Zlomená srdce || FF ✅

10. Kapitola

„Co budeme o víkendu dělat?" zeptal se s plnou pusou Ron, načež ho jeho mladší sestra sjela kritickým pohledem.

„Co jsem ti o tom říkala? Rozžvýkat, spolknout, mluvit, Ronalde. Rozžvýkat, spolknout, mluvit! Je to tak těžké pochopit?" vybuchla Ginny zlostně.

„Nojo furt," odbyl ji mávnutím ruky na náznak, že ho to vůbec nezajímá. „Tak co budeme dělat?" zeptal se znovu, tentokrát s prázdnou pusou a věnoval své sestře významný pohled.

„Včera jsme byli s Theem u profesorky McGonagallové a zařídili jsme výlet do Prasinek na tento víkend," řekla Hermiona s úsměvem.

„Vážně? To je skvělé!" vyjekla Ginny nadšeně a ihned začala s plánováním programu v Prasinkách. „...a určitě se musíme zastavit v nějakém krámu s oblečením," řekla směrem k Hermioně.

„Ginny, ráda bych, ale nejsem si jistá, jestli budu moct. S Theem tam budeme jako dozor třetích ročníků," omluvně se usmála Hermiona a vzala si sklenici s dýňovým džusem. Ginny na to reagovala skleslým zamručením a zakoulením očí.

„Když je řeč o Nottovi. Neříkala jsi náhodou, že se Nott a Malfoy nebaví?" zeptal se Ron s přimhouřenýma očima a prstem ukázal směrem ke vstupu do Velké síně.

Hermiona, která právě upíjela ze sklenice s dýňovým džusem, malém vyprskla obsah svých úst a vyjeveně vykulila oči, když se otočila ke vstupu do síně a uviděla Thea, jak kráčí s Dracem po jeho boku a o něčem spolu diskutují. „Říkala," přikývla, otřela si ústa a zamračila se. „Asi se usmířili," řekla, pokrčila rameny a otočila se zpět ke stolu. Bylo to zvláštní, neboť by se ještě před pár dny nejraději pozabíjeli a nevypadalo to, že by se chtěli usmířit. Na druhou stranu byla za Thea ráda, že měl svého nejlepší kamaráda zase zpět. Věděla, jak moc ho to mrzelo.

„Zvláštní," protáhla dlouze Ginny s pohledem upřeným na dvojici zmijozelských chlapců. Malfoy právě řekl něco, čemu se následně oba zasmáli. Černovlasý chlapec poté upřel svůj pohled ke lvímu stolu, přesněji na Hermionu. Ginny zkoumavě přimhouřila oči, když si všimla, jak se Malfoyův výraz změnil. V jeho očích se mihlo něco, co nedokázala identifikovat. Poté se ihned otočila zpět, když Malfoy vycítil její pohled a pohlédl na ni. Velmi zvláštní...

***

Po obědě Hermiona mířila do knihovny, neboť dnes neměli odpolední vyučování, takže se domluvila s Theem, že se sejdou v knihovně, aby mu pomohla s psaním eseje do Studia mudlů. Zlepšoval se, ale pořád v tom docela pokulhával.

Když se blížila ke dveřím knihovny, zasekla se, když viděla Thea opírajícího se o zeď u dveří. Neměl s sebou však svou školní tašku ani učebnici, zkrátka nic.

„Kde máš věci?" zeptala se zmateně.

„Nebudu je potřebovat," ušklíbl se Theo. „Změna plánu," řekl, odrazil se od zdi a vydal se k Hermioně. „Jdeme ven. Je tam hezky," oznámil jí.

„Počkej, ale co ta esej?" ptala se stále zmatená Hermiona.

„Ta počká," mávl ledabyle rukou. „Tak pojď."

Zanedlouho se zastavili u Černého jezera. Theo si sáhnul do kapsy a Hermiona pozvedla obočí, když si všimla miniaturní věci, kterou z kapsy vytáhl. Černovlasý chlapec se pousmál, vytáhl ze zadní kapsy kalhot svou hůlku a položil tu malinkatou věcičku na velký kámen, u kterého stáli. Následně na ni namířil hůlku, zamumlal kouzelnou formuli a miniaturní věc se začala zvětšovat a Hermiona překvapeně otevřela ústa, když poznala, že se jedná o piknikový koš.