Když Alex odvezl Nelu domů, byla ráda, že už má rozhovor s Alexem za sebou. To, co se dozvěděla ji zaskočilo. Nečekala by to. Ale musí se s tím smířit a ochránit své blízké, jak jí Alex řekl. Těsně před vchodovými dveřmi svého domu zakroutila hlavou a otevřela je, toužila po horké vaně, potřebovala se uklidnit. Jakmile vešla do předsíně, ucítila těsně u hlavy nějaký předmět. Otočila se tím směrem a spatřila muže, jenž jí držel pistoli přímo u hlavy. Těžce polkla. ,,Tak se opět setkáváme." Zasmál se ten muž a pokynul jí, aby se vydala do obývacího pokoje.
V obývacím pokoji byli další čtyři muži. Dva z nich se posadili vedle ní. ,,Co po mně chcete?" Zeptala se Nela, zadržujíce slzy. ,,Informace, princezničko." Odpověděl jí muž, který do teď stál u okna, otočený zády k ní. Když se na něj podívala, poznala ho. Byl to ten muž, který je zadržel. Fejar. Už dále v sobě nedokázala udržet slzy. ,,Ale já nic nevím." Vzlykla Nela. Fejar přešel blíž k ní. Když na něj přes uplakané oči vzhlédla, viděla ho malinko rozmazaně, ale i tak si ho dokázala prohlédnout.
Byl velice vysoký, se sportovní postavou. Měl velké, plné rty a tmavě zelené oči. Jeho vlasy byly černé a husté. Vypadal elegantně, kromě toho, že měl vousy. Vousy se Nele na mužích nelíbily, dělaly je děsivějšími. Možná proto to tak Fejar nosil. Každopádně..jeho černé sako mu dokonale padlo.
,,Možná že nemáš, možná že máš. To zjistíme, drahá Nelo. Ale jedno je jisté, Alexandr i Izabela tě budou hledat." Zareagoval na její odmítavou poznámku Fejar. Nela začala plakat ještě víc. ,,To nemůžete. Rodiče se po mně budou shánět, zavolají policii. To by pro vás nebylo výhodné." Fejar se zasmál. ,,Drahá Nelo, správně, rodiče tě sice budou hledat, ale stejně jako pro mě, bude to i pro Alexandra nevýhodné. Tudíž musí nějak tvé rodiče přesvědčit, že jsi v pořádku a že se i v pořádku vrátíš. A to mu nějaký čas zabere. Mezitím už budeme daleko."
,,Ne...to neuděláte, jsem pro vás bezcenná." Začala doslova plačíce křičet Nela. ,,Ale můžeme. Odvěťte ji do auta." Dal Fejar rozkaz svým mužům a znovu se obrátil k oknu, tudíž i zády k ní. Když se před ni postavili dva muži, aby ji odvedli do auta, hledala skulinku pro útěk. Pokusila se proklouznout, nepodařilo se jí to však. Ti muži ji chytli za obě ruce a pomalu vlekli směrem ke dveřím. ,,Ne! Pusťte mě! To nemůžete! Prosím..!" Pokoušela se ještě dovolat pomoci Nela, než jí zalepili ústa, přivázali ruce a posadili do velkého, černého auta.
