mě zlikvidovat. To se mu naštěstí díky tobě nepovedlo. I já ti dlužím poděkování za záchranu života, Nelo. Děkuju ti." Odpověděl Alex a zadíval se jí hluboce do očí. ,,Nemáš zač." Řekla prostě Nela a usmála se. Poté se společně zvedli ze studené země a vydali se zpět k autu, protože Nela už chtěla domů.
