Podívala se na něj s odhodláním v očích. Tak moc ho to bolelo.. Zatáhl ji do toho všeho, aniž by chtěl. Aniž by si uvědomil nebezpečí, které teď na ni číhalo. Doufal, že na sebe nekoukají naposledy.
Jeden z Fejarových mužů přenechal Nelu tomu druhému a na chvíli odešel. Poté se vrátil s další židlí v rukou. Ten druhý popostrčil Nelu směrem k němu - a blíže k Alexovi, pobídl ji aby se posadila. Neudělala to. Stále vzpřímeně stála a nedovolila mu, aby jí poroučel co má dělat. Na to byla až příliš hrdá. I když nyní byla v nebezpečné situaci, nikdy si od nikoho nenechávala poroučet. Dokonce se hádala i se svým otcem, protože prostě věděla, že má pravdu. Nechtěla se nechávat ovlivňovat, věřila v sebe samu a to jí stačilo.
Nepřála si v životě běžet jako hodinky, nepřála si v životě se podobat někomu ze svého okolí a už vůbec ne svým blízkým. Ona toužila po něčem jiném. Po svobodě, volnosti, dobrodružství odhodlání. Nebála se. Nebála se odporovat, projevovat své názory a rozhodovat se ze své vlastní vůle. Byla silná.
A nyní se své odhodlanosti nechtěla vzdát. Nemohla. Něco ji stále nutilo věřit, že ona to zvládne. I kdyby ji měli na místě zastřelit, nikdy neustoupí. Má svoji hrdost, svoji víru a ta ji vede kupředu. Podívala se na něj s kuráží ve tváři.
Chytil ji za ramena a prudce s ní zatřásl. Znovu se na něj podívala, zaťala zuby zlostí a plivla mu do obličeje. Udělalo jí to dobře. Udělala gesto, které jí dodalo ještě více kuráže a zároveň vyjádřilo její názor. Na tom muži bylo vidět, že je velmi rozčilený. Napřáhl ruku proti Nele.
,,Dost!" Ozval se najednou Fejar, který to celé z opodál pozoroval. ,,To už by stačilo, za tohle tě neplatím." Pronesl k tomu muži, který sklopil zrak a stáhl ruku. Poté se podíval k Nele a znovu ji pobídl aby se usadila. Nela se podívala na něj, poté na Fejara a bez řečí to udělala. Ten druhý z mužů už držel v ruce provaz, kterým Nelu svázal podobně jako Alexe. Když byl hotový, postavil se ke dveřím po levé straně Fejara, k té pravé si už stačil stoupnout ten, co se chystal odporující Nelu uhodit.
,,Teď tu buďte hezky hodní, pár dní si tu pobudete děťátka." Pronesl ještě Fejar, než se společně se svými Klauny otočil a zabouchl za sebou masivní, tajné dveře.
